„Léčebny dlouhodobě nemocných by měly mít smlouvy na jeden rok. Dořešena není ani psychiatrická péče, závazek bude také na jeden rok,“ uvedl Netolický. Důvodem je připravovaná celostátní změna koncepce péče o duševně nemocné lidi.
Roční smlouvy by měly mít také vybrané medicínské obory, například urologie, ORL nebo oční lékařství. „Pojišťovny tlačí na to, aby se tyto malé obory převáděly do jednodenní a ambulantní péče,“ řekl ČTK vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Jaroslav Forejt.
Od 1. dubna příštího roku rovněž začne platit vyhláška o minimálních personálních požadavcích na vybavení jednotlivých oddělení. „Nemocnice je musí splňovat a pojišťovny to budou kontrolovat. Pokud nebudou požadavky naplněny, nebudou pojišťovny oddělení péči hradit,“ uvedl Forejt.
Zdravotní pojišťovny předloží nemocnicím své návrhy do konce listopadu, rámcové smlouvy by se měly podepisovat v prosinci. Členové vedení Pardubického kraje již dříve obecně uváděli, že do budoucna bude nutné některé odbornosti soustředit pouze do vybraných zařízení a dosavadní oddělení někde zrušit.
Nemocnice, které jsou samostatnými akciovými společnostmi, postupují při vyjednávání společně s Asociací českých a moravských nemocnic a dalšími organizacemi. Smlouvy však budou moci zdravotnická zařízení podepsat až po předchozím souhlasu vedení Pardubického kraje.
Přes dlouhodobou snahu hejtmanství vytvářely jeho nemocnice každoročně značné ztráty. Zatímco v roce 2008 skončilo pět nemocnic s celkovou ztrátou 127 milionů korun, za loňský rok vytvořily ztrátu zhruba 28 milionů korun. Zlepšení však bylo dosaženo jen za cenu intervence kraje, který jim vloni na podzim poskytl ze svého rozpočtu 117 milionů korun formou takzvaných vyrovnávacích plateb. Letos jim krajští zastupitelé schválili další platby v celkové výši 210 milionů korun. Jen díky tomu se nemocnice v Pardubicích a Ústí nad Orlicí, které mají nízké základní jmění a vysoké závazky, vyhnou riziku insolvence.