Takovou cestou se podle HN měl řešit deficit v rozpočtech zdravotnických pojišťoven, zejména VZP, Nečas ovšem konstatoval, že podobný plán by přes vládu neprošel. Kabinet se finančními problémy VZP nicméně hodlá zabývat.
Hospodářské noviny informovaly o záměru ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) zvýšit zdravotní pojistné živnostníků i zaměstnanců, stejně jako navýšit regulační poplatky ve zdravotnictví a zpoplatnit amalgámové zubní plomby. Získanými financemi se měl krýt schodek v hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zmíněná opatření by jí mohla zaručit zvýšení příjmů v jednotkách miliard. Mělo se jednat o reakci na skutečnost, že VZP požádala o dřívější platbu za státní pojištěnce.
Premiér Petr Nečas i ministr financí Miroslav Kalousek ovšem tvrzení Hospodářských novin svorně odmítli. „To, co dnes vyšlo v Hospodářských novinách, je věc, která by přes tuto vládu neprošla. Nic takového ani pan ministr zdravotnictví nepředkládal.“ (…) „Ani to neměl v úmyslu předložit,“ dodal Kalousek.
Ministerstvo: Jen nabízíme možné scénáře
K otázce možného zvyšování zdravotnických poplatků se později vyjádřilo i samo ministerstvo. Uvedlo, že pro článek o možnosti valorizace pojistného dostaly Hospodářské noviny jen část z první verze analytického materiálu o stavu veřejného zdravotního pojištění. Celý audit potom bude součástí podkladů, které se budou projednávat na vládě až 24. října.
„Potvrdil bych slova premiéra, že navyšování poplatků ani pojistného ministerstvo zdravotnictví neplánuje,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. „V rámci připravování materiálu ale považuji za nutné, aby obsahoval všechny možné varianty, ačkoli je nepovažujeme za varianty, které bychom chtěli předkládat k realizaci.“
Podle zprávy o vývoji hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění loni jeho výdaje přesáhly příjmy o více než pět miliard korun a všechny pojišťovny byly poprvé od roku 2008 v minusu. Sama VZP je na tom nyní finančně srovnatelně jako v době před nucenou správou v roce 2005. Tehdy měla na účtech rezervu na jeden den péče o své klienty, dnes nemá na žádný a přeposílá vše, co přijde. Problém prohlubuje také to, že už není možné sahat ani do jiných pojišťoven. Jejich rezervy se z velké části rozpustily faktickým zestátněním letos v lednu.
Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR Jaromíra Gajdáčka stojí za krizí pojišťovnictví skutečnost, že vláda odmítla systém finančně zadotovat. „Finanční krize, která v tom systému je, se od revoluce opakovala prakticky pravidelně v pěti až sedmiletém cyklu,“ konstatoval. „A vždycky vláda rozhodla o tom, že navýší svůj státní podíl a do systému většinou přilije 4-6 miliard korun. Letos poprvé vláda jednoznačně řekla, že do systému peníze nepřileje, a dala za úkol pojišťovnám, aby se s touto situací nějakým způsobem vyrovnaly.“
Situace není a nemusí být kritická, říká náměstek
Ministerstvo ale přílišnou dramatizaci stavu VZP odmítá. „Pokud se podíváme na celkovou bilanci zdravotnického systému, tak ten je vyrovnaný,“ předeslal Hegerův náměstek Nosek.
„Pokud se podíváme na jednotlivé zdravotní pojišťovny, tak ty jsou v rozdílné kondici z hlediska finančního zdraví a tady je potřeba zmínit problém VZP, která se v průběhu měsíce dostává do platební neschopnosti. Pokud dopadne letošní rok tak, že skončí s třímiliardovým schodkem v obratu 50 miliard, neznamená to, že by byla situace kritická.“