Severní Čechy -
Nedostatek lékařů v mostecké nemocnici snížil počet provedených operací kyčelních kloubů.
V letech 1996 až 2000, kdy byla Nemocnice v Mostě personálně dostatečně obsazena, provedli lékaři ortopedického oddělení až 250 operací a téměř padesát výměn kyčelních kloubů. V současné době je v pořadníku na náhradu kyčelního a kolenního kloubu asi 600 pacientů.
„Za rok jich uspokojíme přibližně sto,“ řekl primář ortopedického oddělení Pavel Svatoň s tím, že lidé na operaci nebo výměnu čekají až pět let.
„Nemocnice v současnosti zdaleka nedokáže uspokojit požadavky svých pacientů,“ pokračoval Svatoň, podle něhož je to dáno zejména krizovou situací, kdy nemocnice nemá dostatek personálu a v neposlední řadě jsou náhrady kyčelních kloubů rovněž otázkou peněz. Náhrady kyčelních kloubů mají svoji trvanlivost.
„Pokud jde o těžkou vrozenou vadu, těžké revma, silné odvápnění kostí nebo nadváhu, klouby se samozřejmě opotřebují rychleji,“ vysvětlil primář a dodal, že při šetrném zacházení vydrží kloub i deset až patnáct let.
V průměru přes dva roky čekají lidé na operaci kyčelních kloubů v krajské Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.
Dlouhé čekání však nelze nijak obejít, protože pojišťovny proplácejí nemocnici jen určený počet zákroků. Kapacitní možnosti jednotlivých nemocnic však nejsou podle zdravotních pojišťoven nafukovací a zvýšení počtu operací nelze příliš ovlivnit.
„Množství operačních zákroků, které hradíme je dáno možnostmi nemocnice. Víme, jak dlouho průměrný zákrok trvá, a víme také, jak má vypadat následná péče. Pojišťovna hradí pouze provedené zákroky a jejich počet musí odpovídat tomu, že péče o pacienta musí být co nejlepší,“ říká mluvčí VZP Jiří Suttner.
Pro pojišťovnu je obecně stanovený počet hrazených operací také jakousi prvotní kontrolou, zda zdravotnické zařízení neúčtuje neprovedené zákroky.
„Pokud však nemocnice zvýší v nějakém konkrétním případě své kapacity, například přijme nové lékaře a další zdravotnický personál, může po dohodě s Českou lékařskou komorou počet provedených operací navýšit,“ vysvětluje Jiří Suttner.
Ředitel krajské Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Jiří Madar však tvrdí, že problém je mnohem složitější. Nemocnice jsou zásadně limitovány financemi.
„Zdravotní pojišťovny hradí nemocnici zákroky paušálně, a to podle historie,“ říká Jiří Madar. Šéf krajské nemocnice je původní profesí ortoped a dobře tedy ví, o čem mluví.
„Například v loňském roce bylo provedeno 100 operací endoprotéz v určité ceně, a to je pro pojišťovnu rozhodující pro výpočet paušálu na letošní rok,“ dodává Madar.
V podstatě to znamená, že finančně náročné zákroky musí být plánovány proti operacím, které jsou relativně 'levné'. |
V podstatě to znamená, že finančně náročné zákroky musí být plánovány proti operacím, které jsou relativně 'levné'. „Jinak bohužel nejde časový režim operací upravit, protože se oddělení dostává do finanční ztráty,“ uzavírá Jiří Madar.
Také z vyjádření ministerstva zdravotnictví leží problém především ve financích. Podle mluvčího ministerstva Maria Böhmeho pacienti v akutních případech na operaci samozřejmě nečekají. „To platí třeba při úrazech a zákroky se provádějí ihned,“ říká Böhme.
Pokud však jde o léčbu různých kloubních postižení, je situace daleko problematičtější.
„Pacienti s onemocněním kloubů, kde nejčastější příčinou bývá artróza, musí na operaci čekat. Čekací doby jsou v průměru šest až dvanáct měsíců, ale někdy i více než 1,5 roku,“ přiznává Böhme. |
Uvedl, že neúměrně dlouhá doba, po kterou pacienti čekají na zákrok, který je zbaví přetrvávajících potíží a bolestí, je způsobena zejména nedostatkem financí.
Kapacity ortopedických pracovišť nejsou v tomto směru zcela vyčerpány.
Až jeden rok čekají lidé na umělý kyčelní kloub v liberecké nemocnici. Pokud si chtějí zkrátit čekání tím, že by si operaci zaplatili, nemají možnost.
„Zdravotní pojišťovna hradí veškerou léčbu spojenou s operací a rehabilitací umělého kyčle včetně lázeňské péče. Vzhledem k dlouhým čekacím lhůtám si ze zákona pacienti nesmí zaplatit dřívější termín operace,“ vysvětlil ředitel OP Liberec VZP ČR Jan Petříček.
Podle lékařů totiž lidé artrózou trpí v průběhu několik let a často už v počátku nabízenou operaci lékařem odmítnou. „Žádají o ni, až když bolestí nemohou vydržet,“ uvedl za OP Liberec VZP ČR lékař Václav Cihlář.
Severočeské noviny, 27.5.2003