Jesenickou nemocnici dlouhodobě trápí nedostatek financí.
„Každá nemocnice okresního typu se čtyřmi základními obory potřebuje spádové území osmdesát až sto tisíc obyvatel. Na Jesenicku žije jen čtyřicet tisíc lidí, z nichž polovina přes týden odjíždí za prací nebo studiem. Jesenická nemocnice je jediné ústavní zdravotní zařízení, které působí na území s takovým nedostatkem obyvatel,“ vysvětlil situaci ředitel Jesenické nemocnice Jan Jedlička.
Zástupci nemocnice proto iniciovali jednání s Olomouckým krajem o možnosti získání veřejných prostředků na provoz zařízení. Nastínili dvě alternativy. Podle první z nich by nemocnice s krajem uzavřela smlouvu o zajištění služby ve veřejném zájmu. Kraj by nemocnici doplácel případnou ztrátu.
„Postavení naší nemocnice by bylo obdobné, jako když soukromý dopravce zajišťuje veřejnou autobusovou dopravu a kraj mu doplácí náklady a přiměřený zisk,“ přiblížil podstatu této možnosti Jedlička.
„Rada ani zastupitelstvo kraje o definování služby ve veřejném zájmu ani o případném uzavření smlouvy o poskytování vyrovnávací platby zatím nejednaly. Kromě samotného definování veřejné služby by šlo především o způsob výpočtu vyrovnávací platby, která závisí na mnoha okolnostech a údajích. Jednání zatím nedospělo ke konkrétním číslům, proto v této chvíli nelze hovořit o oficiálním postoji kraje k této věci,“ uvedl Pavel Hanák z odboru zdravotnictví Olomouckého kraje.
Podstatou druhé alternativy je změna právní formy. Nemocnice by vyčlenila činnosti, které přímo souvisí s léčbou pacientů. Ty by vložila do takzvaného veřejného neziskového zdravotního zařízení.
Paralelně by vedle „neziskové“ nemocnice existovala soukromá společnost, která by zajišťovala obslužné provozy.
Klíčovým orgánem „neziskové“ nemocnice by byla dozorčí rada. V ní by zasedli zástupci kraje, České lékařské komory, zřizovatele, města a zaměstnanců. Případný zisk zařízení by musel být použit na provoz a rozvoj nemocnice.
„Kraji však není znám žádný případ nemocnice v České republice, která by proces transformace do podoby zmíněného neziskového zařízení dokončila,“ uvedl Hanák.
Co budou případné změny znamenat pro pacienty? Bezprostředně by je neměli pocítit.
Pokud by se ale nemocnice změnila na neziskovou, otevřela by se jí cesta k dotacím z veřejných prostředků.
„Konečně bychom se chtěli dostat do rovnoprávného postavení s ostatními nemocnicemi v otázce vícezdrojového financování,“ vysvětlil smysl svého úsilí Jedlička. Do areálu by vedení nemocnice rádo investovalo asi sto milionů korun, aby mohl být v provozu dalších několik desítek let.
„Již jednou jsme s olomouckým hejtmanem o této problematice diskutovali a dostali jsme dopis, že další jednání bude následovat v nejbližším termínu,“ řekl Jedlička. V posledních týdnech ale kraj musel řešit situaci vyvolanou akcí Děkujeme, odcházíme.
„Zatím čekáme, až nás kraj k jednání vyzve,“ dodal.
Jesenická nemocnice vznikla v roce 1994 jako první soukromé lůžkové zdravotní zařízení v České republice. V současnosti v ní funguje chirurgické, interní, dětské a porodnicko- gynekologické oddělení.