So, this is Christmas, zní z mého obstarožního gramofonu a já tiše sedím a poslouchám krásnou píseň Johna Lennona. Na desce se netočí pes, ale jméno nějaké jiné firmy, a přesto se ve mně rozlévá příjemný pocit očekávání něčeho krásného, trochu povznášejícího a trochu melancholického. Dělá to ta krásná píseň a také to, že je dnes Štědrý den. Vyvrcholení předcházejícího shonu a přemýšlení o tom, jak udělat svým blízkým radost a také překvapení, potěšení a pocit blaha navenek i uvnitř.
Není snadné někoho obdarovat tak, aby se nemusel přetvařovat a hrát před ostatními údiv a blažený pocit, když dárek rozbalí. Mohou to být ponožky, pyžamo nebo láhev kvalitního koňaku. Jenže tyhle dárky přece jen asi nebudou to pravé, zvlášť když láhev koňaku vybalí nucený abstinent, který má zničená játra. S ponožkami je to něco podobného. Představte si sebe sama jako pána v letech, který rozbaluje první balíček od manželky zpod stromečku. A ejhle, ponožky.
Vaše vnoučata už jsou trochu odrostlejší a nakupují dárky samostatně. Chtěla vám jako dědečkovi udělat radost a současně splnit jakýsi požadavek praktické použitelnosti dárků. Proto máte pod stromečkem ještě další dva balíčky ponožek různých tepelně izolačních vlastností, ale skoro shodných barev od tmavě šedé po černou. Váš syn projevil přece jenom trochu fantazie. V balíčku neurčitých tvarů se při rozbalování objevuje vývrtka s krásně řezbovanou střenkou z ušlechtilého dřeva a mosazným šroubem na špunty. To se vám poprvé trochu rozzáří oči a začnou se rozhlížet po zbývajících dárcích, jestli tam ještě nezbývá něco, co by svým tvarem připomínalo něco pro po užití oné vývrtky. Ale zase pohasnou, když vidí, že už se tam nic podobného nenalézá, a pak si také uvědomíte, že kvůli totálně ztvrdlým játrům máte alkohol pod hrozbou smrti přísně zakázaný. Napadne vás, jestli by se tím dala otevírat Dobrá voda perlivá nebo neperlivá, a pak si uvědomíte, že ta má zátku na závit, a začnete si znovu prohlížet vývrtku a přemýšlíte, k čemu ji budete používat.
Já se snažím to řešit trochu jinak a zapínám při předvánočních nákupech fantazii. Říká se, že kniha je nejlepší dárek. Ano, ale jaká, to je ten problém. Snažím se to řešit logikou kolem titulu, nikdo na mě totiž nemůže chtít, abych to v prodejně celé přečetl a podle toho vybíral. Takže k tomu titulu. „Smrt za bílého dne“, „Smrt si říká Engelchen“, „Smrtící déšť“, „Smrtonosná zbraň“ a podobně. No, to přece nemůžete myslet vážně, že byste dal smrt pod vánoční stromek. Nebo „Blažená Blanka“, „Šťastná Eliška“, „Ohrožená Alena“. Nějaké holky přece nemůžou pod stromečkem udělat radost. Zvlášť když ani vy nevíte, co jsou zač. Jiné příklady jsou: „Jídlo jako jed“, „Jedlé a jedovaté houby“, „Drogy a jejich účinky“ nebo „Může alkohol léčit?“. Toho se vyvarujte, protože jde přímo o návody jak se otrávit.
Je ještě spousta dalších varujících titulů, jako na příklad „Mein Kampf“, „Zbraně a jejich použití“, „Den poté“, Leninovy, Stalinovy, Klausovy a jiné spisy, které se snad ani číst nedají. Záleží samozřejmě na vás a na obdarovaném, co byste měl vybrat. Mohu jen poradit. Nikdy neuškodí učebnice cizího jazyka. Když se dotyčný nechystá do Namibie, dejte mu pod stromeček učebnici namibijštiny. A doporučuji k tomu přidat českonamibijský a také opačný slovník, protože v učebnicích je většinou slovní zásoba dost chabá. Že namibijština neexistuje? No to přece nemůže vadit, když tam dotyčný stejně nepojede. Nějakou afričtinou se tam asi mluvit bude. A kdyby se teoreticky obdarovaný chtěl například zeptat, kdy jede nejbližší vlak v místě, kde žádný nejezdí, nemohl by ukázat na něj nebo aspoň na nádraží, ale mohl by tu otázku položit slovně. A když v učebnicích namibijštiny, nebo když na tom trváte afričtiny, o vlacích není ani slovo, protože tam železnice ještě nedorazila, tak by nemohl. Proto ten slovník. A uvidíte, že ten váš šťastný obdarovaný příbuzný začne zjišťovat, jak by se do Namibie dostal. A tím se ho zbavíte, možná navždy.
Radit umím dobře, ale stejně sám dávám přednost těm ponožkám, šálám a pyžamům, protože jsou měkké a neublíží, když vám je obdarovaný hodí na hlavu. S učebnicí a slovníkem namibijštiny by to dost bolelo.
Nejlepší dárek
4. 1. 2016 10:23
POVÍDKA