KOLÍN NAD RÝNEM - napsala agentura DPA.
Tento pokrok umožnil speciálně upravený tomograf. Vědci z Ústavu pro neurologický výzkum Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem a tamní univerzity poprvé přímo sledovali pohybující se embryonální kmenové buňky v živém organismu.
Kmenové buňky putovaly ke zničeným buňkám v mozku
Výzkumníci implantovali kryse, která byla předtím stižena mrtvicí, embryonální kmenové buňky jiné krysy. Tomografem pak pozorovali migraci buněk v mozku pokusného zvířete.
Cílem buněčné terapie je přenést náhradní buňky s příslušnými funkcemi v těle právě tam, kde jsou zapotřebí |
Kmenové buňky putovaly k oblasti mrtvice, kde byly zničené mozkové buňky. Tam se pak usadily a změnily na nervové buňky.
Cílem buněčné terapie, a nejen při mrtvicích a infarktech, je přenést náhradní buňky s příslušnými funkcemi v těle právě tam, kde jsou zapotřebí.
Dosud probíhal výzkum jen na vzorku tkáně mrtvých krys
Náznaky, že kmenové buňky nasazené proti srdečnímu infarktu nebo mozkové mrtvici skutečně plní tato očekávání, se vyskytly už před těmito pokusy.
Vědci však museli pokusná zvířata většinou usmrtit, aby jim pak mohli odebrat vzorek tkáně a prozkoumat ji.
Odborníci pozorovali buňky, jak postupovaly podél struktury spojující obě poloviny mozku (corpus callosum) do druhé mozkové hemisféry. V poškozené oblasti mozku se pak asi po třech týdnech soustředily kmenové buňky.
Experti se domnívají, že z porušeného místa vycházejí chemické signály, které náhradní buňky mohou přijímat. Další signál pak podle nich musí působit přímo v poškozené oblasti, protože teprve tady se kmenové buňky vyvíjejí v nervovou tkáň.
Na lidech dosud nevyzkoušeno, obava z tumorů
Terapie s embryonálními kmenovými buňkami u lidí dosud nebyla vyzkoušena. Tato metoda je z etického hlediska sporná. Mnozí vědci například nevylučují, že buňky se v mozku nebo jiných orgánech začnou nekontrolovaně dělit, což může vést ke vzniku tumorů.
Pomocí dospělých kmenových buněk naproti tomu už byli někteří pacienti léčeni, mimo jiné v Rostocku. První publikované výsledky klinických výzkumů ukázaly, že tato terapie většině pacientů zřejmě opravdu pomohla.
Odborný časopis Nature Reviews Neuroscience v komentáři uvedl, že kolínský tým vyvinul metodu, která umožňuje sledovat implantované kmenové buňky v mozku. To může být mimořádně významné pro úspěšné laboratorní a později i klinické testování transplantací kmenových buněk.
DÁLE ČTĚTE:
Vůbec poprvé vědec pozměnil lidské embryonální kmenové buňky
Kmenové buňky budou léčit mozky
Transplantace hematopoetických kmenových buněk
ČTK