Nejvyšší soud dal Romce novou šanci na odškodnění za sterilizaci

8. 8. 2011 9:40
přidejte názor
Autor: Redakce
Nejvyšší soud (NS) dal Romce Ivetě Červeňákové novou šanci na získání peněžitého odškodnění za nechtěnou sterilizaci v Městské nemocnici v Ostravě. Vrchní soud v Olomouci v roce 2008 přiznal ženě jen omluvu a nárok na peníze označil za promlčený. Podle Nejvyššího soudu se ale olomoučtí soudci tehdy dostatečně nezabývali tím, zda námitka promlčení v tomto konkrétním případě neodporuje dobrým mravům.


Vrchní soud musí případ projednat znovu. Na rozhodnutí, které má ČTK k dispozici, dnes upozornily Lidové noviny.

Vrchní soud se původně řídil názorem, že právo na finanční odškodnění za zásah do osobnostních práv se promlčuje a žena žalobu na ochranu osobnosti podala až po uplynutí lhůty. Nejvyšší soud ale na základě starších nálezů Ústavního soudu připomněl, že v některých individuálních případech lze náhradu přesto přiznat.

Obecné soudy by podle Ústavního soudu měly otázku promlčení nárokovaného práva na náhradu nemajetkové újmy posuzovat případ od případu velmi citlivě a měly by věnovat zvýšenou pozornost otázce, zda vznesení námitky promlčení neodporuje dobrým mravům. „Jak pak vyplývá z napadeného rozsudku odvolacího soudu, z vyložených zásad v tomto ohledu plně nevychází. Proto nelze tento rozsudek Vrchního soudu v Olomouci v napadeném výroku ve věci samé pokládat za správný,“ uvedl v rozhodnutí senát Nejvyššího soudu s předsedou Pavlem Pavlíkem.

Ostravský krajský soud původně ženě přiznal půl milionu korun. Po zásahu Vrchního soudu v Olomouci se jí nemocnice musela pouze omluvit. K novému rozhodnutí Nejvyššího soudu se nemocnice pro Lidové noviny nevyjádřila, zatím prý nezná jeho znění.

Lékaři sterilizaci provedli 7. července 1997, promlčecí lhůta trvala tři roky. Žena tvrdila, že o zákroku nebyla řádně poučena a nevěděla, co obnáší. Na operačním sále prý podepsala jen souhlas s císařským řezem. Rodila tehdy druhé dítě, a to podruhé císařským řezem. Žena se o tom, že už nemůže mít děti, údajně dozvěděla až o sedm let později. Domnívala se, že má v těle instalované jen antikoncepční tělísko. Když navštívila lékaře, aby jí ho odstranil, protože chce další dítě, dozvěděla se pravdu.

Podobných případů je v Česku více. O problému romských sterilizací se v Česku začalo hovořit na podzim 2004, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření z nucených sterilizací Romek. Podle evropských romských aktivistů docházelo k nedobrovolným sterilizacím také v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku, ale nejvíce případů prý bylo v Česku a na Slovensku.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?