Nedostupnost péče – největší hrozba našeho zdravotnictví

13. 6. 2012 8:38
přidejte názor
Autor: Redakce
Společnosti HealthCare Institute a Ipsos v průběhu května realizovaly již čtvrtý ročník celostátního průzkumu mezi vrcholnými manažery nemocnic a zdravotních pojišťoven s názvem Barometr českého zdravotnictví.


Stejně jako v předchozích ročnících i tentokrát ředitelé nemocnic a zdravotních pojišťoven hodnotí české zdravotnictví jako vysoce kvalitní. Po zavedení nových pravidel vyplývajících z reformní činnosti ministerstva zdravotnictví se však objevují i narustající obavy.

Mezi řediteli nemocnic je patrná nejen obava o udržitelnost současné kvality, ale především dostupnosti zdravotní péče.

Letošního výzkumu se zúčastnilo celkem 74 ředitelů nemocnic a 5 ředitelů zdravotních pojišťoven. Otázky směřovaly k vnímání stávající situace v několika oblastech: kvalita a dostupnost zdravotní péče, lidské zdroje, finance, hodnocení nemocnic a koncepce zdravotnického systému jako celku.

Rozdílný pohled

I přes obavy ze zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče vidí ředitelé určité možnosti v jejich zlepšení. V otázce zlepšení kvality je vidí srovnatelně ředitelé nemocnic i pojišťoven, v otázce zlepšení dostupnosti vidí tyto možnosti spíše ředitelé nemocnic, pojišťovny tento názor v takové míře nesdílí.

V otázce financování se potvrdily dlouhodobě patrné názorové rozdíly mezi představiteli nemocnic a zdravotních pojišťoven.

Naprostá většina (92 %) ředitelů nemocnic považuje dosavadní úhrady pojišťoven za nedostatečné, navíc očekávají letos a v příštím roce v této oblasti spíše negativní trend, v lepším případě stagnaci.

Naproti tomu jsou všichni ředitelé pojišťoven přesvědčeni, že úhrady jsou dostatečné, letos a v příštím očekávají jejich stagnaci (60 %), někteří (40 %) dokonce jejich růst.

Udržitelnost financování

Příjmy zdravotních pojišťoven sledují vývoj ekonomiky ČR, která bude do konce roku 2012 vykazovat stagnaci, resp. mírný pokles.

„Příjmy zdravotního systému mají výrazně procyklický charakter a i na nich se projeví dopady krize. V současné době chybí zdroje nejen státní pokladně, ale celé ekonomice. Prostor pro zvyšování zdravotního pojištění je minimální, současný stav financování zdravotnictví je proto dlouhodobě neudržitelný. Systém financování je proto nutné otevřít privátním zdrojům“, říká hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Nemocnice hospodaří neefektivně

Na čem se obě strany, tedy ředitelé nemocnic i ředitelé pojišťoven, shodují, je skutečnost, že české nemocnice v průměru hospodaří málo efektivně – myslí si to 100 % ředitelů pojišťoven a polovina ředitelů nemocnic.

Téměř dvě třetiny (65 %) ředitelů nemocnic vidí dokonce potřebu zavést opatření vedoucí k zefektivnění přímo v nemocnici, kterou sami řídí. Problém je však v odlišnosti některých názorů pojišťoven a nemocnic na konkrétní opatření, která mají vést k zefektivnění. Obě strany shodně vnímají potřebu vyšší efektivity práce, v dalších opatřeních vedoucích k zefektivnění se ale jejich názory rozcházejí.

„Ředitelé nemocnic si uvědomují rezervy uvnitř svých organizací, nejčastěji uvádějí vzájemnou komunikaci personálu, komunikaci směrem k pacientům, vnímají také rezervy v oblasti zlepšení mzdových podmínek. Ředitelé zdravotních pojišťoven vidí zase velký potenciál v nemocnicích při snižování fixních nákladů, úspor výdajů na léky a zdravotnické prostředky a také v restrukturalizaci skladby lůžek“, komentuje předseda HealthCare Institute. Daniel Vavřina.

