Absolventi středních zdravotnických škol pokračují v dalším studiu a jen menšina z nich vstupuje na trh práce. Často také přiznávají, že se bojí zodpovědnosti a že se jim nelíbí nízké finanční ohodnocení. Předsudky a snížení prestiže spojené s profesí zdravotní sestry u nás vychází do značné míry ze vztahu lékařů k sestrám. Samozřejmě nelze generalizovat, ale poměrně často lékaři nahlíží na sestru jen jako na svou asistentku.
Nabízíme vám přehled předsudků k profesi „sestry“ zpracovaný na podkladě rychlého šetření, které bylo provedeno na osmi středních zdravotnických školách.
1. Kompetence po absolvování střední zdravotnické školy (SZŠ) - rozpor odborníci/laici
Předsudek (P): Zdravotnický asistent není zdravotní sestra, je to „pomocná síla“, bohužel, tento název evokuje představu pomocníka sestry.
Realita (R): Vyvrácen - podle právních předpisů je zdravotnický asistent se svými kompetencemi zahrnut mezi střední zdravotnický personál.
P: Zdravotničtí asistenti nemohou aplikovat injekce, „provádět odborné výkony“, nesmí pracovat sami (samostatně), ale pracují pod odborným dohledem („někdo u nich musí stát“).
R: Není pravda. Zdravotnický asistent má své kompetence a po novelizaci zákona o nelékařských zdravotnických povoláních bude vynecháno „pracuje pod dozorem všeobecné sestry“.
P: Zdravotnický asistent může jen „nosit mísy“, stlát postele a umývat nemocné. Po absolvování SZŠ (obor ZA) nemá kompetence k výkonu odborných úkonů a samostatné péči o pacienta.
R: Zdravotnický asistent má kompetence k provádění mnoha odborných výkonů.
P: Sestra nepracuje samostatně, musí jen plnit příkazy lékaře.
R: Sestra má své samostatné kompetence.
P: Zdravotnický asistent a sestra jsou pouhými vykonavateli ordinací lékařů.
R: Sestra i zdravotnický asistent jsou plně zodpovědným a samostatně myslícím členem zdravotnického týmu.
P: Zdravotnické asistenty zaměstnávají na pozici sanitáře.
R: Není pravda. Pro asistenty existují tabulková místa. Někteří skutečně na pozici sanitáře pracují, je to jejich volba - mají menší zodpovědnost, což některým vyhovuje.
2. Studia (vzdělávání)
Z pohledu veřejnosti (laické především) je studium dlouhé - zde se nejedná o předsudek, ale o skutečnost. Je potřeba mít pracovníky s VOŠ a VŠ vzděláním v takovém počtu? Když ano - víme, proč je to významné?
P: Na SZŠ je možné získat poměrně snadno maturitu (studium není náročné).
R: I studijně nadaní žáci zde plně rozvíjejí své znalosti a dovednosti.
P: SZŠ primárně připravuje na výkon povolání a absolventi nemají přílišnou možnost dalšího studia v jiném oboru.
R: Možnost studia v oblasti sociální, pedagogické, psychologické či přírodovědné.
P: Zdravotnický asistent musí po maturitě dál studovat, nezaměstnají ho.
R: Není pravda. Zdravotnický asistent může hned po maturitě nastoupit do zaměstnání - všude v nemocnici ho okamžitě přijmou.
P: SZŠ a VOŠ zdravotnická nabízí pouze studium oboru zdravotnický asistent.
R: Na SZŠ jsou i jiné, technicky zaměřené obory (zubní laborant, zdravotnický laborant, farmaceutický laborant, nutriční terapeut a další).
P: Sestry vysokoškolačky jsou vzdělávané pro vedoucí pozice.
R: VŠ nebo VOŠ vzdělání je kvalifikační studium. Absolvováním studia se získává oprávnění k výkonu povolání u lůžka nemocného, ne funkce.
P: Nutnost VŠ nebo VOŠ vzdělání pro všechny sestry.
R: Každá absolventka, která začala studovat obor všeobecná sestra na SZŠ nejpozději ve školním roce 2003/2004, je všeobecnou sestrou. Absolvovat VOŠ a VŠ již nemusí.
3. Platové podmínky v resortu zdravotnictví
P: Ve zdravotnictví nejsou finance (rozdíl mezi soukromou a státní sférou) - „ve státní nemocnici si nelze vydělat dostatek finančních prostředků“.
