Petr Holub, redaktor
Mysleli jsme si, že ve zdravotnictví jsme opravdu zvyklí na všechno, teď se ukázalo, že ještě můžeme být překvapeni. Před necelým měsícem označil Ústavní soud za protiústavní úhradovou vyhlášku, podle které se financuje zdravotnictví v letošním roce, doporučil však, aby se podle ní zdravotníci dále řídili. Minulý týden vydal ministr zdravotnictví Martin Holcát novou úhradovou vyhlášku na rok 2014, která je jednoznačně horší než vyhláška minulá.
Neuvěřitelný je jeho zásah do financování nemocnic, kterým ministr překročil všechna pravidla demokratické politiky. Nemocnice budou od příštího roku dostávat peníze podle toho, jak složité operace provádějí. Nejde o to, že by se už dnes výkony neplatily podle toho, kolik nákladů a lidské práce musí nemocnice na vyléčení jednoho pacienta vynaložit. Ministr však rozhodl, že nemocnice s komplikovanými operacemi mají být dále zvýhodněny tzv. specializačním koeficientem. Napříště budou brát za složité výkony dvakrát víc než dosud, naopak za jednodušší výkony budou pojišťovny platit o třetinu nebo o polovinu méně. Mezi nejlépe placené výkony patří transplantace či zásahy na traumatologii, o peníze přijde běžná interna, chirurgie, gynekologie a neurologie. Konkrétní dopad je jasný.
Ministr Holcát je náměstkem v největší české nemocnici v Praze-Motole a hodlá se tam po splnění své ministerské mise vrátit. Vyhláškou zvýší příjmy Motola a dalších velkých nemocnic, případně některých specializovaných ústavů. Menší nemocnice na okresech budou mít značné potíže, některé nepřežijí. Rozhodující otázka však zní, kdo Holcáta k jeho kroku pověřil. Rozhodnutí přidat určitým nemocnicím podle nového kritéria zřejmě nestojí na žádné odborné studii či expertize. Neexistuje také žádný právní základ, podle kterého by měl ministr možnost zcela suverénně rozhodovat o tom, jak se utratí 235 miliard korun ze zdravotního pojistného v příštím roce. Zřejmě vychází z úvahy, že když má právo napsat úhradovou vyhlášku, a přitom nemusí nikoho žádat o svolení, tak do vyhlášky může napsat, co ho napadne. Nutno opět připomenout, že tím porušuje demokratické principy.
Když britská koruna stanovila koncem osmnáctého století svévolně vysoká cla v amerických koloniích, rozpoutala tím revoluci. Od té doby platí, že stát může vybírat a rozdělovat peníze daňových poplatníků jen se schválením jejich reprezentantů. Tento princip se nedodržuje úplně vždycky, při větších přesunech se však hledá zdůvodnění ve starších legislativních předpisech a přinejmenším v odborné debatě, kterou veřejnost respektuje. Holcátova vyhláška je činem naprosté svévole. Ať sleduje nebo nesleduje ekonomické cíle své nemocnice, pomáhá pouze určitému typu nemocnic a firmám, od kterých tyto ústavy odebírají drahý zdravotnický materiál a léky.
O kolik se zvýší jejich příjmy, se zřejmě dá vypočítat, občan se to však nedozví, protože nemá údaje, kolik operací jakého druhu jednotlivé nemocnice provedou. Pokud bude i příští ministr jednat v logice Martina Holcáta, tak může třeba přidat neurologům, pokud bude náhodou neurolog, případně pediatrům, pokud půjde o dětského lékaře, případně může vymyslet něco ještě horšího.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).