Následná intenzívní péče je novým fenoménem 21. století. Má za cíl nejen přežití kriticky postiženého pacienta, ale je vedena snahou dosáhnout jeho komplexní rekondice, umožnit mu pokračující důstojnou a naplňující kvalitu života. Podíl pacientů, u nichž je indikována, ale narůstá po akutní záchraně jejich života. Pacienti jsou starší, křehcí, s komorbiditami, v celkové dekondici. Možnosti současné medicíny v jejich akutním stavu podpořily jejich přežití, ale přetrvávající a dlouhodobá dekondice vyžaduje v této skupině vysoce rizikových jedinců pokračující podpůrné systémy dlouhodobě a někdy i trvale. Následná intenzívní péče je poskytována v ČR v nově vytvářených sítích pracovišť následné intenzívní péče - NIP - a dlouhodobé intenzívní ošetřovatelské péče - DIOP. Soudobé technické možnosti vytvářejí i podmínky pro domácí intenzívní péči včetně např. trvalé domácí umělé plicní ventilace (DUPV).
Uvedené nové medicínské i ošetřovatelské výzvy se ve vyspělém zdravotnictví postupně doplňují logisticky, organizačně i legislativně. Nepřinášejí vždy plné úspěchy v kvalitě dalšího života; v části případů musí řešit přechod na paliativní intenzívní péči. Musí zvažovat i dlouhodobé ekonomické náklady. Přesto je jejich vysoce humanistická filozofie přínosná a další systémové kroky v realizaci jsou nutné.(1, 2)
KLÍČOVÁ SLOVA
následná intenzívní péče (NIP) * dlouhodobá intenzívní ošetřovatelská péče (DIOP) * postintenzívní péče * domácí umělá plicní ventilace (DUPV)
POHLED DO HISTORIE POMĚRNĚ NEDÁVNÝCH LET
Intenzívní péče jako součást EBM (Evidence Based Medicine) a EBN (Evidence Based Nursing) v současném pojetí má své základy přibližně v 70. letech 20. století. Oproti historické epoše předcházející novodobé kardiopulmonální resuscitaci zlepšila odborně výsledky přežití stavů bezprostředně ohrožujících život, posunula hranici život-smrt a postupně a zaslouženě nabyla i organizační a legislativní rámec.
Ve vyspělém zahraničí byly kategorizace náročnosti péče po stránce medicínské, personální, ekonomické i technologické souborně začleněny pod pojem moderní intenzívní medicíny a intenzívní péče. Resuscitační péče se vymezila v širším rámci na bezprostřední období po neodkladné resuscitaci.
V České republice byla situace s novými trendy pohotově podchycena v závazných metodických opatřeních MZ ČR v roce 1974. Lůžková problematika pacientů v kritickém stavu se promítla s číslem 32/ 1974 Sb. a s názvem Koncepce diferencované léčebné péče do nejvyšší kategorie stupňů léčebné péče - do péče resuscitační a intenzívní. Resuscitační péče byla nejčastěji chápána jako inter- a multidisciplinární a byla svěřena anesteziologicko-resuscitačním pracovištím. Intenzívní péče s prioritizací kauzální diagnózy aktuálního ohrožujícího stavu se začlenila do koncepcí a kompetencí jednotlivých klinických oborů. Roční statistické údaje ÚZIS byly v ČR získávány jednotně pouze z anesteziologicko-resuscitačních pracovišť a přehledně mapovaly i celostátní vývoj.
Systémově pojatá a realizovaná intenzívní péče v úvodních obdobích prokazatelně snížila časnou mortalitu ošetřovaných pacientů. Zdokonalila umělou plicní ventilaci i odpojování pacientů, vnesla mezi léčebné složky zásady umělé výživy, principy časné neurorehabilitace, potřebu undulující analgosedace a význam prognostického hodnocení v týmovém prostředí. Zajistila prevenci neočekávané smrti vysoce rizikových nemocných a významně pozvedla úroveň ošetřujících nelékařských spolupracovníků. Výsledky byly velmi povzbudivé.
