Názory: Co očekáváte od budoucí politické reprezentace? – 3. část

prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

S přihlédnutím ke zkušenostem s politickou praxí a kulturou, jíž jsme coby občané této země vystaveni, jsem v oblasti pozitivních očekávání dost skeptický. Proto bych otázku drobně poupravil: Co bych si od budoucí reprezentace přál? Aby zdravotnictví, oblast zásadního celospolečenského zájmu, nevyužívala jako politické kolbiště. Proto bych si přál, aby byla tvořena lidmi, kteří nejsou (v řadě případů již od poměrně útlého mládí) jen výplodem dohod ve stranických sekretariátech a produktem kmotrovských zájmů.

Aby říkala jasné ano či jasné ne, dobře si vybavovala, zda říkala to, či ono, a aby v souladu s tím i jednala. Aby v diskusi o zodpovědnosti za konkrétní problém věcně argumentovala a neutíkala k výmluvám typu „ale ti druzí dělají ještě horší věci“. Aby své chyby nesváděla na dohody, které sama uzavřela, a nezatloukala, nezatloukala, nezatloukala. Aby svá rozhodnutí tam, kde to je možné, co nejvíce opírala o kvalifikovanou expertízu nezávislých odborníků. Snad jako třešinku na dortu bych uvítal i její schopnost mluvit češtinou, nikoli „vykomunikovávat političtinou“.

doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph. D., děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

Zdravotnictví je pochopitelně jen jedna z oblastí, které se zvolená reprezentace bude [muset] věnovat. Kromě jiného by bylo dobře, aby si poslanci udělali pořádek doma (myslím tím, aby měli pravidla, která je zaváží k profesionální přípravě zákonů). Pokud se tak stane, my bychom na oplátku měli skutečně pracovité politiky odměnit tím, že si jejich solidnosti všimneme a nebudeme je a priori házet do jednoho pytle, jak jsme si ve své pohodlnosti zvykli. Teď jen abychom nějaké pracovité a solidní měli. Ve zdravotnictví je prioritou ekonomická stabilita. Podaří-li se uvést do života navýšení plateb za státní pojištěnce, bude to fajn.

Musíme omezovat různé formy plýtvání, které sami provádíme (neodůvodněná vyšetřování, nežádoucí duplicity, podléhání tlaku farmaceutického a technologického průmyslu na předražené nákupy apod.). Leckomu se to nemusí líbit a dokážu si představit, že třeba komora, která se chová jednou jako odborový spolek a jindy jako opozice k čemukoli, novému ministrovi v prosazování nepopulárních opatření moc nepomůže.

Lékařské fakulty napjatě očekávají, jak dopadne zákon o univerzitních nemocnicích. Budou-li to ve výsledku zařízení, jež budou mít kvalitu péče a její rozvoj jako hlavní prioritu, bude to dobře i pro ostatní včetně jiných zařízení, pacientů a budoucích lékařů. Zlepšování specializačního vzdělávání je hlavně na nás, na fakultách. Mladým lékařům nemusíme zakazovat vyjíždět ven, ale musíme vytvořit podmínky, aby se chtěli vrátit (pokud vyjedou).

prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., předseda České lékařské společnosti JEP

Po odborné stránce bude nutná přesná kodifikace prevence chorob, které jsou v popředí zájmu WHO i EU (přenosných i nepřenosných). Věnovat zvýšenou pozornost hlavním determinantám zdraví, zejména životnímu stylu, demografickým změnám (stárnutí populace, migrace atp.), životnímu prostředí, sociálním podmínkám, přírodním a antropogenním vlivům a zdravotní péči. Zvýšit význam veřejného zdraví a zvýšit zejména kontrolu kvality potravin.

Je zapotřebí zlepšit informace o zdravotnické politice vytvořením jasného informačního systému pro populaci, zdravotnické profesionály a zdravotnické instituce. Zvýšit obecnou zdravotní povědomost a zdravotní kulturu. Vzdělávání zdravotníků bude muset dostat jasné a neměnné podmínky. Dosavadní profesní nejistota je jednou z příčin odchodu mladých lékařů. V personální politice by mělo platit: Bojte se hodných šéfů! Šéf by měl neúprosně trvat na pořádku na svém pracovišti jak po stránce odborné, etické, komunikativní, ekonomické, odpovědnosti a kázně. Vedoucí pracovník by měl být osobností a nadřízené úřady by měly ručit za jejich kvalitu.

Bezpodmínečnou ekonomickou podmínkou je především zastavit, respektive potrestat plýtvání. Alokace finančních prostředků by se měla dít s maximálním rozmyslem a zodpovědností. Příští vlády by se měly snažit, aby platilo salus rei publicae suprema lex (pohoda/zdraví vlasti je nejvyšším zákonem), nikoli salus majestatis suprema lex.

Česká lékařská společnost J. E. Purkyně je sdružením více než 120 odborných společností, které mohou být požádány, aby se účastnily přípravy smysluplných aktivit.

MUDr. Ivan David, CSc. psychiatr, exministr zdravotnictví (ČSSD)

Nejprve mi dovolte se vymezit vůči východiskům. Z formulace „mnoho problémů stále přetrvává“ lze zřejmě vyvodit předpoklad, že mnoho problémů bylo vyřešeno. Mně se to ale jeví tak, že mnoho problémů bylo vytvořeno a řada se jich dále prohloubila v důsledku jejich neřešení.

Z formulace „bude je muset řešit příští politická reprezentace“ lze dovodit, že zbývající problémy příští politická reprezentace vyřeší, protože bude muset. Tak to bohužel není. Příští politická reprezentace bez ohledu na to, kým bude reprezentována, nebude chtít jít do řešení zásadních problémů a bude se vyhýbat konfliktům, proto půjde cestou nejmenšího odporu. Jejím cílem nebude řešit problémy, ale přežít.

„Konkrétní návrhy“ mají smysl teprve tehdy, bude-li většinová shoda na cílech. Pro mne osobně a troufám si říci, že i pro většinu obyvatelstva, je prioritou kvalitní a dostupná péče, dostupná finančně i místně. Prioritou není dosahování stále větších zisků některých zájmových skupin. Pro kvalitu je zásadní udržet v ČR kvalifikované pracovníky, to znamená připravit jim vhodné podmínky, finanční i společenské ocenění. A to není možné bez ekonomické stability.

Ta předpokládá důslednou standardizaci a systemizaci místo korupčního prostředí, voluntarismu a subjektivismu. Místní dostupnost znamená vymahatelnou odpovědnost za síť služeb, někde menší, někde větší než dnes. Cenová dostupnost znamená, že přiměřeně dostatečnou péči si budou moci dovolit všichni občané, ne jako dnes. Nejde o „doladění“.