Většina ředitelů si DRG pochvaluje

S potřebou zlepšit komunikaci směrem k pacientům souvisí i dodržování právních předpisů ve vztahu k nim. V této otázce se názory ředitelů nemocnic liší. Zatímco 45 % ředitelů vnímá dodržování takových právních předpisů ve své nemocnici jako problém, 52 % v tom problém nevidí. Podle informací ředitelů pojišťoven je v současnosti zhruba 45 % zdravotní péče vykazováno prostřednictvím DRG, ředitelé nemocnic odhadují tento podíl dokonce na 60 %, což je výrazně více než v roce 2011, kdy ředitelé shodně mluvili o zhruba 1/3 objemu zdravotní péče vykazovaném DRG.

V této oblasti jsou však mezi nemocnicemi zatím značné individuální rozdíly. Většina ředitelů nemocnic (65 %) však považuje tento systém za více vyhovující v porovnání s paušálním systémem. Z výzkumu dále vyplývá, že v oblasti lidských zdrojů pokračuje již několik let pozitivní trend.

Fluktuace už není takový problém

I nadále klesá podíl ředitelů, kteří vidí ve své nemocnici fluktuaci zaměstnanců jako problém, v kategorii lékařů je to letos 36 %, zatímco v roce 2010 to bylo 53 % ředitelů nemocnic. Rovněž se snižuje podíl ředitelů, kteří pociťují nedostatek zdravotnického personálu.

Přesto více než polovina (57 %) ředitelů nemocnic cítí nedostatek lékařů ve své nemocnici a 60% ředitelů vnímá jejich přesčasy jako problém. Tato situace se zdaleka netýká zdravotních sester, kde pouze 17 % ředitelů nemocnic má nedostatek zdravotních sester a 12 % vnímá jejich přesčasy jako problém ve své nemocnici.


Komentáře vybraných odborníků

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

Opakovaný průzkum v českých nemocnicích z pohledu jejich ředitelů a ředitelů zdravotních
pojišťoven a jeho srovnání mezi roky 2011 a2012 ukázal zajímavý pohled na české zdravotnictví.

S novými pravidly, financování a dalšími změnami zdravotnické reformy se objevuje obava ředitelů nemocnic o dostupnost zdravotní péče respektive jeho zhoršení. Tento signál může být určitým společenským varováním. V oblasti lidských zdrojů většina ředitelů nemocnic pociťuje nedostatek lékařů a riziko jejich fluktuace včetně tohoto trendu i u zdravotních sester.

Tento problém je nejmenší dle pohledu ředitelů fakultních nemocnic, kde personální týmy vnímají jako stabilní a neobávají se nedostatku lékařů či jejich fluktuace. Tento faktor je jistě dán propojením těchto nemocnic s lékařskou fakultou. V oblasti financování je z pohledu ředitelů nemocnic a pohled zdravotních pojišťoven diametrálně odlišný a vypadá to, jako kdy obě instituce žily v rozdílných státech.

Významná většina ředitelů považuje úhrady od pojišťoven za nedostatečné a očekávají stagnaci či pokles úhrad nebo snížení rozsahu nasmlouvané péče. Též vidí nevstřícnost zdravotních pojišťoven nasmlouvávat nové výkony. Naopak pojišťovny jsou optimistické. Pravda bude asi někde uprostřed…

(autor je: děkan 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přednosta Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN)

Bc. Vladimír Kothera, MBA

Výsledky letošního průzkumu opět prezentují zajímavé názory managementů nemocnic a zdravotních pojišťoven k aktuálnímu vývoji ve zdravotnictví. Vybral jsem si některé z jeho pasáží, které mě nejvíce zaujaly.

