Právě těžko čitelná slova „pásmové odměňování“ jsou pro Drábka způsobem, jak se dostat k vytyčenému cíli, tedy ušetřit deset procent v objemu peněz na platy.
V případě, který navrhuje Drábek, by platové tabulky zůstaly tak, jak jsou. „Bylo by možné individuálně posoudit zaměstnance, jeho schopnosti, kvalitu práce a zařadit ho v rámci platové třídy do rozmezí od nejvyššího do nejnižšího platového stupně. Tedy úplně bez přímé vazby na počet odpracovaných let,“ tvrdí Drábek.
To by znamenalo, že by například zdravotní sestra mohla dostat tarifní plat v rozmezí 15 960 korun až 24 020 korun hrubého měsíčně. Nyní se k tomu nejvyššímu posouvá spolu s rostoucí praxí ve dvanácti skocích a „předbíhat“ nelze. Stejně jako není možné dát člověku s dvaceti lety praxe nástupní plat.
Pozor na zneužívání, varují odbory
Pásmové ohodnocení, navržené Drábkem, by právě takové posuny nahoru a dolů bez přímé vazby na skutečnou délku praxe umožňovalo. Již dnes je to teoreticky možné právě ve zdravotnictví. „Je to umožněno, ale ne využíváno,“ řekla místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková.
Prvotní záměr byl podle ní lépe zaplatit kvalitní lidi, kteří ale neměli dost dlouhou praxi. „Začalo se to ale zneužívat tam, kde nebyly peníze. Proto se to přestalo používat,“ říká Břeňková.
Rozšíření pásmového odměňování na celý veřejný sektor včera odbory nechtěly příliš komentovat. „Musíme analyzovat dopady na jednotlivé profese. Připomínkové řízení trvá normálně deset až patnáct dní. Včera jsme na to měli šest hodin. Pro takto závažné rozhodnutí je to neúnosné,“ řekla Břeňková.
Celý článek si můžete přsčíst na serveru Hospodářských novin iHNED. cz nebo ZDE.