Severní Čechy -
„Bývalé vedení nemocnice nejprve propustilo 85 zaměstnanců, následně zrušilo čtyři oddělení,“ řekl nynější ředitel Jaroslav Staněk. Nakonec se kraj jako zřizovatel zařízení rozhodl nemocnici zatíženou dluhem 183 milionů prodat.
Právě krizové řízení doporučila auditorská firma zavést i v nemocnicích v Mostě, Chomutově a Ústí nad Labem.
„Jde o systém kontroly nad veškerými finančními toky nemocnice. Vzniká tam, kde nejsou v rovnováze náklady a výnosy. A třeba není naplněna lůžková kapacita,“ řekl včera ekonom Miroslav Ševčík.
| „Za rok jsme propustili 110 zaměstnanců, ORL a kožní oddělení jsme přemístilido nemocnice v Mostu. Snížili jsmelůžkový fond. Dál již jít nemůžeme,“říká ředitel chomutovské nemocniceMilana Burša. |
Krizové řízení snižuje náklady, omezuje zbytečné investice, dokonce i běžné výdaje, a hledá úspory. Může podle Ševčíka vést i ke snižování počtu zaměstnanců. Dokonce prý i ke zhoršení péče o pacienty.
„Nadměrnou restrikcí, snižováním nákladů a přílišnými úsporami může dojít k tomu, že se dostupnost i kvalita péče zhorší,“ upozornil ekonom.
Podle ředitele chomutovské nemocnice Milana Burši již krizové řízení v jeho nemocnici probíhá.
„Za rok jsme propustili 110 zaměstnanců, ORL a kožní oddělení jsme přemístili do nemocnice v Mostu. Snížili jsme lůžkový fond. Dál již jít nemůžeme. Jistě, krize tu je, ale já nemocnici hned neoddlužím. To je běh na dlouhou trať,“ dodal.
Mostecká nemocnice nyní dluží po splatnosti přes 70 milionů korun. „Dozorčí rada nemocnice 17. března neshledala důvod pro jeho zřízení a nedoporučila jej,“ uvedl ředitel Vladimír Vopelka.
Dodal, že za dluhy může jediné: zvyšování nákladů při stejných výnosech. Krizové řízení by podle něho situaci nemocnice jen zhoršilo a odkázal přitom na krizové řízení vyhlášené minulý týden v Nemocnici Jihlava, kde primáři odmítají pracovat a je tam dramaticky ohrožena zdravotní péče.
Režim krizového řízení navrhují auditoři i v ústecké Masarykově nemocnici. Její zadluženost souvisí i s dostavbou nového areálu, do které se zavázala z vlastních zdrojů investovat 389 milionů korun. Ty však podle ředitele Petra Pollaka nemá.
Podle ekonomů by nemocnicím pomohlo vytvoření pouze několika specializovaných oddělení.
„Není možné, aby v několika nemocnicích na malém území bylo hned několik špičkově vybavených oddělení, která jsou ale jen z 20 procent vytížena. Tato oddělení musí být jen v několika nemocnicích v republice. Pak budou jejich přístroje dostatečně využívány,“ vysvětlil Ševčík. To je myšlenka blízká jak ministerstvu zdravotnictví, tak i krajských úředníků.
„Úspory by jistě vznikly,“ přiznává náměstek ústeckého hejtmana Pavel Tošovský. Zatím však podle něho chybí politická vůle. Není se co divit, blíží se totiž volby a o práci by přišlo příliš mnoho zdravotnického personálu.
„Je také otázka, kde nastavíme rovnoměrnou dostatečně kvalitní péči pro všechny. Brání tomu i pohodlí pacientů, zaběhlé mechanismy v nemocnicích, to je těžké zastavit. Myslím si však, že nakonec se s tím kraj bude muset poprat,“ dodal.
S krizemi svých nemocnic se dokázali vypořádat v Libereckém kraji. V českolipské nemocnici se ji podařilo zažehnat.
Lékaři již nestávkují, hospodaření nemocnice vystoupilo pod vedením krizového manažera Miroslava Vacka ze ztráty. Oddlužení pomohlo liberecké krajské nemocnici odrazit se ode dna hluboké finanční krize, ve které se potácela v roce 2002. Nemocnice dokázala zvýšit produktivitu zaměstnanců, zároveň snížit nárůst celkových nákladů a celkově změnit organizaci práce.
ARTUR JANOUŠEK, Ústecký kraj