Obě skupiny se shodly v názoru na kvalitu systému z pohledu evropského kontextu. Zajímavé ale je, že samotnou kvalitu a dostupnost zdravotní péče již takto shodně nevnímají. Zatím co z pohledu manažerů nemocnic je avizováno zhoršování současného stavu, tak ředitelé pojišťoven toto vnímají opačně.

Přitom je zajímavé, že ředitelé nemocnic vidí velký potenciál právě v možnosti zlepšování kvality a dostupnosti péče, je tedy nezodpovězenou otázkou, proč tuto možnost manažersky nevytěžují.

Právě zvyšování kvality je jednou z možností, jak by mohli, při probíhajícím restrukturalizačním procesu, usilovat o výhodnější podmínky v nově uzavíraných dlouhodobých kontraktech se zdravotními pojišťovnami. Navíc je to oblast, na kterou by se mohli zaměřit i v dohodovacím řízení o cenách.

Je tedy nutné si položit otázku, co je bariérou pro změnu jejich manažerského chování? Je to objem finančních prostředků, které získávají od ZP, či motivační faktory, které vůči nim využívají zřizovatelé nebo je to nepředvídatelnost změn systému? Možná by bylo zajímavé tímto směrem průzkum pro příští období zaměřit.

Poměrně překvapivé je zjištění, že v oblasti lidských zdrojů se situace v jednotlivých skupinách zaměstnanců nemocnic nemění. A to i přesto, že růst mezd ve zdravotnictví neodpovídá očekávání lékařů ani zdravotních sester. Za zamyšlení stojí, zda se z toho dá odvozovat, že podpora některých militantnějších skupin zastupujících zaměstnance nemusí mít až takovou podporu, jak navenek prezentují.

Tradiční oblastí, ve které jsou stanoviska obou skupin nejvzdálenější, je oblast financování. Zatímco ZP vnímají pozitivní trend růstu úhrad do segmentu lůžkové péče, tak na straně manažerů nemocnic je tomu přesně naopak.

Je však otázkou, jak k tomuto postoji manažerů nemocnic vztáhnout jimi prezentované přesvědčení, kdy 65% z nich se domnívá, že jsou významné rezervy na straně nemocnic v jejich efektivitě. Pod tímto pohledem se jeví odpovědi ředitelů ZP jako více logické.

Závěrem lze říci, že průzkum, i přes některé odlišnosti v názorech obou skupin, spíše potvrzuje, že v systémových pohledech se obě skupiny shodují. To by mohlo být dobrým východiskem pro budoucnost.

(Autor je: viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven České republiky generální ředitel Zdravotní pojišťovny Metal – Aliance)

MUDr. Jozef Kubinyi, Ph.D.

Za základní klad lze považovat, že většina ředitelů nemocnic i pojišťoven vnímá systém zdravotní péče jako kvalitní – i když část ředitelů nemocnic (7%) tento názor nesdílí. Současně naprostá většina ředitelů nemocnic má obavy z možného zhoršování kvality i dostupnosti péče, zatímco ředitelé pojišťoven tento názor nesdílí. Bylo by zajímavé dopátrat se příčiny tohoto rozporu. Budoucnost sice ukáže, kdo má pravdu – ale to již bude pozdě.

Za zarážející je možné považovat fakt, že zatímco 80% ředitelů pojišťoven má přehled o kvalitě
péče v nemocnicích, zatím tyto data nejsou k dispozici v dostatečné míře pro občany. Přitom většina
ředitelů nemocnic i ředitelů pojišťoven vnímá rezervy systému a vidí prostor pro zvyšování kvality péče.

Zajímavé je, že v oblasti personálních zdrojů ředitelé nevidí podstatnější problém, i když částečně ho
připouští u lékařů.

V ekonomické sféře je většina ředitelů nemocnic skeptických s dalším vývojem, očekává se spíše stagnace nebo pokles příjmů. Ředitelé nemocnic i pojišťoven se shodují v otázce nutnosti zefektivnění celého českého zdravotnického systému, stejně jako v potřebě zefektivnit oblast nemocniční péče i ambulantní sféry.