Nicméně souběžně se prodlužující věk pacientů, jejich chronické komorbidity, jejich křehkost - mentální i somatická, rozsáhlé operační výkony i podceňování nenápadné progrese vlastního zdravotního stavu vedly k novému jevu, symbolicky nazvanému odvrácená tvář intenzívní medicíny - nedosáhla v části případů dostatečné kvality dalšího života a pokračovala s obrazem chronické kritické choroby s nutností podpory v základních a významných životních funkcích. Definice chronické kritické choroby není dosud přesně stanovena a obecně přijata. Odvíjí se od přetrvávání úvodního a akutního kritického stavu, kdy soběstačné kondice nelze dosáhnout do časově dvojnásobného průměrného limitu; nejčastěji se za hranici považují tři týdny, kdy se v příznivých případech již projevují regenerace i začátky rekondice po akutním kritickém inzultu.
Při náhlém závažném inzultu epikriticky ani prognosticky už dnes nepostačuje zavedené aktuální medicínské zhodnocení, často kvantifikovaně vyjadřované tradičními skórovacími systémy soustředěnými na zavedené kauzální nozologické jednotky. Do komplexní klinické trajektorie se promítla i náhlá celková dekondice v mnoha složkách a funkcích organismu. Zpřesňující zobrazovací i laboratorní medicínské poznatky a markery prokázaly nepříznivou metabolickou složku, dekompenzaci křehké hormonální rovnováhy funkce štítné žlázy. Jako souběžný handicap se prokázaly diabetes mellitus, excesivní obezita, náhle snížená imunita, mentálně omezená adaptibilita, myopatie z imobility, dlouhotrvající GIPS (Global Increased Permeability Syndrome), dysfunkce trávicího traktu, dlouhodobá závislost na podpoře dýchání, zatížení multirezistentními nemocničními patogeny-mutanty, omezení možnosti řečové komunikace a seniorský věk.(3) Takto významná dekondice - chronická kritická choroba - v současné době postihne až 15-20 % rizikových pacientů, především z kategorie seniorů - mezi nimi se vyvine až v 60 %. Návrat kondice i v příznivých případech po vyřešení akutního, aktuálního stavu je dlouhodobý, a to i v případech, kdy byl akutní inzult řešen optimálně a včas. Ne vždy je dosažení předchozího zdravotního stavu úspěšné, často je handicap umocněn. Významně se na nepříznivém vývoji podílejí omezené mentální, neurokognitivní schopnosti, neurologické výpadky, omezené plicní funkce, limitovaný výkon myokardu, opakované infekce a operační výkony, nepříznivý socioekonomický status a absence pozitivního rodinného zázemí.(4) V medicínsky neřešitelných případech s vysoce nepříznivou prognózou, při respektu k právně platným rozhodnutím pacienta je na místě rozhodnutí o intenzívní paliativní péči.
Pacientům s potřebou prodloužené, dlouhodobé intenzívní péče se nadále věnují plná, specializovaná léčba a péče. Jejich narůstající počet si vyžádal nový systémový pohled i po organizační stránce. V systému velmi vyspělé zdravotní péče v USA je odhadována nákladnost na 20 miliard US dolarů ročně; bylo zřízeno až 400 zařízení LTAC (Long Term Acute Care hospitals). Již 20. listopadu roku 1998 pojednalo nové a multifaktoriální výzvy, zasahující i evropské zdravotnictví, mezinárodní sympózium v Lovani s novým zastřešujícím názvem Protracted critical illness. Zdůraznilo intenzívní a specifický charakter léčby a péče, které jsou v této kategorii pacientů indikovány.(5) V České republice se rovněž od začátku 21. století věnovala novému fenoménu pozornost s cílem poskytnout tuto tzv. následnou intenzívní péči na lůžkách s odlišným zaměřením od akutní péče s definovanými indikacemi příjmu, péče a úhrady. Oddělila se od akutních lůžek anesteziologicko-resuscitačních oddělení, ale zůstala v převažující odborné garanci anesteziologůintenzivistů a sester, vzdělaných v intenzívní péči.
