Zajímavý je i fakt, že živnostníci marodí déle kvůli nemoci a zaměstnanci kvůli pracovnímu úrazu. Počet loni nahlášených neschopenek se meziročně zvýšil o 4,5 procenta na 1,7 milionu.
„Živnostníci jsou pod velkým tlakem a na rozdíl od zaměstnanců si nemohou dovolit marodit kvůli lehčím nemocem. Prvních 14 dnů neschopenky totiž nejsou finančně nijak zabezpečeni a o moc lepší to není ani potom,“ komentoval čísla Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, která poskytuje živnostníkům i firmám poradenství v oblasti bezpečnosti práce.
Nemocný živnostník musí podle Winklera řešit ušlý zisk, natahovat termíny zakázek, které nestíhá plnit, platit sankce z prodlení. Přitom jen málo řemeslníků si nechá poradit s nastavením osobního systému bezpečnosti práce, který by omezil zdravotní rizika jejich podnikání. Winkler v této souvislosti připomněl obrovskou spotřebu levných kožených rukavic, podle testů často zdravotně závadných a navíc s minimální mechanickou ochranou.
Tendenci živnostníků přecházet méně závažné nemoci potvrzuje Josef Hulín ze stavební firmy Redom.cz. „Zadavatele stavby nezajímá, že mě bolí hlava nebo záda. Živnostník lehne, až když jde opravdu do tuhého, to znamená pracovní úraz nebo vážnější onemocnění. Pracuju v hodně konkurenčním prostředí a nemůžu si dovolit žádné výpadky kvůli nemoci,“ uvedl.
Živnostníkům se neschopenka nevyplatí finančně, rozdíl výdělku a výše nemocenské je příliš velký, vysvětlil neochotu živnostníků odcházet na neschopenku kvůli méně závažným nemocem lektor bezpečnosti práce Petr Kaňka z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas. „Pokud už jdou živnostníci marodit, tak je to s opravdu vážnou nemocí, kterou nejde přechodit jako rýmu. To samozřejmě hodně prodlužuje dobu pracovní neschopnosti, která je skoro dvaapůlkrát delší než u zaměstnanců. Živnostníci se vedle toho tak snaží aspoň částečně kompenzovat začátek neschopenky, kdy neměli žádné peníze z podnikání ani z nemocenské,“ odůvodnil Kaňk, proč zůstávají živnostníci na nemocenské déle než zaměstnanci.
Správně nastavený systém bezpečnosti práce zvyšuje podle Winklera konkurenceschopnost v řemeslných oborech, snižuje nemocnost, pracovní úrazovost a náklady na pořizování rukavic, přileb a dalších pomůcek. „Náš bezpečnostní audit například odhalil, že pracovníci subdodavatelské firmy používali pro práci s plechy rukavice bez odolnosti proti prořezání. Aby se dělníci chránili, nosili na každé dlani dvě vrstvy rukavic, přesto docházelo k úrazům. Dvojitá spotřeba rukavic na každého zaměstnance stála firmu dvojnásobné náklady, navíc platila za ochranu, která stejně nefungovala,“ dodal.