R: Chybí celospolečenská informovanost o platových podmínkách (co a za kolik - směnný provoz - benefity).
P: Málo peněz - sestry mají malé platy.
R: Platy sester a zdravotnických asistentů jsou srovnatelné s platy ostatních středoškoláků. V poslední době došlo k navýšení platů. V třísměnném provozu + noční + svátky může být plat kolem 25 000 korun. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá zvýšení platů nezdravotnického personálu, náborové příplatky u nových zaměstnanců či stipendia při studiu.
4. Mediální obraz zdravotní sestry - pod vlivem televizních seriálů a filmů
P: Zdravotnický asistent (sestra) nedělá nic a všechno („proklábosí celou pracovní dobu a zároveň operuje“), střídá v rámci pracovní doby mnoho stanovišť (pracovišť).
R: Diferenciace pracovníků (a jejich pracovní náplně) předváděná v seriálech není dostatečná, není přehledná ani pro profesionály, natož pro laiky (uniforma).
P: Sestra spí s lékaři, svádí je a provokuje lékaře (sexuální harašení). Na zdrávku chodí holky proto, aby „uhnaly“ nějakého doktora.
R: Kvalita pracovních vztahů mezi lékaři a sestrami může být často ovlivněna negativní zkušeností s jednotlivcem. To může mít vliv na celkové vztahy na pracovišti a také hodnocení ze strany pacientů. Sexuální harašení totiž může být vnímáno i jako diskriminační, tedy s následky nerovného zacházení na pracovišti.
P: V ženském kolektivu se ze sester stanou „slepice“.
R: Ryze ženské kolektivy se nacházejí i mimo zdravotnictví. Není možné paušalizovat, že právě
sestry nebudou mít na pracovišti bezpečné pracovní klima.
5. Nedostatek společenské prestiže povolání
P: Ryze ženské povolání/ role muže v profesi nelékařského zdravotnického pracovníka. R: Muž do této profese patří a je součástí povolání od raného vývoje ošetřovatelství.
P: Nejedná se o poslání, riskování žalob od pacientů („nestojí to za to“). Sestra je jen taková služka. Přestože má vzdělání, vynáší hlavně mísy.
R: Toto povolání bude vždy především posláním (spojené s lidskostí, potlačením vlastních potřeb, altruismem). Vědí to všichni. Jedná se o pomáhající profesi.
P: Prestižní povolání je takové, kde se vydělávají velké peníze.
R: Náročná práce sestry či zdravotnického asistenta po stránce psychické i fyzické není uznávána pro malé finanční ohodnocení. Existují jiné oblasti na trhu práce, které jsou při menší zátěži finančně ohodnoceny lépe.
6. Časová náročnost (pracovní vytížení)
P: Při třísměnném provozu je málo volna, sestry jsou stále v práci a kvůli vytížení jsou vyčerpané, vyhořelé a deprimované.
R: Není pravda - volna je víc, dokonce i 2-3 dny. Někteří zdravotníci si sami dovedou dát vnitřní odměnu za vykonanou práci (sebeuspokojení, spokojenost s odvedenou prací). P: Práce sestry obnáší pouze práci u lůžka a ve směnném provozu.
R: Možnost práce v ambulantní sféře, agenturách domácí péče či v sociálních zařízeních. P: Je to těžká fyzická práce.
R: Pomoc ošetřovatelů, sanitářů při manipulaci s nemocným, přístrojové pomůcky k polohování a mobilizaci nemocných, vhodná organizace práce.
P: Sesterská práce není čistá práce, sestra se na pracovišti může nakazit nějakou chorobou. R: Pomoc ošetřovatelů, sanitářů, pomůcky k ošetřovatelské péči, ochranné pomůcky, dezinfekce, sterilizace.
7. Celoživotní vzdělávání
P: Není nutné. „Stále po tobě budou úplně zbytečně něco chtít“, „Budeš se muset něco nového učit“.
R: Získávání nových poznatků je samozřejmostí v každé profesi a v životě vůbec. Totéž platí i o zdravotnictví.
Více informací najdete na: www.studujzdravku.cz
O autorovi| Mgr. Jana Jandáčková, ředitelka Střední zdravotnické školy Tábor