Systém se vyvíjí přibližně v období posledních 12 let. Původní název byl zvolen s akronymem OCHRIP (Oddělení chronické resuscitační a intenzívní péče) a pilotní oddělení s 12 lůžky bylo založeno ve Fakultní nemocnici v Motole. Model i rozvíjející se síť pracovišť byly logisticky upraveny a byla stanovena základní jednotná pravidla pro jeho dva modely.(6, 7) Následná intenzívní péče ( NIP) se realizuje u dlouhodobě ventilovaných a obtížně odpojitelných pacientů, křehkých a snadno nestabilních s intenzívní lékařskou péčí a s intenzívní ošetřovatelskou, rehabilitační, metabolickou, nutriční péčí, s péčí o vnitřní prostředí v celém komplexu. Soustředí se na odpojení pacienta, na péči o dýchací cesty, na ucelenou rekondici ve všech významných složkách lidského organismu, na komunikaci s rodinou a na její instruktáže. Doba hospitalizace se pohybuje v týdnech až měsících, popř. je trvalá; mortalita je přibližně 15 %. Nejčastějšími indikacemi příjmu jsou stavy po polytraumatech, po vysokých spinálních traumatech, chřipkové a další rozsáhlé komunitní pneumonie s dechovou nedostatečností, kritické akutní exacerbace CHOPN, dekompenzace cor pulmonale, těžká mozkolebeční poranění a cévní mozkové příhody, stavy po velkých, popř. opakovaných operačních výkonech s přetrvávající dechovou nedostatečností, stavy po neodkladné resuscitaci s trvající poruchou vědomí a celkovou nestabilitou. Mezi závažnými komorbiditami přijímaných se vyskytují především seniorský věk, nevyrovnaný diabetes mellitus,
malnutrice, excesivní obezita, ICU neuro- a myopatie a syndrom minimálního vědomí (MCS - minimal conscious state). Index křehkosti podle Rockwooda se pohybuje v rozmezí 6-9, tj. s nejvyšší intenzitou. Indikací k příjmu nejsou neřešitelné onkologické diagnózy s krátkodobým výhledem přežití; příjem není indikován u pacientů, kteří odmítli ve svých předem vyjádřených rozhodnutích konkrétní postupy intenzívní péče. Překlady se směrují na rehabilitační pracoviště, do center následné péče, do léčeben pro dlouhodobě nemocné; propuštění je možné i s domácím ventilátorem, s tracheostomií, s enterální výživou do vyškoleného rodinného prostředí.
Dlouhodobá intenzívní ošetřovatelská péče (DIOP) nejčastěji pokračuje po převážném odpojení pacientů od umělé ventilace, dosud s invazívními vstupy do dýchacích cest, s indikací pokračující oxygenoterapie, aerosolové terapie a podpory vykašlávání. Je založena především na kvalifikované ošetřovatelské péči, na pokračující rehabilitaci, na obnovení spontánního příjmu stravy nebo nácviku výživy, podávané cestou PEG, na vyřešení dekubitů, popř. na nácviku stereotypní invazívní umělé ventilace, plánované společně se zácvikem rodiny pro pokračující domácí umělou plicní ventilaci. Hrazení péče je jednotné, je sledována vymezená doba hospitalizace. Lékař sleduje klinický průběh s etapovými epikritickými vyhodnoceními a navrhuje plány dalšího postupu. Počet pracovišť NIP i DIOP se rozrostl spontánně bez úvodního cílevědomého systému a jejich vedení (Obr.). V současné době do roku 2015 byly shrnuty počty pracovišť, počty jejich lůžek (Tab. 1, 2), byly zpracovány počty a výsledky domácí umělé plicní ventilace s ukončením pilotního projektu (Tab. 3).
Další pracoviště i aktivity vznikají jako potřebné, i když s nepravidelným rozmístěním v jednotlivých krajích (Tab. 4).
Ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám byly vytvořeny modely nároků i vykazování.
Odborně je nutné sjednotit jejich další filozofii, vypracovat a poskytnout směrnice péče, vytvořit odpovídající hygienické a komplexní specializované rekondiční a rehabilitační prostředí, podpořit umisťování pacientů s nutností trvalé ventilace jako formu DUPV v rodinách a zvýšit informovanost, zájem o ambulantní postintenzívní péči.
Ve vyspělém zdravotnictví, na odborných fórech, která se věnují novým trendům a požadavkům, se ukazuje jako nutnost uchopení těchto nových a specifických výzev i organizačně: vytvářejí se centra tzv. post-arrest, neurorehabilitační a respirační.
Pozornost se věnuje zvýšeným hygienicko-epidemiologickým požadavkům NIP a DIOP. Přijímáni jsou totiž často rizikově kolonizovaní pacienti, dlouhodobě léčení antibiotiky; po opakovaných pobytech v intenzívní péči, po příjmech ze společných pečovatelských a sociálních zařízení. Uvedení pacienti bývají často chronicky kolonizováni rizikovými kmeny skupiny ESKAPE (stafylokoky, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Acinetobacter baumanii, Pseudomonas aeruginosa, Enterobacteriaceae), není vyloučena kolonizace kmenem Clostridium difficile. Pacienti a jejich umístění vyžadují ochranný hygienický systém, mohli by se stát zdrojem obtížně zvladatelných nemocničních infekcí (HAI - Hospital Associated Infections) multirezistentními patogeny-mutanty.
