Elektronické recepty musí zůstat alternativou
MUDr. Milan Cabrnoch, europoslanec
Elektronické recepty jsou často diskutovaným tématem. Právem, protože jsou jednou z jednodušších, lépe srozumitelných a proveditelných součástí elektronického zdravotnictví. Snaha nařídit používání elektronických receptů zákonem je naivní a chybná, rozvoj elektronického zdravotnictví u nás zcela jistě poškodí.
Podobných snah zavést něco povinně, protože si někteří myslí, že je to správné, jsme svědky každou chvíli: zakážeme kouření, zakážeme alkohol, rozdělíme potraviny na zdravé a nezdravé, prostě nařídíme lidem být zdraví. Často v jádru dobrá myšlenka (kouření je opravdu zdraví nebezpečné a elektronické recepty jsou opravdu prospěšné) naráží na absolutně nevhodné provedení. Lidé přece přestanou kouřit, když se k tomu rozhodnou, ne když jim to někdo nařídí. Lékaři, lékárníci i pacienti budou používat elektronické recepty, pokud to pro ně bude výhodné a bude jim to něco přinášet, ne proto, že jim to nařídí kdosi, kdo prý ví lépe než oni, co je pro ně dobré.
Stejnou diskusí procházíme kolem elektronických zdravotních knížek pacienta, i tam si někteří (stejní) sociální inženýři myslí, že správnou věc je lidem potřeba nařídit – ale to je na jinou diskusi. Elektronické recepty tedy musí dlouho – ne-li navždy – zůstat plnohodnotnou alternativou receptů papírových. Pokud budou jako služba pro své uživatele výhodnější, budou používány.
Motivace je účinnější než povinnost
Využívání elektronických receptů přináší mnoho výhod. Mezi nimi jsou jistě i ekonomické přínosy. Elektronické recepty mohou omezit poškození pacientů nevhodnými přípravky a snížit plýtvání léky. To má bezprostřední dopad na výdaje, v našem případě zdravotních pojišťoven. Práce s elektronickými recepty současně šetří náklady lékáren, usnadňuje práci lékárníků a šetří jejich čas.
Pokud zdravotní pojišťovna ušetří díky tomu, že lékaři předepisují a pacienti využívají elektronické recepty, měla by se se svými pojištěnci a smluvními lékaři o úspory podělit. To by bylo jasnou motivací pro využívání elektronických receptů. Navrhuji proto, aby Ministerstvo zdravotnictví ČR zařadilo do Seznamu zdravotních výkonů nový výkon „Vystavení elektronického receptu“ v hodnotě 10 Kč. Současně navrhuji novelu zákona, která sníží regulační poplatek za recept ze 30 na 20 Kč v případě eReceptu. Jsem si jist, že taková motivace podpoří využívání ePreskripce rychleji a účinněji než kontroverzní zákonná povinnost.
Recept (správně lékařský předpis) je vlastně poukazem na výdej léku v lékárně a současně na proplacení léku zdravotní pojišťovnou. Recept je jednoduchý. Najdeme na něm identifikační údaje pacienta (jméno, adresu, pojišťovnu), údaje předepisujícího lékaře (zdravotnické zařízení a jméno lékaře) a údaje o předepsaném léku – název, lékovou formu a sílu, dávkování a doporučení jak jej užívat. Zbývá jen datum a recept je hotov. Některé čtenáře může zarazit, že recept neobsahuje diagnózu pacienta – je to tak.
Každý známe papírový recept. Jaké jsou výhody receptu elektronického? Můžeme je rozdělit do několika rovin.
Administrativní úleva
První rovina je čistě administrativní. Elektronický recept je lépe čitelný (na rozdíl od často bizarního rukopisu lékařů). Neztratíme jej, nezapomeneme v tramvaji a nevypereme s košilí. Elektronický recept je obtížnější padělat (alespoň v představách nás, amatérů), lze jej snáze předat třetí osobě k vyzvednutí v lékárně – lze jej poslat jako SMS, e-mail a podobně.
Zajímavá je možnost předat (on-line) elektronický recept lékárně, která vám potom zašle lék domů – podobně jako pizzu. Jednodušeji lze elektronický recept využít i pro opakované vydání stejného léku. Snadnější je rovněž předání receptu z lékárny pojišťovně k úhradě.
Podpora rozhodování
Další přínosy elektronického receptu vidíme v podpoře rozhodování předepisujícího lékaře, případně vydávajícího lékárníka. Při vytváření elektronického receptu může „počítač“ lékaři pomáhat doporučením vhodného léku či jeho alternativ, návrhem vhodného dávkování nebo velikosti balení tak, aby lék pacientovi vystačil na požadovanou dobu léčby.
