Hlavní část nákladů ponesou zaměstnanci a zaměstnavatelé, jimž reforma zvedne povinné měsíční odvody ze mzdy na zdravotní pojištění z 14,9 na 15,5 procenta.
„Neexistuje žádná alternativa. Kvůli stárnoucí populaci a neustálému technologickému pokroku zdravotnictví v budoucnu prostě nebude levnější,“ hájil svou reformu Rössler. Nárůst povinného měsíčního příspěvku do státní kasy vadí jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům.
Ti první si stěžují, že zákon je dalším břemenem pro malé podnikatele, odborům zase vadí, že větší část zvýšení pojištění ponesou zaměstnanci. Ti budou nyní odvádět 8,2 procenta, zatímco dosud to bylo 7,3 procenta. „Narušuje to 125 let starou tradici společné, sdílené zodpovědnosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,“ kritizuje novelu odborové hnutí DGB.
Kritika zaznívá ale i z vnitřku koalice. „Když se mezera mezi tím, co platí zaměstnavatel a co pojištěný, příliš zvětší, celá myšlenka solidarity je pryč. Pojištěnec nemůže nést rostoucí ceny technologického pokroku sám,“ řekl Deutsche Welle zemský ministr zdravotnictví Bavorska a člen CSU Markus Söder.
Pojištěnci navíc budou muset zaplatit další poplatky, které si stanoví samy pojišťovny, pokud dojde ke zdražením nákladů. Tyto výdaje budou krýt zaměstnanci s výjimkou těch nejchudších. Reforma tedy zasáhne především lidi s nižšími a středními příjmy. Další peníze by měly přinést úspory na platech lékařů a nemocnic, od kterých si ministr Rössler slibuje v příštím roce získat 3,5 miliardy eur.
Reformu musejí ještě schválit obě komory německého parlamentu, Bundestag a Bundesrat. Pokud zákon projde, vyšší zdravotní pojištění začnou Němci platit od ledna příštího roku.