Problém služeb už mnohde pomáhají řešit privátní ambulantní lékaři
Praha - z okresních a městských a nemocnic.
„A pokud lékaři omezí od začátku příštího roku přesčasy, hrozí, že se zavřou buď části, nebo i celé nemocnice,“ prohlásil.
Doktory chce vyzvat ke striktnímu dodržování přesčasů a služeb podle zákoníku práce Lékařský odborový klub. Udělá to, pokud jeho jednání s ministryní zdravotnictví Marií Součkovou o výraznějším růstu platů bude neúspěšné.
LOK chce nabádat lékaře, aby sloužili jen „povinných“ 150 hodin ročně. Jedlička záměr lékařských odborů posoudil jednoznačně: „Pokud se nedohodneme o přesčasové práci nad tento limit a nepodaří se provoz zajistit jinak, tak se v souladu se zákoníkem prostě nebudou některé služby v nemocnicích poskytovat. A lékaři přijdou o peníze.“
Ministryně už přemýšlí, jak bude takovou situaci, pokud nastane, řešit. Jednou z variant je zapojit do služeb v nemocnicích ambulantní specialisty z privátních praxí.
Soukromý kardiolog Zorjan Jojko si dovede představit, že by ambulantní specialista sloužil pohotovost v nemocnici. „Záleželo by na tom, jaký rozsah léčebných výkonů a zákroků by se na něm požadoval. Někteří kolegové tak slouží už dnes. Čtyři dny ordinují a pátý mají právě jako operační v nemocnici. Jejich adaptace na nemocniční služby by byla jistě snazší,“ mínil.
Někteří s menší klientelou by služby podle něho dokonce uvítali. „Pokud jde o mě, bylo by to složitější. Některé dny ordinuji do sedmi večer. Vedle ambulance mám řadu jiných povinností, které musím jako živnostník sám obstarat. A pak jsem také vázán vůči svým pacientům a těm mnohdy musím vyhovět mimo rozsah standardní ordinační doby,“ vysvětloval Jojko.
Jedlička potvrdil, že u nich v hořovické nemocnici na chirurgickém oddělení už pracují externě lékaři z privátních praxí. Mají dvě atestace, licenci od lékařské komory.
Horší to podle něho bude u těch ambulantních specialistů z terénu, kteří už dlouho v nemocnici nepůsobili. „Pro některé zákroky nejsou po odborné stránce patřičně na výši, chybí jim erudice, upozornil Jedlička.
Navíc se domnívá, že by postrádali motivaci. „Nejsou tak špatně placení, aby je to nutilo sloužit v nemocnici, v noci vstávat k pacientům a ošetřovat je,“ dodal.
Soukromá specialistka na ušní, nosní a krční choroby Jitka Vydrová by ale do nemocnice sloužit šla. „Mě by to zajímalo,“ řekla. Všude na západě podle ní privátní lékaři v nemocnicích takhle pomáhají.
Ministryně Součková uvedla, že by nešlo o nějaké neformální požádání soukromých doktorů, aby šli do nemocnic sloužit. Chce, aby se obecně posílila jejich vazba na nemocniční péči, počítá proto s tím, že problém vyřeší s pomocí zákona, který se mimo jiné zabývá celoživotním vzděláváním lékařů.
Jedlička si myslí, že právě nemocniční oddělení, kde lékaři odmítnou sloužit více přesčasů, mohou být mezi prvními, která se pak při redukci sítě zdravotnických zařízení zavřou. „A k té redukci bezpochyby dojde,“ zdůraznil.
Průměrný měsíční plat ve státních zdravotnických zařízeních (v Kč)
k 30. 6. 2001 - k 30. 6. 2002
Lékaři 27 887 - 31 692
Střední zdr. personál 13 866 - 15 564
Nižší zdr. personál 11 834 - 13 105
U lékařů z průměrného platu činí:
tarifní složka - 42,5 %
osobní příplatky, včetně odměn - 50,8 %
práce přesčas a odměny za prac. pohotovost - 18,2 %
Pramen: Ministerstvo zdravotnictví
Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 25.10.2002