Tak to podle Bildu bylo s jeho poslední obětí, paní Pilar R. (73), která zemřela 10. července. Její syn Alfonso vypověděl, že byl u matky při převozu na kliniku. Pacientka trpěla bolestmi na hrudi, lehkou bronchitidou a s podezřením na zápal plic.
„Příští den jí však již bylo lépe a byla velmi čilá. Proto mě další ráno zasáhla zpráva o její smrti jako blesk. Lékař mi oznámil, že zemřela na srdeční infarkt 45 minut po půlnoci,“ řekl.
Požádal, aby směl matku ještě jednou spatřit: „Ležela tak klidně, jako by usnula, a to mi připadalo divné. Na paži jsem uviděl modré fleky, jako kdyby dostala injekci.“
Upozornil na to lékaře, a jak přiznává šéf kliniky Andreas Ruland, i to přispělo k vyšetřování. Zjistili, že noční měl Stephan L. a že opět chybějí nějaké utišující léky.
Obětí byl rovněž Adolf K. (87), kterého přivezli na kliniku s žaludečními potížemi a průjmem. V noci ho ošetřovatel injekcí zavraždil. Jeho zeť řekl, že lékaři je informovali o „úmrtí na srdeční infarkt“.
Policii se přihlásila také neteř paní Elisabeth N. (74), která skonala tři dny po příchodu do nemocnice: „Teta měla nemocná játra, ale lékaři nás ujistili, že to není nic akutního a že bude ještě dlouho žít.“ Kurt S. (84) zemřel již po prvním dnu na interně.
Diagnóza zněla - leukémie. Přitom mu podle jeho snachy ještě týden předtím odebrali krev a žádnou leukémii nezjistili.
Podle odborníků noční vrah zřejmě k zabíjení používal i preparát midazolam (má silný uspávací účinek) nebo etomidat (používá se při narkóze pro uvolnění svalstva), které v kombinaci se succinylcholinem vytvářejí smrtící koktejl.
Jestliže se totiž látka na uvolnění svalstva podá ve velkém množství, dojde ke smrtelnému ochabnutí dýchání a pacient se udusí.
Pátrá se rovněž v Ludwigsburgu
Po rozsáhlém vyšetřování nyní sleduje prokuratura na 80 případů úmrtí, k nimž došlo na klinice od nástupu ošetřovatele od začátku roku 2003.
Pátrání bylo rozšířeno také na jeho předchozí působiště v nemocnici v Ludwigsburgu u Stuttgartu. Prokuratura v Kemptenu rozhodla provést exhumaci některých zemřelých.
Stephan L., který je nyní ve vyšetřovací vazbě, se hájí tím, že chtěl nemocné „vykoupit z jejich utrpení“. Podle šéfa kliniky to rozhodně nebyl žádný anděl smrti, ale krutý kriminálník.
Zdravotní sestry z interny podaly svědectví, že „když třeba pacient zvrátil jídlo, a tím mu přidělal práci, byl velmi nepříjemný“. A taky prý se často hodil marod a ony pak musely dělat práci i za něj.
Bylo jim divné, že při jeho noční službě umíralo nejvíc lidí. Když pokračovaly ztráty ve skříňce na léky i v kufříku první pomoci, upozornily na to vedení.
Prý rád romantiku a žaludeční sondy
Policií je popisován jako nevýrazný mladík s bledou pokožkou, plnými rty a řídkými, na krátko střiženými vlasy. Skoro dětsky přátelský obličej.
Má však silné ruce, jimiž si prý mohl poradit s každým pacientem. Někdejší spolužáci ho označili za přátelského člověka, který byl vždy připraven pomoci, byl spolehlivý a pilný.
Při vyplňování dotazníku po ukončení zdravotnického vzdělání v září 2002 prozradil své životní cíle - oženit se, mít rodinu a dům v Allgäu (romantická oblast v Bavorsku). A zmizet s přítelkyní na opuštěný ostrov.
V horské vesničce Gunzesried u Sonthofenu žil s přítelkyní Danielou A. (25), s níž se seznámil v Ludwigsburgu. Z jídel má rád brambory s tvarohem a chleba se salámem.
Neholduje alkoholu ani kouření a z pracovních postupů na interně se mu nejvíce zamlouvá zavádění sondy do žaludku. Oblíbeným filmem je Rain Man, protože jeho hrdina se stará o postiženého bratra. Tak prý chce pečovat o pacienty i on.
Jan Kovařík, Právo