Kabinet by měl předloze vytknout, že se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovněprávním vztahu. Takzvaná karenční doba se však týká například i vojáků z povolání, příslušníků bezpečnostních sborů a zástupců státní a veřejné moci. „Takové řešení by porušovalo princip rovného přístupu ke všem pojištěncům, byť se způsob jejich zabezpečení v době nemoci může lišit,“ stojí v předběžném stanovisku.
Lidé nyní první tři dny nemoci nedostávají nic. Komunisté zdůvodňují novelu zákoníku práce tím, že karenční doba má nepříznivé dopady zejména na zaměstnance s nízkými příjmy. Obdobnou předlohu sepsali už loni sociálnědemokratičtí senátoři.
Obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech zanesla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL do koaliční smlouvy, podmínkou je shoda v tripartitě. Odbory jsou pro, naopak proti jsou zaměstnavatelé, kteří nyní vyplácejí náhradu mzdy od 4. do 14. dne nemoci. Zrušení karenční doby podpořil nedávno premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), výše dávky by měla podle něho záviset na dohodě odborářů se zaměstnavateli. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se ale vyslovil proti.
Ministerstvo financí dalo podle podkladů pro kabinet k předloze zásadní nesouhlas, negativní stanovisko navrhlo kabinetu taky ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo financí se odvolává mimo jiné na to, že debaty o zrušení karenční doby v tripartitě teprve začínají a poslanecký návrh by neměl předjímat jejich výsledek. Ministerstvo práce uvedlo, že se teprve připravuje rozbor dopadů případného zrušení karenční doby.
Obdobně argumentoval místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), podle kterého by měl záležitost řešit vládní návrh zákona po dosažení shody v tripartitě. Bělobrádek ale navrhl dát k předloze KSČM neutrální stanovisko, které by vyjadřovalo obecný souhlas kabinetu se záměrem.
Zavedení karenční doby bylo podle KSČM přínosné pro zaměstnavatele a snížilo počet neschopenek. „Tento postup ale snížil finanční zajištění zaměstnance v nemoci a zvýšil administrativu jak u lékařů, tak u zaměstnavatelů i správ sociálního zabezpečení. Zvlášť nepříznivý byl dopad pro zaměstnance s nízkými příjmy a zaměstnance sociálně slabé, zejména matky samoživitelky,“ píšou předkladatelé v důvodové zprávě.
Zrušení karenční doby by zvýšilo náklady zaměstnavatelů i veřejné sféry, přiznávají autoři předlohy. Částečně by byly podle nich vynahrazeny tím, že nemocný zaměstnanec nebude nucen jít do práce a nebude na pracovišti nemoc šířit.
Ačkoli senátoři ČSSD podali návrh na obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci už v prosinci, horní komora by ji měla posoudit v úvodním kole teprve ve středu. Norma KSČM má v legislativním procesu náskok, rozhodnutí o ní bude na Parlamentu. Pokud by normu schválil, byla by účinná od příštího roku.