„Novela účinná od 1. září naplňuje úkoly jako povinné zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami, rozšíření jejich informační povinnosti vůči ministerstvům zdravotnictví a financí, zákaz provádění náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob a zpřesnění právní úpravy střetu zájmů členů orgánů zdravotních pojišťoven, s výjimkou Všeobecné zdravotní pojišťovny,“ upřesňuje ministr ve zprávě pro pondělní jednání vlády, kterou má ČTK k dispozici.
K dalším úkolům k zefektivnění systému patřilo zpřehlednění úhrad nemocnicím. Ministr informuje o pokračování prací na projektu DRG-restart, který mění způsob platby nemocnicím z rozpočtů na úhradu za diagnózu. „V horizontu tří let by mělo dojít k celkové kultivaci toho klasifikačního a úhradového mechanismu,“ uvádí ministr s tím, že již byly připraveny nezbytné legislativní změny.
K lepšímu využití peněz vydaných za zdravotnickou techniku zřídil ministr přístrojovou komisi. Její činnost se podle ministra odrazila v úsporách na vybavení už v desítkách milionů korun. Celkem bylo do konce července projednáno 164 žádostí o nákup přístroje, z nichž bylo schváleno 140.
Lepší využití prostředků má přinést také centralizace nákladné péče do specializovaných center. Letos byla ustavena centra v pěti oborech, například hematoonkologie pro děti a onkogynekologie, další se chystají.
Odborníci pracují na koncepci systému následné a dlouhodobé lůžkové péče a domácí zdravotní péče včetně paliativní, představen byl projekt vzdělávání v komunitní péči a zajištění kvality poskytované péče.
Pokračují také práce na právní úpravě úhradové regulace zdravotnických prostředků a rozpracovávají se indikátory kvality a systém interního hodnocení kvality. Ministerstvo zdravotnictví průběžně sleduje hospodaření přímo řízených nemocnic a specializovaných ústavů a vyhodnocuje jejich platební schopnost i finanční stabilitu.