Podle prezidenta ČLK Milana Kubka ministr zdravotnictví tímto návrhem vyhlášky „trestá lékaře za vlastní neschopnost získat pro zdravotnictví dostatečné finanční zdroje pro zdravotnictví“. Pokud by se podoba vyhlášky významně nezměnila, tak by to podle ČLK mohlo vést i k omezení dostupnosti, ale zejména kvality péče.
Změna je možná
Ministerstvo zdravotnictví poslalo vyhlášku k připomínkám. Dnes je poslední den, kdy mohou dotčené instituce a lékaři uplatnit své připomínky vůči podobě vyhlášky. Podle náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Petra Noska jsou změny možné, a to pokud prý lékaři předloží pádné argumenty. Důležité podle něj je i to, co si sami lékaři dojednají se zdravotními pojišťovnami.
Nicméně restriktivní charakter úhrad by měl zůstat zachován, neboť je to i oficiální politika ministerstva zdravotnictví, kterou Leoš Heger (TOP 09) před nedávnem vyhlásil v rámci sady opatření pro finanční stabilizaci zdravotnictví.
Ambulantní specialisté v likvidaci?
Návrhem vyhlášky se ale cítí dotčeni zejména ambulantní specialisté, méně již praktičtí lékaři. Specialistům návrh vyhlášky garantuje pouze 98 % objemu úhrady oproti referenčnímu období (rok 2011). Podle Petra Mácy z právního oddělení ČLK se navíc do maximálního objemu úhrady pro ambulantní specialisty počítá pouze celkový počet vykázaných bodů, které nebyly v referenčním období uhrazeny ve „snížené hodnotě bodu„. To je podle experta ČLK posun k horšímu, neboť dosud se prý započítávaly veškeré uznané body v referenčním období, tedy včetně těch ve snížené hodnotě. U některých výkonů navíc dojde ke snížení samotné hodnoty bodu.
„Jestli úhradová vyhláška vejde v platnost ve znění, jaké je, což je znění téměř likvidační, tak si myslím, že se velmi zhorší dostupnost péče pro naše pacienty,“ uvedla lékařka Ludmila Říhová a apelovala na ministra, aby úhradovou vyhlášku ještě změnil.
Podle Milana Kubka hrozí, že lékaři budou muset dotovat ze svých příjmů péči o pacienty. „Ta úhradová vyhláška říká v podstatě toto – doktoři pracujte tak, jak pacienti potřebují, a smiřte se s tím, že značnou část své práce nedostanete vůbec zaplacenu,“ konstatoval Milan Kubek, který je sám ambulantním specialistou.
Paralela s restrukturalizací
Návrh úhradové vyhlášky byl pro specialisty šokující i podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka. Navrhované restrikce jsou prý vůči ambulantním specialistům zbytečně příliš tvrdé. Nesmyslnost návrhu spatřuje Jojko i v souvislosti s předpokládanými dopady probíhající restrukturalizace lůžkové péče.
Koncept optimalizace lůžkové péče totiž prý z části počítá s tím, že některé pacienty převezmou právě specializované ambulance. Podle Jojka však návrh úhradové vyhlášky neumožňuje ambulancím navyšovat počty pacientů. Možné by to bylo, ale jen pokud byla část úspor z rušení lůžek přesunuta do segmentu specializovaných ambulancí, s čímž se ve vyhlášce nepočítá.
Podle Petra Noska je však medializování těchto připomínek před ukončením jednání o vyhlášce kontraproduktivní a zbytečně vytváří atmosféru, že ambulantní specialisté skončí v krachu. Omezení dostupnosti péče prý nehrozí.
Co je HTA? HTA (health technology assessment) je definováno jako systematické hodnocení vlastností a účinků zdravotnických technologií. Zabývá se jak přímými účinky těchto technologií, tak i jejich nepřímými a nezamýšlenými důsledky, přičemž cílem je získání informací pro rozhodování o zdravotnických technologiích
Co je „zdravotnická technologie“?
Pod pojmem zdravotnické technologie jsou myšleny intervence, které mohou být využity při prevenci a podpoře zdraví, diagnostice a léčbě akutních a chronických onemocnění či při rehabilitaci. Mezi zdravotnické technologie se řadí: léky, lékařské přístroje, diagnostické a terapeutické metody, ale také systémy organizace zdravotnictví.