jejíž poslanci by nahradili chybějící hlasy z vládních ČSSD a KDU-ČSL. Nemocnice by začala pomáhat civilistům buď v jihoirácké Basře, nebo v sousedním Zubajru.
Návrh na vyslání nemocnice kabinet zdůvodňuje rezolucí Rady bezpečnosti, která vyzývá k poskytnutí okamžité humanitární pomoci iráckému obyvatelstvu.
Nejednotná koalice
V pravicovém Senátu by s vysláním nemocnice problémy být neměly, postoj sněmovny zatím jednoznačný není. Včera sice 130 hlasy souhlasila s tím, že o misi bude za týden ve čtvrtek jednat, proti vyslání jsou však komunisté.
Pochybnosti má i část sociálně demokratických a lidoveckých poslanců. Ti se obávají, že republika začne být chápána jako válčící země, což je pro ně bez rezoluce Rady bezpečnosti OSN nepřijatelné.
Tvrdík, který situaci v Iráku považuje za kritickou, jejich obavy rozhání: „Nic takového nehrozí. Nemocnice bude poskytovat humanitární pomoc a zůstane podřízena našemu velení.“
Léky by pomohly více?
Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal s vládními argumenty nesouhlasí. „Daleko lepší by bylo poslat do Iráku léky, vodu a potraviny. Lidem by to určitě více pomohlo. Vyčkám, jakou odpověď dostaneme ze sídla OSN v New Yorku,“ říká.
Ministerstvo zahraničí už o záměru české vlády informovalo sankční výbor Rady bezpečnosti, premiér Vladimír Špidla poslal obdobný dopis i generálnímu tajemníkovi OSN Kofi Annanovi.
Špidla ovšem tvrdí, že nemocnice odcestuje - pokud Parlament bude souhlasit - i bez dalšího rozhodnutí OSN.
Samotný sněmovní klub lidovců zatím nemá jasno, zda se přikloní na stranu Jana Kasala nebo vlády. Například poslanec Josef Janeček je pro kabinet: „Nemám s tím žádný problém, tím spíše, že válka možná rychle skončí.“
Nejvíce se ovšem mezi sebou dohadují sociální demokraté. Sjezd jejich strany nedávno schválil protiválečné usnesení. S cestou nemocnice do Iráku se těžko smiřuje i sociálně demokratický předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka.
„Většina našeho klubu s vysláním souhlasí. Jsou to ovce, kývnou nakonec na všechno,“ reagoval ovšem poslanec ČSSD Robert Kopecký.
Podpoříme spojence
Šéf unionistických poslanců Karel Kühnl příliš nechápe, proč poslanci chtějí o vyslání nemocnice rozhodovat až za týden. US-DEU je jako jediná z vládních stran jednoznačně pro.
Podobně to vidí i ODS. „Žádný další mandát OSN nežádáme, jen chceme záruku, že lazaret skutečně bude tam, kde bude potřeba,“ říká místopředseda občanských demokratů Jan Zahradil. Občanští demokraté hodlají humanitární misi podpořit i v případě, že se část lidovců a sociálních demokratů postaví proti vlastní vládě.
„Rozhodující je, aby Česko stálo aktivně na straně spojenců,“ tvrdí Zahradil.
ODS také chce mít jasno o financování celé akce. Podle Tvrdíka bude půlroční mise stát 470 miliónů korun. Z této částky by stát zaplatil zhruba třetinu, peníze chce resort obrany vzít z předem vyčleněných peněz.
„O letecké dopravě, která bude stát na 188 miliónů korun jednáme se spojenci v NATO, dalších 10 miliónů dolarů dostaneme z USA,“ říká ministr.
Vojenští lékaři mají za sebou řadu misí
Mnozí z lékařů, pomocného zdravotnického personálu i zásobovačů či spojařů vojenského lazaretu působili už v bývalé Jugoslávii, Turecku, Afghánistánu a naposledy v Kuvajtu s protichemickou jednotkou.
Tam byl i velitel současné 7. polní nemocnice Mojmír Mrva - irácká mise by byla v pořadí už jeho sedmým zahraničím angažmá. Jeho předchůdce Jindřich Sitta (velel 6. polní nemocnici) musel odejít poté, co při loňském návratu z afghánského Kábulu čelil obvinění ze šikany podřízených.
Do Perského zálivu má odjet 117 lidí, z toho 49 zdravotníků. Chránit je má sto vojáků z prostějovského komanda, pomáhat mají i ženisté. Nemocnice s padesáti lůžky má tři chirurgické týmy, které denně zvládnou deset operací a až 30 resuscitací.
Josef Pravec, Pavel Otto, Hospodářské noviny, 9. 4. 2003