z dob, kdy nemocnici provozovalo město.
Broumov - Předávání nové sanity broumovské Zdravotní záchranné službě a s tím související návštěva ministra financí v Broumově minulý týden opět otevřely otázku minulého i budoucího stavu zdravotnictví v Broumovském výběžku.
Město podporuje nový pavilon
„Znovuotevření této otázky zneklidňuje celou veřejnost Broumovského výběžku a také zaměstnance nemocnice,“ sdělil nám starosta Zdeněk Streubel, který se plně staví za plánovanou výstavbu nového pavilonu pro akutní péči. Znepokojují ho však zprávy, které dávají do spojitosti budoucnost zdravotnického zařízení a více než 20miliónový dluh, který vznikl v době, kdy Nemocnici města Broumova provozovalo město.
S dluhy se chtějí vyrovnat
V otázce zadluženosti cítí starosta určitou zodpovědnost. Zároveň se ale podle jeho slov nesmí zapomenout, že město Broumov za tři roky provozu do tohoto zdravotnického zařízení investovalo 26 miliónů korun. „Tato částka částečně pokrývala náklady na přístroje a další investice. Odmítám zkreslené informace, které byly prezentovány v médiích, že od roku 1992 do roku 1999 nebyla nemocnice vybavována přístroji. Zdravotníci i pacienti se dočkali nového rentgenu, zaplatili jsme důležitý analyzátor pro laboratoř, novými přístroji bylo vybaveno ARO a mohl bych pokračovat dále. Vylepšování nemocnice tedy probíhalo dlouhodobě a nezačalo se s ním až v roce 1999,“ není starosta rád, že se setkává většinou s názory, že město nadělalo pouze dluhy. Zdeněk Streubel nepopírá, že dluhy existují, a tvrdí, že se město stále snaží s nimi vyrovnat.
Řešení: převést majetek
Jednou z možností, jak dluhy zaplatit, vidí broumovský starosta v řešení převést majetek města ve výši přes 100 miliónů korun státu. Situace by se dala řešit tím, že by za ni stát poskytl dotaci, a to pouze ve výši pohledávek věřitelů tj. částku kolem 20 miliónů korun.
„Myslím si, že je to seriózní postup. Město nemá nataženou prosebnou ruku o peníze ze státní pokladny. Chceme udělat obchod. Se státem o této záležitosti debatujeme téměř tři roky a několikrát bylo kompromisní řešení skoro na světě. Do úspěšného konce se to ale nikdy nedotáhlo,“ mrzí Zdeňka Streubela, který tvrdí, že město chce pouze získat peníze za svůj historický majetek, a za to, co do nemocnice částečně investovalo.
„A hlavně se chceme čestně vyrovnat s věřiteli,“ neopomněl zdůraznit starosta, který si je vědom toho, že někteří věřitelé jsou kvůli pohledávkám, které mají u města, existenčně ohroženi.
JIŘÍ ŘEZNÍK, Noviny Náchodska, 8.3.2002