a většina z dvou set nemocnic na území ČR se potýká s problémy plynoucími z nedostatku financí a vedoucími k obtížnému hospodaření.
Například Nemocnice s poliklinikou v Lounech vykázala od roku 1995 do roku 2000 ztrátu přes 54 milióny korun, v loňském roce to bylo necelých deset miliónů. Ukázal to finanční audit, který nechal provést nový ředitel nemocnice Zdeněk Stružka po svém nástupu do funkce na začátku března.
„Vedle málo funkčního systému plateb zdravotních pojišťoven se v hospodaření nepříznivě promítly i některé majetkové a stavební změny, například v kotelně či lékárně, jež snížily příjmy. Našly se i doklady některých zcela zbytečných investic. Prostředků je málo, momentálně přitom chceme získat odborníky na chirurgické oddělení, což ale zároveň znamená, že jim musíme nabídnout mzdy alespoň jako v okolních nemocnicích, jež jsou zhruba o třetinu vyšší než v Lounech,“ uvedl Zdeněk Stružka.
Lounský špitál zůstal jedinou nemocnicí v okrese Louny, kterou si ve svém majetku ponechal stát. Nemocnici v sousedním Žatci si v roce 1997 vzalo pod svá křídla město, protože ministerstvo dávalo najevo, že v rámci snah o úspory ve zdravotnictví by mohla být uzavřena. I když je ale odstátněna a zůstává v provozu pro potřeby dvacetitisícového města i zhruba stejně početné spádové oblasti s vesnicemi, nehospodaří se jí o mnoho lépe než ve státním sektoru.
„Momentálně potřebujeme sehnat zhruba 20 miliónů korun na nákup nových zdravotnických přístrojů, abychom byli schopni konkurovat nemocnicím v okolí a neodcházeli od nás pacienti. Městu ale také klesají příjmy, a tak i s jeho představiteli objíždíme okolní obce a žádáme je o finanční příspěvky,“
řekla Jitka Elznicová, ředitelka městské nemocnice v Žatci. Loni bylo v žatecké nemocnici hospitalizováno necelých 6 tisíc lidí a zhruba polovina z nich byla právě z okolních obcí; proto se na ně město nyní obrací. Nemocnice se 250 zaměstnanci odčerpává z rozpočtu města značné prostředky, a proto se nyní na radnici objevují úvahy o hledání nového, „silného ekonomického partnera“ ke společnému provozování nemocnice. Rozhodnuto o dalším vývoji má být do konce května.
Náklady na léčení v celé zemi loni dosáhly nejméně 51 miliard korun.
„Je to hodně, někteří pacienti sice hubují, že zdravotnictví je drahé, ale na druhé straně nadužívají jeho služeb,“
uvedl nedávno v tisku mluvčí ministerstva zdravotnictví Ota Černý. Nicméně ředitel Státního zdravotního ústavu Jaroslav Kříž podle téhož zdroje naopak soudí, že počet hospitalizovaných lidí „zřejmě odpovídá zdravotnímu stavu obyvatelstva“. Lékařské odbory přitom stále volají po vyšších platech, různé podniky zase naopak resortu dluží na zdravotním pojištění 16 miliard korun. Co tedy zdravotnictví dlouhodobě nejvíc chybí, je jasný a fungující ekonomický systém.
Libor Želinský, Severočeské noviny, 24.04.2001