DALŠÍ NOVÉ FORMY INTENZÍVNÍ MEDICÍNY A INTENZÍVNÍ PÉČE
Následná intenzívní péče u hospitalizovaných pacientů byla v novém názvosloví oddělena od dalších složek, vytvářených ve vyspělém zdravotnictví:(8) · Postintenzívní péče: dlouhodobé sledování, vedení, popř. léčba pacientů, kteří z různých indikací absolvovali pobyt v intenzívní péči. Ambulantně je kontrolován jejich výsledný klinický stav, ale i různé dozvuky po pobytu v akutní intenzívní péči: deprese, „flash backs“, posttraumatická stresová porucha ( PTSD), desintegrace cirkadiánní rytmicity, schopnost práce s individuálními kompenzačními pomůckami, mentální projevy apod. · Domácí intenzívní péče: je poskytována pacientům v přetrvávajícím, popř. trvalém stavu, kteří vyžadují podporu některé ze základních životních funkcí, přičemž harmonická rodina je schopna se základní stereotypy péče naučit od ošetřujících sester a pokračovat v nich doma. Nejčastěji se realizuje v programu domácí enterální výživy u pacientů s trvalými polykacími problémy, u pacientů ve vegetativním stavu, při minimální stavu vědomí.
· Domácí umělá plicní ventilace (DUPV) představuje umělou plicní ventilaci (UPV) poskytovanou pacientovi v domácí péči.(9, 10) Pacient po pobytu na NIP může být s vybavením a se souhlasem rodinných poskytovatelů propuštěn do domácí péče. Jedná se o specifickou ambulantní intenzívní péči. Je organizována a poskytována podle předpisu č. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování podle °7: Ambulantní péče (2)b) specializovaná ambulantní péče, která je poskytovaná v rámci jednotlivých oborů zdravotní péče podle ° 4 odst. 4 a podle ° 10 - Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta - (2) ve znění (2). Ve vlastním sociálním prostředí pacienta lze kromě zdravotní péče podle odstavce 1 poskytovat umělou plicní ventilaci a dialýzu. Pacientovi je přidělen jednoduchý domácí ventilátor s optimálním a fixním ventilačním režimem a programem. Pravidlem je tracheostoma jako invazívní vstup do dýchacích cest, k dispozici je odsávačka k udržování jejich průchodnosti. Seznam vybavení lze doplnit samorozpínacím dýchacím vakem, zdrojem kyslíku a pulzním oxymetrem. Specifické potřeby imobilních pacientů řeší např. i polohovatelné lůžko. Zdravotnický materiál vykazuje a dodává agentura domácí péče. Využití daných možností a nabídek vrací pacientovi vzdor jeho dechové nedostatečnosti pocit rodinné sounáležitosti. Obohatí ho o možnosti práce s počítačem, možnosti pokračování ve studiu, jednoduché ruční práce apod. Doba dožití se prodlužuje oproti historickým neintenzívním a jen observačním postupům v průměru více než pětinásobně. Rozdíly trvání DUPV jsou velmi značné, jak o něm svědčí údaje pilotního projektu a terénní péče v přednáškách.(11) · Péče je pro zdravotnictví ekonomicky méně nákladná; technický servis je smluvně zajištěn, klinické kontroly probíhají na indikujícím pracovišti. Indikující pracoviště řeší i závažné akutní komorbidity; chronické medikace náležejí registrujícímu praktickému lékaři. Ošetřovatelskou péči provádí odborně rovněž smluvně vázaná agentura domácí péče svými vyškolenými sestrami. I léčebnou rehabilitaci je možno zajistit ambulantními fyzioterapeuty. Na vybavení zdravotnickým materiálem, popř. dalšími prostředky jsou stanoveny položky, normy i úhrady. Příslušné sociální oddělení v místě bydliště pacienta zkontroluje v rodině místní podmínky a může se podílet na podpoře jejich úpravy. Rodina je podporována za své nasazení finančním příspěvkem na péči, k níž se zavázala a kterou obětavě, trvale a s nutností psychické adaptace vykonává.