Software také může varovat lékaře před předepsáním nevhodné kombinace léků. Všechny tyto funkce může plnit (a někdy již plní) informační systém předepisujícího lékaře bez ohledu na to, zda na konci vytiskne klasický recept, nebo vytvoří recept elektronický. Není k tomu potřeba recept odesílat – žádné úložiště. Výrazně větší přínos nastane, pokud má počítač předepisujícího lékaře přístup k informacím o lécích, které předepsali jiní lékaři. Může potom již během předepisování varovat lékaře před předepisováním již (jiným lékařem) předepsaných léků nebo nevhodných kombinací.
Není žádným tajemstvím, že právě multiplicitní předepisování léků vede k velkému plýtvání. Současné předepisování nevhodných kombinací léků různými ošetřujícími lékaři může způsobit přímé poškození, či dokonce úmrtí pacienta. Velkým přínosem pro rozhodování ošetřujícího lékaře (nejen při předepisování léku) je znalost lékové historie pacienta, tedy jaké léky mu kdy byly předepsány lékaři, respektive vydány lékárnami. Zdravotní informace, ke kterým patří i informace o předepsaných lécích, jsou citlivými osobními údaji a podléhají přísné ochraně. Shromažďovat a zpracovávat tato data lze výhradně se souhlasem pacienta.
Propojení s klinickými informacemi
Další rovinou využití elektronického receptu je propojení informací o předepisovaných a vydávaných lécích s klinickými informacemi pacienta. Jsou to především výsledky klinických vyšetření a výsledky laboratorních a dalších testů. Lékař při předepisování léku pochopitelně zná diagnózu svého pacienta. Nelze však po něm žádat, aby měl v hlavě i jiné diagnózy, stanovené jinými lékaři (často o nich ani neví), nebo dokonce laboratorní výsledky (které často ani neindikoval).
V informačních systémech však lze nastavit nespočet vazeb, který předepisujícího lékaře upozorní na možná rizika. Pokud umožníme lékárníkovi, jenž lék vydává, přístup ke klinickým informacím, vezmeme jej takto zcela nově do týmu, který se podílí na péči o pacienta. Se znalostí nemocí pacienta, jeho laboratorních hodnot a podobně může lékárník se svými hlubokými znalostmi přispět ke kvalitnější a bezpečnější léčbě pacienta.
Posílení role pacienta
Dáme-li pacientovi možnost přístupu k informacím, jaké léky užívá, posílíme jeho postavení, podpoříme jeho aktivní přístup k léčení, bude se na něm moci lépe podílet, rozhodovat a nést za něj svůj díl odpovědnosti. Pro pacienta je užitečné, když získá informace o léku, který užívá. Elektronizace umožní předat pacientovi informaci o správném způsobu užívání léku, včetně informací o případných nevhodných kombinacích (užívejte nalačno, nepijte alkohol, nejezte kyselé…).
Pokud dojde k předepsání, či dokonce vydání nevhodné kombinace léků, může systém pacienta varovat, aby je neužíval a vyhledal lékaře. V případě potřeby může systém pacienta také upozorňovat, aby lék užil, či varovat před tím, že mu léky brzy dojdou a je třeba zajistit si další balení.
Účinná farmakoterapie, věda, výzkum, řízení
Data shromážděná díky elektronickým receptům lze po jejich anonymizaci využít k mnoha prospěšným účelům. Lékaři díky nim mohou porovnávat, jaké léky předepisují oni ve srovnání se svými kolegy či odbornými doporučeními. Pojišťovny mohou identifikovat lékaře, kteří předepisují nevhodné nebo příliš nákladné léky, a podpořit změnu jejich chování.
Pro účely vědy lze zkoumat nejen to, které léky lékaři při určitých diagnózách předepisují, ale i jaké byly účinky jednotlivých léků na další vývoj zdravotního stavu osob (například kolik pacientů s diagnózou hypertenze zemřelo do 5 let při užívání léku A a kolik při užívání léku B). Anonymizovaná data z elektronických receptů lze pochopitelně využívat i při řízení zdravotnictví, plánování spotřeby léků či hodnocení veřejného zdraví.
Chtějme více
Aktuálně vedeme diskuse o elektronických receptech pouze jako o nástroji ke zjednodušení administrativy. To je nepřijatelně malá ambice, která nemůže ospravedlnit velké investice. Od elektronizace musíme chtít mnohem více. Musíme vyžadovat, aby pomáhala nalézt správná rozhodnutí, chránila nás před chybami a omyly, přinesla novou kvalitu zdravotní péče a zvýšila její bezpečnost.
V případě elektronických receptů k tomu potřebujeme propojovat informace o lécích předepsaných různými lékaři a vydaných v různých lékárnách. Současně potřebujeme zpřístupnit jak lékařům, tak lékárníkům klinické informace pacientů. To lze výhradně s aktivním souhlasem pacienta.
Optimálním prostředím k tomu je elektronická zdravotní knížka, kterou dnes disponuje jedna čtvrtina občanů České republiky.