V tomto bodu nedošlo oproti minulosti k výraznějším změnám.Zásadním pohledem k způsobu řešení je příklon k tržnímu principu - většina ředitelů nemocnic a všichni ředitelé pojišťoven se shodují na potřebě více zavádět tržní mechanizmy.

Alarmující je, že ředitelé nemocnic i pojišťoven se shodují v tom, že není ochota (ani finance) na zavádění nových technologií a léků.

Závěrem: Barometr ukázal očekávanou reakci ředitelů nemocnic na zhoršování ekonomické situace, ale
současně ukázal, že zatím ještě „není nejhůř“. Současně průzkum ukazuje, že pokud systém zdravotní péče neprojde jak restrukturalizací v oblasti poskytování péče tak v oblasti nastavení ekonomických pravidel, mají ředitelé nemocnic i pojišťoven obavy z budoucnosti.

(Autor je: primář Ústavu nukleární medicíny VFN a 1.LF UK, bývalý ministr zdravotnictví ČR)

MUDr. Pavel Vepřek

Naše zdravotnictví je už dvaadvacátým rokem na cestě od přídělového systému k regulovanému trhu a výsledky průzkumu naznačují, že putování bude ještě dlouhé. V přídělovém systému vládne plán a poslušnost. Podoba a rozsah poskytované péče jsou určovány strukturou zdravotnických zařízení a jejich kapacitními možnostmi.

Jednotlivé prvky systému dělají to, co je jim uloženo, a jejich manévrovací prostor je velmi omezený. Z logiky věci sice takový systém dobře kontroluje své náklady, ale na vývoje se adaptuje pomalu a obtížně. Právě bouřlivý rozvoj medicíny v posledních desetiletích a emancipace občanů jej celosvětově odsoudily k nepotřebnosti.

Přídělový systém ve zdravotnictví přežívá snad jen v Severní Koreji, všude jinde byl buď strukturálně transformován do regulovaného trhu zajišťovanému zdravotními pojišťovnami, nebo sám se proměnil inkorporací tržních mechanizmů.

V regulovaném trhu jsou karty rozdány tak, že regulátor nastavuje pravidla a dohlíží na jejich dodržování a všichni ostatní se snaží, seč mohou, naplňovat své role. Pojišťovny a poskytovatelé soutěží kvalitou svých služeb o zákazníky a občané/pacienti mají skutečnou možnost uplatnit svoji volbu směrem k pojišťovnám, poskytovatelům i politikům.

Naší svízelí je, že oba nástroje řízení působí stále ještě souběžně, a tak se vzájemně potírají. Příkladů je habaděj – nakupují se přístroje, pro které není faktické uplatnění, dobře hospodařícím pojišťovnám se odebírají zůstatky na účtech, peníze veřejného zdravotního pojištění zavlažují i zjevně neužitečné projekty, …..

Rozpolcenost v řízení procesů ve zdravotnictví dobře ilustruje názor ředitelů nemocnic, kteří sice ve své většině plédují za více trhu, ale současně si v téměř stejném počtu přejí, aby v lůžkové péči měl hlavní slovo stát a krajská samospráva.

Do prvního postoje se zřejmě promítá snění o budoucnosti, druhý vychází z každodenní reality. Je to signál, že bez silných a kvalitně fungujících zdravotních pojišťoven zůstanou slova o zvyšování efektivity zdravotnictví stále jenom slovy.

Aby se pokročilo od slov k činům, potřebují pojišťovny Damoklův meč cenové konkurence, definovaný rozsah zajišťovaných služeb, standardní corporate governance a kvalitní dohled státu nad svým finančním zdravím a dodržováním závazků vůči pojištěncům. Pokud se tak stane, budu velmi netrpělivě čekat na výsledek dalšího Barometru v naději, že se postojové schizma manažerů nemocnic stalo minulostí.

(Autor je: Poradce ministra zdravotnictví, předseda sdružení Občan)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?