Výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček vypočetl, že v současné době výrobci vyvíjejí 981 nových léčiv na onkologická onemocnění. Nejvíce inovací se zaměřuje na léčbu rakoviny plic (121), lymfomů (117), rakoviny prsu (111) a prostaty (94).
Výzkum sází na blokování zmutovaných receptorů rakovinových buněk, podporu imunitního systému i přípravky, které pracují na bázi nanočástic. Ředitel Dvořáček také připomněl, že Česko má oproti ostatním zemím OECD stále poměrně zdlouhavý proces schvalování nových léčiv. „Včasný přístup pacientů k novým lékům by přitom měl být jednou z priorit. Inovativní léčiva mohou pomoci pacientům ve všech stadiích rakoviny, proto je jejich dostupnost zásadní,“ dodal.
Nový předseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PČR a přednosta Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ v Brně Rostislav Vyzula (ANO) potvrdil, že se bude na půdě výboru snažit navázat na jednání se SÚKL, s jehož zástupci chce projednat možnosti, aby byl nástup léků na český trh srovnatelný se zeměmi EU. Další oblastí, kterou chce ve své funkci podpořit, je efektivnější systém financování akademického výzkumu.
„Není pravda (a nedávno to tvrdili čelní představitelé české politické reprezentace), že čeští vědci na kvalitní výzkum nemají potenciál. Český výzkum je kvalitní, ale bez prostředků to skutečně nejde. Zvažuji založení nadačního fondu, který by zajistil tok prostředků do vědy,“ uvedl profesor Vyzula.
Kritéria pro vstup do studií se stále zužují
Vědeckou základnou, která se soustředí na výzkum onkologických onemocnění a klinická hodnocení jejich léčby, je mimo jiné Masarykův onkologický ústav, kde v roce 2000 vzniklo samostatné oddělení klinického hodnocení a v roce 2012 pak ambulance fáze I a jednotka fáze I klinického hodnocení. Jak uvedla primářka tohoto oddělení Regina Demlová, ročně zde zahájí kolem 25 klinických studií, kontinuálně jich během roku probíhá přibližně 60–70, nejvíce u pacientek s karcinomem prsu a pacientů s onemocněním gastrointestinálního traktu.
„V porovnání s dobou před deseti lety se významně zužují kritéria nástupu pacientů do studie. Zatímco dříve jsme mohli nabrat do studie například pacienty s kolorektálním karcinomem, nyní musejí mít ještě určitých typ exprese receptorů nebo genovou mutaci. Máme tedy stále menší možnost takovou léčbu konkrétnímu pacientovi nabídnout. Je zde patrný trend personalizované medicíny,“ uvedla primářka Demlová s tím, že počet studií se na základě tohoto trendu do budoucna pravděpodobně bude zvyšovat, zatímco počet pacientů v nich bude stále menší.
Profit z klinického hodnocení mají nejen lékaři, kteří tak získávají možnost pracovat s léčivy o pět, šest let dříve, než se dostanou do klinické praxe, ale především pacienti, jejichž léčba novým lékem začíná o pět až sedm let dříve, než je v ČR registrován.
Více o tomto tématu se dočtete v pondělním vydání (27.1.) magazínu Zdravotnictví a medicína.
