Základ pro výpočet pojistného, jenž platí stát za své pojištěnce (děti, důchodce atd.), by tak vzrostl z 2900 na 3250 korun. Naposledy byly platby za státní pojištěnce, kterých je dnes přes pět miliónů, upraveny v roce 1998.
Milan Cabrnoch (ODS) kritizoval novelu, jejímiž autory jsou Zdeněk Škromach (ČSSD) a Josef Janeček (KDU-ČSL), s tím, že nemá cenu dávat do zdravotnictví další peníze, aniž současně existuje tlak na jejich efektivnější využívání. Cabrnochův návrh na zamítnutí novely ale sněmovna nepodpořila.
Pravicoví poslanci však především odmítají pozměňovací návrh Evy Fischerové (ČSSD), podle kterého by se přerozdělovalo veškeré vybrané zdravotní pojistné. Dosud s částí pojistného hospodaří pojišťovna přímo, zbytek (60 %) jde na společný účet a poté je rozdělen mezi jednotlivé pojišťovny podle určitého vzorce a věkové struktury pojištěnců.
Například Miroslav Ouzký (ODS) obvinil Fischerovou z „nepokryté snahy o zestátnění zdravotnictví“. Václav Krása (US) prohlásil, že pokud bude návrh přijat, do budoucna se výrazně zamezí dalším úpravám v systému veřejného zdravotního pojištění, jako je třeba diferenciace jeho výše. Josef Janeček (KDU-ČSL) řekl, že se snažil obstarat podkladový analytický materiál, o který požádal jak zaměstnanecké pojišťovny, tak VZP. „Musím s politováním konstatovat, že materiály se výrazně liší, a to i v nejzákladnější části, kterou je otázka portfolia pojištěnců,“ uvedl.
Za nesystémový krok považují 100procentní přerozdělení zaměstnanecké pojišťovny. Tvrdí, že povede k destabilizaci systému pojištění. VZP je naopak přesvědčena - stejně jako Fischerová, že dojde k jeho upevnění. Výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček řekl, že analýza tohoto záměru musí být udělána „nestrannou“ institucí.