· Nejčastějšími indikacemi DUPV jsou neurodegenerativní onemocnění v dětském i v dospělém věku, vysoká spinální traumata, progredující chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). V roce 2003 ji centrálně zahájilo MZČR jako pilotní projekt na dobu deseti let. Hlavními odbornými garanty se stali anesteziologové/intenzivisté - v Komisi MZ ČR pro DUPV např. prim. MUDr. K. Dlask z KARIM 2. LF UK a FN Motol. Ve funkci hlavní odborné garantky iniciativně pracovala Mgr. E. Mičudová, náměstkyně ošetřovatelské péče FN Brno-Bohunice. Evropskými přehledy i terénní praxí se zabýval prim. Z. Lorenz s údaji přednesenými na semináři výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (Tab. 3). Výsledky pilotního projektu v České republice byly předneseny hlavní organizátorkou projektu Mgr. E. Mičudovou na odborných akcích www.akutne.cz v Brně v roce 2014, na sympóziu o. s. Dech života v Poděbradech a na semináři výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.(11) · Po úspěšném ukončení pilotního projektu uvedená péče pokračuje v rozpracovaném plánu MZ ČR zformováním tzv. respiračních center - pravděpodobně s krajskou dostupností. Základní údaje o aktuálním stavu i dalších potřebách a plánech byly projednány i na semináři zdravotního výboru sněmovny; jsou k dispozici v údajích ÚZIS, zejména v kategorii A025, a čekají na systémovou realizaci. Jen ta může zajistit jejich odbornou a jednotnou úroveň, budoucnost a odborný zájem zdravotnických pracovníků, a tím i další rozvoj. V současné době lze zaznamenat boom výběrových řízení v oblasti NIP, DIOP a DUPV. Zajištění jejich úrovně a jednotné kvality je oborovou výzvou.
Prohlášení: autorka v souvislosti s tématem práce nemá střet zájmů.
**
Literatura
1. HODGSON, CL., WATTS, NR., IWASHYNA, TJ. Long-term outcomes after critical illness relevant to randomized clinical trials. In VINCENT, JL. (Ed.), Annual Update in Intensive Care and Emergency Medicine 2016. Springer International Publishing, Switzerland 2016.
2. SUKER, M, INCE, C., van EIJCK. Critical illness is top sport. In VINCENT, JL. (Ed.), Annual Update in Intensive Care and Emergency Medicine 2015. Springer International Publishing, Switzerland 2015.
3. MARCHIONI, A., FANTINI, R., ANTENORA, F., et al. Chronic critical illness: the price of survival. Eur J Clin Invest, 2015, 45, p. 1341-1349.
4. LAMAS, D. Chronic critical illness. New Engl J Med, 2014, 370, p. 175-177.
5. DRÁBKOVÁ, J. Chronická kritická choroba - nový fenomén a neuroendokrinní paradigma pro následnou intenzívní péči. Ref Výb Anest Res intenz Med, 2015, 62, s. 12-19.
6. ŠVECOVÁ, M. Lůžka DIP a DIOP. Pracoviště dlouhodobé intenzívní péče a dlouhodobé intenzívní ošetřovatelské péče 08. 04. 11 INFOSERVIS VZP ČR č. 26/2011. http://www.zdravky.cs/kongresy-list/archiv/infoservis -vzp-cz-c-26-2011 7. DRÁBKOVÁ, J. Následná intenzívní péče - nový fenomén. Ref Výb Anest Res intenz Med, 2015, 62, s. 19-23.
8. Report of a NAMDRC. Consensus statement: Management of patients requiring prolonged mechanical ventilation. Consensus Conference. Chest, 2005, 128, p. 393. 9. GIBSON, BE. Social and ethical implications of long-term ventilation for men with muscular dystrophy. Ventilator-Assisted Living, 2007, 21, p. 4-5.
10. ČADOVÁ, K. Domácí umělá plicní ventilace. Ref Výb Anest Res intenz Med, 2007, 54 (Suppl. 6), s. 1-19.
11. DRÁBKOVÁ, J. Domácí umělá plicní ventilace - DUPV ze současného pohledu. Odborný seminář 20. 5. 2014. Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ref Výb Anest Res intenz Med, 2014, 61, s. 7-15.
