Krajská samospráva by měla rozhodovat o případném posilování sítě zdravotnických zařízení. Pro koncepci zdravotnické péče v Moravskoslezském kraji zatím scházejí jasná pravidla.
Ostrava - Koncepce zdravotní péče se stane nedílnou součástí Programu rozvoje Moravskoslezského kraje, který by měli zastupitelé projednávat v prosinci. Zdá se však, že v této oblasti půjde spíše pouze o obecné teze. Konkrétní způsob převodu kompetencí ze stávajících zřizovatelů zdravotnických zařízení, tj. z okresních úřadů (OkÚ) na krajský, není dosud zcela znám.
„Původní představa o převedení kompetencí nejprve na Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ) a z něho poté na krajské úřady patrně doznala nějakých změn,“ říká vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Zdeněk Moldrzyk. „Dosud jsme nedostali z MZ žádné konkrétní podklady, jak by se tento proces a s ním i související převody mnohamiliardového majetku nemocnic a dalších zdravotnických zařízení měly uskutečnit,“ dodává.
Tiskový mluvčí MZ Ota Černý tvrdí, že úřad se tím intenzívně zabývá. „Všechny převody zdravotnických zařízení budou provedeny na základě zákona, který je připravován v gesci Ministerstva financí. Ve smyslu tohoto zákona bylo zatím převedeno do majetku krajů šest zdravotnických zařízení,“ upřesnil Černý.
Moravskoslezský kraj se připravuje na převzetí celkem 24 zdravotnických zařízení, včetně všech bývalých okresních nemocnic, ale také například záchranných služeb či odborných zařízení, jakými jsou některé dětské domovy a odborné léčebné ústavy. Kapacita překračuje 3380 lůžek ve všech zařízeních dohromady. „Domnívám se, že by pacienti v žádném případě neměli pociťovat, že k nějaké změně zřizovatele dochází,“ soudí Moldrzyk. „Do budoucna by jistě bylo žádoucí, aby samospráva ve zdravotnictví mohla mimo jiné rozhodovat také o tom, zda a kde konkrétně lze síť nemocnic měnit. K tomu bychom ale potřebovali, aby stát definoval jakousi minimální síť a uznal, že jsou regiony s vyššími zdravotními riziky, například právě náš kraj s převažujícím těžkým a důlním průmyslem, kde by bylo možné základní kapacitu do určité míry navýšit,“ je přesvědčen Moldrzyk. Problém určování kvantity lůžek bude záležet na stanovení jakéhosi standardu zdravotnictví. Zadání krajských politiků na zvýšení úrovně zdravotní péče lze, podle názorů některých odborníků, splnit buď vyššími investicemi do zdravotnických zařízení nebo zdokonalením vztahu personálu k pacientům, vytvořením rámce pro vyšší profesionalitu lékařů, sester i jiných pracovníků.
Zatím se neuvažuje o tom, že by měla být v Moravskoslezském kraji některá konkrétní nemocnice v okresech uzavřena. Ekonomika si však záhy vyžádá detailní rozbor opodstatněnosti některých služeb, počtu lůžek i celých zařízení. Ředitelé okresních nemocnic se kloní k názoru, že změna vlastníka by mohla přispět například ke spravedlivějšímu rozdělování finančních prostředků na investice a rozvoj podle jejich skutečné potřeby.
„Budou-li záhy nastoleny korektní vztahy mezi novým zřizovatelem - krajským úřadem - a managementy nemocnic, skutečně to napomůže zvyšování úrovně zdravotnických služeb,“ je například přesvědčen ředitel Nemocnice Třinec Sosna Jan Ferenc.
Pavel Šmíd, Hospodářské noviny, 20.8.2001