SUMMARY For the third year have the Creative workshops run the program called “Comebacks” for people with a brain disease or injury. The goal of the program is to provide social support, opportunity to meet other people with similar experience, help with dealing with new problems, and finding a meaningful work and return to active life in their environment.
V Dílnách tvořivosti spolupracujeme s lidmi po poranění nebo onemocnění mozku v tzv. chronické fázi od roku 2005 v rámci programu Návraty. Práce s těmito lidmi má svá specifika, která je nutné zohlednit.
Lidé po poranění či onemocnění mozku často trpí psychosociálními a kognitivními deficity. Bývají u nich narušeny základní schopnosti a dovednosti, které lidem umožňují úspěšné uplatnění v mezilidských vztazích i v pracovním životě. Nevědí si rady, jak vyplnit volný čas, jak být zase fungujícím členem rodiny, který není závislý na pomoci druhých. Nastává pro ně těžké životní období, ve kterém se mohou cítit osamoceni, psychicky i fyzicky vyčerpáni. Klienti a jejich nejbližší často nevědí, jak takovou situaci dlouhodobě řešit, na koho se mohou obrátit, kde získat informace, jaké služby jim mohou pomoci, na co všechno mají v dané situaci nárok. Na základě těchto skutečností jsme koncipovali program, který řeší jednotlivé problémy. Cílem programu je dovést klienta k co největší míře soběstačnosti, omezit jeho závislost na sociálních službách.
Našimi klienty jsou nejčastěji lidé s následky traumatického poranění mozku a CMP. Každý klient vykazuje rozdílnou míru poškození mozku. Rozdíly jsou dány lokalizací léze, celkovou organizací mozku, patologií nemoci, premorbidním stavem osobnosti, věkem a sociokulturním prostředím.
Během fáze rehabilitace dochází většinou k rychlejšímu návratu motorických funkcí, kognitivní funkce potřebují až třikrát více času. Společným jmenovatelem bývá postižení paměti a vyšších kognitivních funkcí, které se často kryje s problémy behaviorálními a psychosociálními. Poškození mozku také snižuje celkovou kapacitu mozku pro zpracování informací, a může se tedy zdát, že určité činnosti vyžadují zvýšené úsilí klienta, což znamená další důsledky pro jeho fungování v každodenním životě (zvýšená iritabilita, emoční projevy, pasivita).
Obecné zásady při práci s klienty
Práce s našimi klienty je založena na partnerském přístupu s důrazem na jejich individuální potřeby. Respektujeme hodnoty, mínění a volby klientů. Je to důležité proto, aby opět vnímali sami sebe jako plnohodnotné, schopné a fungující členy společnosti. S naší pomocí si stanovují své priority a cíle, které jsou důležité pro návrat do aktivního života a zároveň jsou pro ně dosažitelné. Často se setkáváme se sklony k pasivitě, proto se snažíme motivovat a podpořit klienty k co největší aktivní spolupráci na plánování a průběhu celého procesu. Povzbuzujeme je především využitím jejich vlastních silných stránek a podpory okolí. K tomu je zapotřebí umožnit klientovi náhled na to, čeho je a není schopen dosáhnout. V případě nedostatečného náhledu umožníme i vyzkoušení riskantní situace a jejích následků. Samozřejmě takový postup má dané hranice a pravidla. Je také nezbytné brát v úvahu sociální role klienta a prostředí, ve kterém žije. Pokud s tím klient souhlasí, snažíme se zapojit i rodinu a blízké. Pracovník působí spíše jako průvodce, který pomáhá klientovi nacházet správné prostředky k dosažení cíle, pojmenovávat a řešit problematické oblasti. Konečné rozhodnutí je vždy na straně klienta.
Specifika práce s klienty
Zásadní je ověřit si, že klient informacím rozumí a je schopen se rozhodnout. Používáme stručné instrukce, zdůrazňujeme vše důležité a zpětně se dotazujeme. Často využíváme pozitivních stimulů (např. zdůraznění dosažených úspěchů, vyzdvižení silných stránek). Klienta učíme pracovat s diářem, zápisníkem, seznamem a při nácviku orientace na trase s vizuálními pomůckami. Necháváme klienta zopakovat postupy, ukážeme, jak používat vodítka pro řešení některých problémů – určit je, stanovit seznam možných řešení, utřídění, řešení podle hierarchie, výběr nejlepšího řešení, realizace, hodnocení, vyzkoušení.
