Se zvýšením platů nemocničních lékařů v roce 2012 nesouhlasím z těchto důvodů:
1. přebujelá nemocniční síť
Není stanoveno, kolik může být v ČR nemocnic. Momentálně jich existuje asi 189, z nichž 43 je malých s kapacitou do 100 lůžek. Stačilo by 10 nemocnic na kraj (tj. 140 celkem) nebo 1 na okres (tj. 80 celkem)? Zdravotní pojišťovny dosud automaticky prodlužovaly smlouvy na úhradu péče se všemi nemocnicemi. Ty mají často nedostatečnou operativu a nevyužitou lůžkovou kapacitu v rozsahu asi 10 000 lůžek (z celkového počtu asi 62 000 lůžek). Dosud si nemocnice pouze hrály s čísly a ke snížení provozních nákladů a racionalizaci provozu na odděleních nedošlo. Redukce nemocnic přes automatické neprodloužení smluv zdravotních pojišťoven s nemocnicemi je správná cesta.
2. přebytek nákladných přístrojů (např. robotů, magnetických rezonancí, počítačových tomografů CT)
Neexistují žádná omezení na množství takových drahých přístrojů v republice a způsob jejich využití v jednotlivých indikacích. Nemocnice pořizují stejné přístroje za značně rozdílné, nekontrolované a často neznámé ceny, ne podle objektivní potřeby, nýbrž podle výše odměny pro management od jejich distributorů a přání a vlivu místních politiků. Zdravotní pojišťovny pak musí všechno proplatit.
3. neznámý počet lékařů v nemocnicích
Nemocnice by měly okamžitě začít sledovat počty výkonů a kontrolovat úvazky a dodržování pracovní doby jednotlivých lékařů (včetně práce přesčas). Nepřehledné hromadění úvazků lékařů způsobuje, že ředitelé nemocnic nemají přehled, kolik lékařů vlastně zaměstnávají, přesto zřejmě dochází k nárůstu počtu lékařů při stejném množství zkracujících se hospitalizací a při zdražení vyšetření.
4. nadprůměrné platy nemocničních lékařů
Od roku 1995 vzrostl HDP o 150 %, průměrná mzda o 188 % a průměrný plat nemocničního lékaře o 216 %, a rostl tedy rychleji než ekonomika i celostátní průměr. Letos již lékaři dostali přidáno 5 000 - 8 000 Kč měsíčně, tj. zhruba o 20 % (celkově 2 mld. Kč). Průměrný plat primáře je 76 000 Kč, chirurga 66 000 Kč, nemocničního lékaře 61 000 Kč (o úplatcích nemluvě) a průměrný plat v ekonomice 23 000 Kč. V příštím roce by mělo dojít k růstu tarifních platů o 10 %, tj. asi 2 400 - 4 000Kč měsíčně na lékaře (celkově asi 4,5 mld. Kč). Není možné nadále protěžovat jednu skupinu státních zaměstnanců na úkor všech ostatních (např. hasičů, policistů, učitelů), a to ještě skupinu těch bohatších, v situaci hrozící recese, zvýšení DPH (dopad do zdravotnictví v roce 2012 asi 4,5mld. Kč) a úspor ve všech resortech a za cenu vyšší spoluúčasti pacientů, zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici a hlavně vyššího zdravotního pojištění při všeobecném plýtvání (např. přes předražené léky) a nepořádku v systému, zde naznačeném.
5. memorandum
Ministrovi zdravotnictví je vytýkáno, že „6 není 10“, že chce zpočátku roku 2012 zvýšit platy jen o 6,25 % a zbytek dle hospodářské situace. V memorandu se nepíše, že se mají platy zvýšit o 10 % od 1. ledna 2012, ale že je zvýšení vázáno na úspory a efektivnost systému. Je také dobré si připomenout, že memorandum bylo podepsáno pod nátlakem a v zájmu nedonošených dětí, rodiček, nemocných a všech občanů, kdy podalo hromadnou výpověď 3 800 nemocničních lékařů ze zhruba 18 000, signatářů neetické protestní výzvy „Děkujeme, odcházíme“, kteří vyhrožovali vládě, že úmyslně způsobí zhroucení zdravotní péče. V této souvislosti byla dokonce podána na MUDr. Martina Engela trestní oznámení, která podle vyjádření státní zástupkyně MSZ v Praze JUDr. Magdy Felixové nebyla na místě, jelikož hrozba organizovaného výkonu práva (ukončit pracovní poměr) je svou povahou protestní, ne zločinná nebo společensky škodlivá, přestože by mohla vést v tomto případě k úmrtí mnoha lidí, pokud by byla naplněna.
Také si pamatujeme, jak LOK změnil svou rétoriku. Nejprve drželi pacienta pod krkem, počkali, až zmodrá a pak jej pustili se slovy: „Je to naše slabost, ale nám na Vás záleží“.
Licoměrná snaha odborářů setřít po skončení kampaně ze sebe pel vyděračství, ohánět se s máslem na hlavě náhlou starostí o zdraví pacientů, lidskostí a morálními soudy na adresu jiných, zdůrazňovat znovunalezený patriotismus a náhle vyzdvihovat pohrdání penězi nemělo naději na úspěch, ale mohla by se opakovat znovu.
Seznam signatářů výzvy „Děkujeme, odcházíme“ (respektive lékařů, kteří v jejím rámci podali výpověď) odmítli odboráři i ředitelé nemocnic zveřejnit. Lidé si tak nemohli vybrat lékaře podle toho, jestli by je nechal na holičkách, nebo ne. Další nápady LOK jako garance na zpětvzetí všech nemocničních lékařů po skončení akce nebo zřízení zvláštního účtu pro příspěvky chudým lékařům v nouzi byly opravdu perly.
Lidské zdraví je výborná zbraň a odboráři a jejich zastánci to dobře vědí a zneužívají toho. Pacienti ze sebe nenechají věčně dělat rukojmí pánů MUDr. Martina Engela a MUDr. Milana Kubka!