Pokud by nakonec poslanecký návrh prošel, tak by záchranářům vedle odchodného přinesl i až týden dovolené navíc.
Záchranáři v minulosti opakovaně upozorňovali na jejich znevýhodnění vůči kolegům z ostatních složek integrovaného záchranného systému. Policisté a hasiči totiž již právo na výsluhy mají.
Podle návrhu by na odchodné měli nárok záchranáři až po dosažení 50 let věku a za předpokladu, že u záchranné služby pracovali alespoň 15 let.
Za každý odpracovaný rok navíc by se nároková částka zvýšila o třetinu průměrného výdělku zaměstnance, přičemž hranice maximálního odchodného činí dle návrhu 6 průměrných platů.
Platit to budou kraje
Dopad realizace návrhu na veřejné rozpočty je podle vicepremiérky Karolíny Peake (VV) dosud neznámý. Předkladatelé však odhadují, že náklady na odchodné a dodatkovou dovolenou by v první fázi neměly překročit částku 50 milionů korun.
Zřizovatel zdravotnické záchranné služby jsou kraje, náklady tedy budou muset uhradit hejtmani z krajských rozpočtů. V případě tohoto návrhu se však nejedná o škodolibost vládních poslanců vůči oranžovým hejtmanům. Návrh iniciovala skupina poslanců ze všech politických stran.
Premiérovi se návrh nelíbí
Premiér Petr Nečas (ODS) se však bojí, že by případné schvální návrhu v poslanecké sněmovně a uvedení normy do praxe mohlo dojít k eskalaci požadavků i ze stran ostatních podobných profesí.
Například pracovníci Horské služby, Vodní záchranné služby, ale i zdravotníci z jednotek intenzivní péče. „Ti všichni budou logicky argumentovat, že pracují za stejných podmínek jako záchranáři,“ namítl Nečas.
Připomněl, že jiné složky integrovaného záchranného systému, například policisté či hasiči pracují na základě služebního zákona, který pro ně znamená řadu nevýhod a výsluhy a podobně je kompenzují. Zdůraznil, že si práce lidí ze záchranných služeb velmi váží, ale toto dělení by mělo být respektováno.
Nečas ale připustil koncepční úvahu, že by zdravotní záchranná služba v budoucnu mohla pracovat podle služebního zákona.
Předkládací zpráva ZDE