Pokud máme souhlas klienta, je součástí jeho osobní karty lékařské vyšetření, záznamy průběhu rehabilitace a další dokumenty, které pomohou identifikovat klientovy deficity a schopnosti. Můžeme tak mnohdy stavět na již absolvovaném nácviku dovedností. Podstatný však zůstává současný stav klienta.
Jednotlivé služby programu Návraty
Podpůrná skupina: Klienti se pravidelně setkávají při skupinových sezeních s terapeutkou. Přinášejí si svá témata, společně je probírají a vzájemně se podporují. Mnohdy dochází k předávání cenných zkušeností. Terapeutka zde působí pouze jako průvodce.
Nácvik pracovních a sociálních dovedností: V prostředí dílny si klienti mohou vyzkoušet různé pracovní dovednosti. Rozvíjejí si schopnosti důležité pro uplatnění v zaměstnání (samostatnost, vytrvalost v práci, dokázat požádat o pomoc nebo spolupracovat s ostatními). Dochází tak k posílení sebedůvěry s důrazem na vlastní možnosti a schopnosti. V dílně klient pracuje pod vedením asistentek-konzultantek. Nácvikem dochází k ujasnění si svých pracovních možností, jaké nároky bude klient schopen zvládnout a v jaké oblasti najde uplatnění.
Pracovní poradenství: Hlavním cílem je podpora a pomoc při orientaci v možnostech pracovního uplatnění. Ujasnění si, zda klient chce skutečně pracovat, jakou formou a v jaké oblasti. Poradce předává potřebné informace a podporuje při vyhledávání vhodných zdrojů pomoci. Pomáhá získat pracovní zkušenost také prostřednictvím praxe nebo dobrovolnické práce.
Služba terénního pracovníka: Terénní pracovník je klientův průvodce, který pomáhá získat přehled v systému nabízených služeb. Pomůže mu zkoordinovat užívané služby, aby pro něj poskytovaná podpora byla co nejúčinnější.
Nabízí pomoc při vyřizování záležitostí na úřadech a v dalších organizacích. Míru nutné podpory v tomto případě obvykle určuje terénní pracovník na základě svých znalostí, zkušeností a klientových reálných schopností a dovedností.
Služby pro rodinu a blízké: Cílem této služby je, aby blízké osoby klientů měly možnost se vzájemně setkávat, seznámily se s lidmi v obdobné situaci, vyměnily si zkušenosti a důležité informace. Během naší praxe jsme se přesvědčili, že tato podpora není vždy dostačující, a proto jsme službu doplnili o semináře a další možnosti, jak se setkat s odborníky a diskutovat o tématech (chráněné bydlení, pracovní uplatnění osob se ZP, nárok na sociální dávky apod.).
Závěr
Základem pro vstup do programu je motivace zájemce. V počátcích může být motivace silná, ale pokud jsou pokroky pomalejší, často klesá. Proto je důležité připomínat dosažené změny a úspěchy, mluvit o pochybách a pocitech. K tomu pomáhá průběžné hodnocení individuálního plánu. Dosavadní výsledky naší práce ukazují, že výše uvedené spektrum a podoba poskytované podpory v programu Návraty mají svůj smysl, i když cesta k větší samostatnosti a splnění vytyčených cílů je náročná a zdlouhavá.
LITERATURA
Koukolík, F.: Mozek a jeho duše. Praha, Galén 2005. Kulišťák, P.: Neuropsychologie. Praha, Portál 2003. Kulišťák, P.: Neuropsychologické souvislosti motivace u osob po poškození mozku. Konference „Jak motivovat osoby s dysfunkcemi mozku k rehabilitaci“, Praha – Vyšehrad, 11. října 2006.
Bc. Petra Stojčenková, koordinátorka programu Návraty, občanské sdružení Dílny tvořivosti, Praha (dilny_tvorivosti@seznam.cz)