Při výkonu povolání sestry na dětském oddělení jsem se nakazila planými neštovicemi od dítěte, které již bylo infekční, ale v té době ještě bez viditelných projevů na kůži. Rodina neuvedla, že dítě bylo v nedávné minulosti ve styku s neštovicemi, a že je tedy potenciálně infekční. Vzhledem k mé vysoké infekčnosti a protrahované léčbě jsem již 3. týden na nemocenské. Chci se zeptat, zda se v tomto případě jedná o nemoc z povolání a zda mám nárok na náhradu za ušlou mzdu. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání byla v zákoníku práce z roku 1965 upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek – poškození zdraví, které zaměstnanec utrpěl při výkonu práce. V souvislosti se změnou společenských podmínek po roce 1989 tento model přestal vyhovovat, neboť například podstatně zatěžoval malé podnikatele a dále neumožňoval zajistit odškodnění zaměstnanců v případě nesolventnosti zaměstnavatele nebo jeho zániku.
Nová právní úprava zákoníku práce z roku 2006 proto přešla na koncepci úrazového pojištění zaměstnanců. Současně s novým zákoníkem práce byl proto v roce 2006 přijat také zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. Jelikož však nebyly vytvořeny věcné podmínky pro současné nabytí účinnosti obou těchto předpisů od roku 2007, byla účinnost zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců odložena zatím na 1. 1. 2015.
Stávající právní úprava
Na popsané jednání tak dopadá stávající právní úprava obsažená v zákoníku práce. Podle této úpravy zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Za nemoc z povolání se přitom považují nemoci uvedené ve zvláštním právním předpise, nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
Nemoci z povolání jsou zde vymezeny jako nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Zpravidla bývá podkladem pro odškodnění nemoci z povolání posudek, kterým byla uznána nemoc z povolání.
Odpovědnost zaměstnavatele
Od 1. 4. 2012 nabyl účinnosti zákon o specifických zdravotních službách, který v rámci komplexní úpravy posudkové péče upravuje též posuzování a uznávání nemocí z povolání a postup při vydávání posudků včetně postupu na základě návrhu na přezkoumání posudku.
S ohledem na princip objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za vznik nemoci z povolání zákoník práce výslovně stanovuje, že zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních i ostatních předpisů k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel se své odpovědnosti zcela či zčásti zprostí, prokáže-li například, že škoda vznikla tím, že zaměstnanec sám svým zaviněním porušil právní a ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli s nimi byl řádně seznámen.
Nárok na náhradu ušlé mzdy
Zaměstnanci, u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, náhradu za bolestné a ztížení společenského uplatnění, náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a dále náhradu za způsobenou věcnou škodu. U náhrady ztráty na výdělku přichází do úvahy náhrada jak po dobu pracovní neschopnosti (rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy), tak i pro dobu po skončení pracovní neschopnosti (rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosaženým po zjištění nemoci z povolání). K tomu, abych mohl konkrétně zodpovědět Váš dotaz, zda se ve Vašem případě jedná o nemoc z povolání, nemám k dispozici veškeré potřebné podklady. Mohu však jednoznačně doporučit obrátit se s Vaším požadavkem na zaměstnavatele s tím, že pokud by bylo prokázáno, že se ve Vašem případě jedná o nemoc z povolání, máte nárok na náhradu ušlé mzdy, tak jak je uvedeno výše.
O autorovi| na dotazy odpovídá JUDr. Pavel Zajíc
Dobrý den chtěla bych se zeptat. Marodila jsem rok nemám nárok na invalidní důchod. Ukončili mi marodní a zaměstnavatel mi napsal, že si budu vybírat dovolenou. A že čekají na vyjádření právníka. Potom jsem jim napsala co bude dál, že mám nárok po dovolené na ušlou mzdu. To mě odpověděli, že to vědí. Dneska mi volali, že práci , kterou jsem vykonávala dělat nemohu tak, že by mi dali do vrátnice s 2 měsíční výpovědí. A nebo dohodou a 10000 kč. Co by jste mi poradily.
Dobrý den,
nevím, zda mohu radit v této oblasti, nicméně pokud s vámi chtějí ukončit pracovní poměr, spočítejte si na jaké odstupné byste měla nárok než přistoupíte na nějakou dohodu. Zaměstnavatel málokdy nabízí něco, co by bylo pro vás výhodné.