JUDr. Ondřej Dostál, Ph. D., LL. M, analytik a lektor zdravotnického práva ve společnosti D&D Health
Minulé volební období nezměnilo to podstatné, tedy mechanismy rozhodování o veřejných financích. Chybí férová pravidla pro to, který lékař či nemocnice dostane smlouvu s pojišťovnou; kolik mu podle ní bude hrazeno; kdo, od koho a za kolik nakoupí léky a zdravotnický materiál; kdo a jak nacení výkony. To vše zůstává v roce 2013 stejně neprůhledné a náchylné ke korupci, jako tomu bylo v letech 2010 či 2006.
Hádky o nerovné smlouvy, o rozdílné úhrady za stejnou péči?
Je třeba zveřejnit smlouvy a informace, co komu pojišťovny proplácejí. Jde o veřejné peníze, řekly to i soudy. Má-li podnik manko, bývá slušností udělat inventuru dřív, než se začnou přilévat další peníze. Malý tip pro voliče: Strany dnes mají zveřejnění smluv v programech, avšak tuto již loni navrženou změnu zákona výslovně podpořil jen poslanec Jiří Štětina, ve výboru byla zablokována. Ex fructibus eorum cognoscetis eos.
Nemocnice nakupují a vykazují předražené léky a materiál, nechávají se sponzorovat „šedými bonusy“ od „spřáteleného“ dodavatele? Potvrzeno šetřením NKÚ v prestižních fakultních nemocnicích. Dle mého názoru jde o podvod, bohužel považovaný takřka za normu. Lze to napravit otevřenými nákupy na bázi veřejné zakázky, pokud možno hromadně, za účelem dosažení nejnižší ceny, třeba formou elektronické aukce. Zde možná nalezneme miliardy, které chybějí na léčbu nemocných.
Peníze „nejdou“ za pacientem? Je třeba zrušit překonaný systém „historické reference“, podle kterého kdo byl drahý loni, může být drahý i letos. Objemová limitace nebude v „pokladenském systému“ nové přeshraniční péče fungovat, z etického hlediska by měl lékař léčit dle potřeby pacienta, ne plnit limity. Náklady si musí pohlídat pojišťovna odpovědnou revizí nákladné péče a postihováním podvodů či zneužití.
Teprve pokud peníze stále nebudou stačit, bude čas uvažovat o zúžení nároku či vyšší spoluúčasti, s výhodou přesnějších informací. Pokud by se v následujícím období podařilo alespoň toto, mohl by budoucí ministr získat oprávněný titul reformátora.
Mgr. Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP)
Předvolební programy politických stran se oblasti zdravotnictví věnují jen okrajově a omezují se především na zkratkovité proklamace. Nelze proto předjímat, jakou strategii případné vítězné strany zvolí – zda budou pokračovat v „látání“ systému, nebo budou mít dostatek odvahy ke strukturálním změnám. Změnám, bez kterých naše zdravotnictví není dlouhodobě udržitelné.
Jakmile bude po volbách zřejmé rozložení sil, doufám, že bude otevřena široká diskuse, do níž budou zapojeni nejen politici, ale také odborné společnosti, pacientské organizace, průmysl, lékárníci i další zainteresované subjekty. Na základě výstupů této koncepční diskuse bude připravena a především zrealizována nutná proměna zdravotnictví.
Je předem jasné, že nebudou naplněny požadavky všech, nicméně změna by určitě měla splňovat tři základní body: zachování a udržení vysokého standardu zdravotní péče, zajištění udržitelného financování a stanovení transparentních pravidel, která budou platná pro všechny. Jsme plně připraveni se této diskuse účastnit. Nezbývá než doufat, že vítězové letošních voleb využijí nadcházející čtyřleté období ke změnám a nikoli k pouhé evoluci českého zdravotnického systému.
Mgr. Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP)
Domnívám se, že první kroky politické reprezentace musejí vést ke stabilizaci systému zdravotnictví. Mělo by dojít k novele úhradové vyhlášky. Moje představa je, že u segmentu nemocnic by došlo k navýšení úhrad na 105 % skutečnosti z roku 2012. Dále musí dojít k dalšímu navýšení plateb za státní pojištěnce, a to přibližně o dalších 50 korun.
Po stabilizaci systému musejí následovat konkrétní kroky. Především je nutné zajistit, aby byl přehled o koupi drahých zdravotnických přístrojů do jednotlivých nemocnic. Je zcela zbytečné, aby dvě nemocnice vedle sebe měly každá své CT, MRI apod. Tyto drahé přístroje musejí být využity minimálně 16 hodin denně. Dalším racionalizačním krokem by byl centrální nákup léčiv. Zvyšováním spoluúčasti pacientů na zdravotní péči lze dosáhnout především u léků. Domnívám se, že u všech běžných léků na bolest či infekční onemocnění, mimo antibiotik, je možné, aby si je pacienti hradili ze svého.
Zásadně jsem proti případné privatizaci zdravotních pojišťoven a proti tomu, aby zdravotní pojišťovny provozovaly nebo vlastnily zdravotnická zařízení. V delší perspektivě je možné uvažovat o redukci zdravotních pojišťoven. Je nezbytné se také vypořádat s tím, že několik zdravotních pojišťoven má vysoké přebytky finančních prostředků, zatímco VZP má nedostatek zdrojů na úhradu zdravotní péče. Domnívám se, že je možné vyrovnat tento nepoměr tak, že bude prováděno přerozdělování finančních prostředků na základě portfolia pojištěnců a nákladovosti jejich péče.
Bc. Tomáš Válek, DiS., předseda Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků (POUZP)
Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků coby reprezentant 8 tisíc hlasů zdravotnických pracovníků očekává od nové vlády, potažmo představitelů zdravotnictví, především zlepšení komunikace s profesními a odbornými sdruženími tak, aby veškeré připravované změny ve zdravotnictví byly založeny na širokém konsenzu napříč resortem. Bohužel jsme se dosud setkávali pouze s názorovými představami lékařů a hlavní představitelky České asociace sester Dany Juráskové. V České republice je přitom několik desítek profesních sdružení, jež k problematice mají dozajista co říci.
Za naši profesní organizaci mohu vyjádřit názor, že se budeme snažit o zlepšení pozice zdravotnických pracovníků, především těch nelékařských, i když tento termín osobně nemám rád. Uvítali bychom rovněž zvýšení počtu výkonů pro pojišťovny, které nejsou vázány na lékaře (ale sestry je provádějí samostatně) a bohužel také stále nejsou propláceny.
Tímto dochází k značnému podfinancování, neboť sestry jsou přidruženy k lékařům, i když dle české i evropské legislativy je ošetřovatelství samostatným oborem, sestry pracují autonomně a mají řadu kompetencí, avšak bez adekvátního finančního ohodnocení. Budeme se snažit o sblížení a spolupráci mezi POUZP a ministerstvy zdravotnictví i práce a sociálních věcí.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).