Tabulka
Tab. 1 Statistické údaje ÚZIS - formulář A025 za rok 2014
NIP
počet lůžek
počet přijatých pacientů
299
1285
tj. 3,8 % z akutních lůžek AR pracovišť
z uvedeného počtu 532 seniorů … 41 %
60 % - interně-neurologické diagnózy
DIOP
počet lůžek
počet přijatých pacientů
z uvedeného počtu
167
286
140 seniorů … 55 %
Tab. 2 Údaje - prevalence pacientů na DUPV a hlavní diagnostické
skupiny
Eurovent survey 2002 - HMV - Home Mechanical Ventilation
16 evropských zemí
329 center
21 526 klientů DUPV/HMV
prevalence DUPV / HMV
Francie
ČR
Polsko
6,6/100,000 obyvatel
17
1
0,1 (2002)
1
2,2 (2010)
indikační diagnostické skupiny
neuro: nervosvalová onemocnění, centrální hypoventilace, vysoká
traumata míchy, paralýza bráničních nervů
plicní: CHOPN, cystická fibróza, plicní fibróza, bronchiektázie, bronchopulmonálnídysplazie
hrudní: abnormity hrudního koše, kyfoskolióza, hypoventilace při excesivní
obezitě, stavy po rozsáhlejších plicních resekcích
(Statistické údaje V. Lorenz - přednáška; odborný seminář Výboru pro
zdravotnictví PS - 20. 5. 2014)
Tab. 3 Souhrnné statistické údaje pilotního projektu DUPV z let
2003-2013
počet podaných žádostí 153
z toho 2/3 muži
počet realizovaných žádostí 140
počet pacientů aktuálně s DUPV 90
z toho do 18 let věku 50
celkový počet dětí a nezletilých od roku 2003 87
nejmladší DUPV pacient - věk 1 rok
nejstarší DUPV pacient - věk 86 let
nejdelší doba s DUPV 10,5 roku
počet žádostí podle jednotlivých zdravotních pojišťoven v ČR
VZP/111 106
ZPM/211 20
VOZP/201 10
ČPZP/205 9
RBP/213 7
OZP/207 4
ZPŠ/209 2
počet žádostí podle jednotlivých krajů v ČR
Jihomoravský 42
Praha 28
Moravskoslezský 25
Olomoucký 17
Královéhradecký 13
Jihočeský 10
Karlovarský 6
Středočeský 5
Zlínský 4
Plzeňský 3
Ústecký 2
Vysočina 2
Pardubický 1
Liberecký 1
(E. Mičudová - přednáška - akce www.akutne.cz - Brno; 16. května 2014)
Tab. 4 Přehled pracovišť NIP a DIOP a jejich lůžkového fondu v jednotlivých krajích České republiky
SUMMARY Drabkova, J. Post-intensive care and possibilities for mechanical ventilation at home Post-intensive care is a new phenomenon that appeared in the 21st century. Its goal is not just the survival of a critically ill patient, but it is also motivated by the goal of achieving the patient’s complete recovery, enabling him or her to lead a dignified, fulfilling life. The numbers of patients for whom it is indicated is rising, following saving their lives in the immediate sense. These patients are often elderly, frail and suffering from comorbidities, in generally poor condition. The possibilities offered by modern medicine enable their survival, but their chronic and lasting
poor physical condition requires these high risk patients to remain on various life-supporting systems for long periods of time, or sometimes permanently. In the Czech Republic, post-intensive care is offered by a network of newly created facilities of post-intensive care and long-term intensive nursing care. Current technological possibilities are also creating conditions which enable home-based intensive care, for example home mechanical ventilation. The aforementioned medicinal and nursing challenges are gradually being met, in advanced healthcare systems, on logistical, organisational and legislative levels. They do not always bring a full success in terms of a full restoration of previous quality of life; a transfer to palliative care is a decision that often has to be made. Long-term economical burdens need to be considered as well. Nevertheless though, the highly humanistic philosophy behind these advances in medicine is beneficial and further systemic steps towards its realisation are necessary.
KEY WORDS long-term intensive care * long-term intensive nursing care * postintensive care * home mechanical ventilation (HMV)l
O autorovi| Doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. Fakultní nemocnice v Motole, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzívní medicíny, Oddělení NIP/DIOP e-mail: jarmila.drabkova@fnmotol.cz
Obr. Přehled pracovišť NIP a DIOP v ČR/MZ ČR - květen 2015