Polovina této částky podle nich připadá právě na krajská zařízení, zbytek na velké fakultní nemocnice. Zástupci nemocnic používají tento argument, aby prosadili další zvýšení státních dotací.
Nestačí podle nich jedna a půl miliardy korun, které jim slíbil navíc do druhého pololetí premiér Paroubek. V úterním dopise ho nemocnice požádaly o další dvě a půl miliardy s dovětkem, že odvolají svůj podpis pod dohodou ze 3. června, pokud peníze nepošle.
Paroubek dopis považuje za nedorozumění, ředitel asociace Stanislav Fiala to však vylučuje. Jde podle něho o reakci na stabilizační opatření navržená ministryní Emmerovou.
Podle nich by se měly příjmy nemocnic od pojišťoven ve druhém pololetí zvýšit o tři procenta proti stejnému období minulého roku. „Problém je v tom, že příjmy nemocnic jsou ve druhém pololetí vždy nižší. Pokud tedy dostaneme pouze o tři procenta víc, sníží se nám příjmy proti prvnímu pololetí o pět procent,“ upozorňuje Fiala.
V takové situaci nemohou nemocnice v září zvýšit platy lékařům, jak se s Paroubkem domluvily. Jejich současné dluhy by se staly zcela neúnosnými.
„Slíbit vyšší platy lékařům, když nemocnice nemají peníze, je vládní chyba,“ podporuje postoj asociace předseda odborů Schlanger.
Úvěry od bank i dodavatelů
Nemocnice obvykle své dluhy skrývají, aby měly lepší pozici při jednání s obchodními partnery. Pro jednání s vládou o dotacích se na ně naopak snaží upozornit.
Většina dluhů se podle Fialy skrývá v odkladech splátek dodavatelů o stovky dnů, případně v krátkodobých úvěrech, ze kterých ústavy financují svůj provoz. „Například teplická nemocnice by nemohla fungovat bez kontokorentu 50 miliónů,“ říká ředitel asociace.
Jeho tvrzení podporuje podrobná „Analýza efektivity hospodaření fakultních nemocnic“, kterou nově publikoval ministerský ústav IZPE. Experti prokazují na celé řadě kritérií, že se od roku 2000 finanční zdraví nemocnic zhoršuje.
Splatnost 15 měsíců
Potíže dosud byly viditelné na úrovni závazků po lhůtě splatnosti. Některé nemocnice jen těžko stíhaly platit rok po lhůtě splatnosti, například brněnská U svaté Anny, pražská Thomayerova a Bulovka, či olomoucká fakultní nemocnice.
Ze studie IZPE však vyplývá, že pozdě splácejí všechny velké nemocnice - v průměru 265 dní po dodávce. Nejkratší termín má se šesti měsíci pražská Všeobecná fakultní nemocnice, nejdelší nemocnice v Plzni, která platí v průměru až po patnácti měsících.
Tato zdržení se přitom dají skrývat domluvou s dodavateli o prodloužení lhůt splatnosti. Nemocnice však za to musí zpravidla přistoupit na méně výhodnou smlouvu, která počítá minimálně s běžným sedmiprocentním úrokem za poskytnutý kapitál.
Fakt, že platby se zdržují nejvíc v historii, potvrdila i Asociace velkodistributorů léčiv. Nesplacené závazky nemocnic už dosahují čtyř miliard. Strategii krátkodobých úvěrů na provoz využívají nejvíce nemocnice Brno-Bohunice, Praha-Bulovka a Všeobecná nemocnice v Praze, která má dluhy ve výši 61 procent své celkové účetní bilance.
Hospodářské noviny
REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
dr. Stanislav Fiala, Asociace českých a moravských nemocnic
Vedle řady jiných nepřesností je v tomto článku zcela zavádějící informace:
Nemocnicím „nestačí podle nich jedna a půl miliardy korun, které jim slíbil navíc do druhého pololetí premiér Paroubek. V úterním dopise ho nemocnice požádaly o další dvě a půl miliardy s dovětkem, že odvolají svůj podpis pod dohodou ze 3. června, pokud peníze nepošle“.
K tomu kancelář Asociace českých a moravských nemocnic sděluje:
Nemocnice s předsedou vlády nejednaly o žádných konkrétních částkách, žádné konkrétní částky jim předsedou vlády nebyly přislíbeny. V dohodách podepsaných předsedou vlády bylo stvrzeno zachování úhrad za péči v nemocnicích z 1. pololetí 2005 i ve 2. pololetí 2005. Na porušování této dohody připravovanou vyhláškou ministerstva zdravotnictví předsedu vlády nemocnice v úterním dopise upozornily a žádaly sjednání nápravy.
Text uváděného dopisu předsedovi vlády byl včas dán k dispozici sdělovacím prostředkům. Tím spíše udivuje neserióznost tvrzení Hospodářských novin.