Proto jsme uvítali, když School of Business Alabama University vyslala svých čtyřicet studentů programu Physician Executive MBA na studijní cestu do České republiky. V naší partnerské škole jsou „studenty“ většinou lékaři středního věku s delšími zkušenostmi nejen v medicíně, ale i v některé z řídicích funkcí.
Zajímavé je porovnávat, jaká témata hýbají zdravotnictvím na opačných stranách Atlantiku. Společenské kořeny a prostředí jsou diametrálně odlišné, zdraví je v USA vnímáno jako osobní statek (soukromě hrazený či pojišťovaný a hlídaný armádou právníků). A když zestárnu či patřím mezi nemajetné, nastupují federální programy zajišťující krytí nákladů.
Naopak starost o zdraví a zajištění moderní zdravotní péče je na kontinentě úkolem státu (když nemám adekvátní službu, nejdu za „svojí pojišťovnou“, ale za státem). Reforma prezidenta Obamy je v prostředí Evropy neakceptovatelná, protože by byla vnímána jako extrémně pravicová. Sledoval jsem české studenty a lékaře při diskusích či při návštěvách v nemocnicích.
Situace, které nastávaly, byly velmi výstižné.
Scénka A
Státní nemocnice, diskuse s náměstkem ředitele, který je současně invazivní kardiolog: Americký lékař, též invazivní kardiolog: „Kolik máte zobrazovacích pracovišť, na kterých můžete provádět invazivní kardiologii, a kolik výkonů provádíte na jednotlivých pracovištích?“ Náměstek: „Nevím, provádíme tu mnoho různých typů výkonů, přesná čísla vztažená k jednotlivým pracovištím neznám.“
Je jasné, že nikdo nejen neřídí, ale ani neanalyzuje efektivitu jednotlivých pracovišť. V nemocnicích vlastněných kraji a soukromníky by taková odpověď asi nezazněla. Na druhou stranu diskuse o organizaci péče o pacienty s akutní ischemií srdce, spočívající v hustém pokrytí celého území republiky pracovišti intervenční kardiologie v režimu 24/7, je pro lékaře z USA jako sen.
Scénka B
Další státní nemocnice, návštěva pooperačního oddělení se skupinou amerických anesteziologů, chirurgů a intenzivistů. Přicházíme do přechodové zóny, Češi nabízejí Američanům oblečení přes oděv, ti jdou k dávkovači dezinfekčního roztoku a dezinfikují si ruce. Následuje diskuse nad pacienty a vynikající úrovní chirurgické i pooperační péče. Když odcházíme, svlékáme si pláště a Američané si dezinfikují ruce. Nejen mezi jednotlivými boxy, ale ani při příchodu a odchodu z oddělení intenzivní péče si žádný z Čechů ruce nedezinfikoval.
Když navštívíte USA, málokdy vás nutí při návštěvě blízkých převléknout se či si nasadit ochranný oděv, zato si všichni stále dezinfikují ruce. Bakterie z ulice jsou málokdy nebezpečné, natož vysoce rezistentní na antibiotika. Avšak ruce, které se dotkly čehokoli v nemocnici, nebezpečných bakterií obsahují velké množství.
Autor je předseda správní rady Academy of health care management