Rychlý růst zejména dlouhodobých závazků svědčí o tom, že se prohlubuje finanční propad některých zařízení.
Stát nemístně zasahoval v uplynulých dvou letech do zdravotnického systému, prohlásili účastníci jednání o cenách zdravotní péče pro příští pololetí. A důsledek těchto zásahů? Negativní dopady zejména v hospodaření nemocnic. Některé se už dostaly do kritické finanční situace.
Shodli se na tom praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, zubaři, nemocnice, zástupci zdravotnické dopravy, lázeňské i domácí péče, ale také všechny zdravotní pojišťovny. Podle nich jde téměř o historický okamžik. V minulých letech se totiž málokdy na něčem takhle jednotně domluvili.
„Ministerstvo zdravotnictví ujišťovalo, že v systému pojištění jsou dostatečné zdroje pro navýšení mezd, které prosadilo. Průběh uplynulých 18 měsíců však ukázal, že tomu tak nemohlo být ve všech zdravotnických zařízeních,“ uvádějí.
Závazky 180 nemocnic se tak podle účastníků dohodovacího řízení zvýšily z 6,1 miliardy korun ke konci roku 2001 na 9,1 miliardy v půli letošního roku. Závazky po splatnosti za stejné období stouply z 3,3 miliardy korun na pět miliard. Rychlý růst zejména dlouhodobých závazků svědčí o tom, že se prohlubuje finanční propad některých zdravotnických zařízení.
Obavy, že situace se ještě zhorší, vedly nemocnice k tomu, že se nedohodly se zdravotními pojišťovnami na cenách pro příští pololetí. Bude o nich muset - jako už několikrát - rozhodnout Ministerstvo zdravotnictví.
Jeho vedení si naopak myslí, že problém dluhů padá na hlavy vedení nemocnic. „Vyžaduje to, aby se změnil styl řízení. Něco se musí stát - nemocnice se musí lépe řídit,“ zdůrazňoval náměstek ministryně zdravotnictví Antonín Hlaváček.
Místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Tomáš Jedlička zase tvrdí, že hledat nápravy pouze na úrovni vedení nemocnic znamená řešit jen část problému. „Řešit by se měl především celkový systém poskytování zdravotní péče a její financování. To se neřeší, proto výsledek není uspokojivý,“ uvedl.
Na začátku příštího pololetí už ale budou desítky nemocnic převedeny na kraje. Ty se začínají na zadlužená zdravotnická zařízení připravovat.
Někteří zástupci například Ústeckého kraje připouštějí, že by v budoucnu samospráva mohla některé nemocnice privatizovat. O účast na případné privatizaci již projevily zájem izraelské firmy. Koncepce zdejšího zdravotnictví se ale teprve vytváří.
Středočeský kraj je rozhodnut nechat provést forenzní audity ve všech nemocnicích, které převezme od státu. „Abychom znali podrobnosti o jejich situaci a dokázali ji vyhodnotit,“ řekl středočeský hejtman Petr Bendl. Kraj Vysočina zatím nemůže říct přesná čísla o hospodaření přebíraných nemocnic. Dluhy však podle jeho vedení vysoko převyšují odhadovaných 300 miliónů korun. Krajský úřad už oznámil, že se v nich k 31. prosinci uskuteční inventury. Podle radou schválených parametrů bude každých pět let na místa ředitelů všech organizací kraje vypisováno výběrové řízení. Z nemocnic se to bude nejdříve týkat havlíčkobrodské a novoměstské.
(ika), Hospodářské noviny, 21.10.2002