„Začaly lépe hospodařit. Ale pomohlo nám i oddlužení od státu koncem roku 2003,“ uvedl ředitel zdravotnického odboru Zlínského kraje Jaroslav Lux. Dluhy krajských nemocnic se tu během loňska snížily na polovinu.
Konec paralelních obchodů
Ještě úspěšnější byl Plzeňský kraj, který se dluhů dokázal zbavit úplně. Osvědčil se tak nástroj hejtmana Petra Zimmermanna, který všechny nemocnice převedl na akciové společnosti.
„Důležité bylo, že jsme dali ředitelům manažerské smlouvy s odpovídajícími platy, aby měli motivaci něco zlepšit,“ vysvětluje hejtman. Jedním z kritérií úspěchu bylo snížení dluhů.
Za úsporu 200 miliónů vděčí plzeňské zdravotnictví podle hejtmana především tomu, že se podařilo zabránit tzv. paralelním obchodům. Dříve totiž nemocnice běžně nakupovaly předražený materiál či přístroje a za to dostávali jejich správci různé protislužby.
Plzeň také propouštěla administrativu - „nemocniční“ úředníky
„Na změnu právní formy se připravujeme také a jako vhodná se nám zdá obchodní společnost,“ potvrzuje inspiraci z Plzně zlínský ředitel Lux.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
| Z miliónových ztrát za rok do zisku |
Na Zlínsku jsou nemocnice dosud příspěvkovými organizacemi, přesto se radním daří zlepšit výkonnost managementu a zprůhlednit tok financí. Dluhy se nezvětšují, případně mírně snižují ve většině krajů.
„Kraje pravděpodobně dokážou nemocnice řídit s větším přehledem a průhledněji, než to dříve dělaly okresní úřady,“ říká ekonomický náměstek nemocnice v Praze-Motole Jiří Čihař. Upozorňuje však, že na hodnocení je po prvním roce brzy.
ČSSD proti akciovkám
Dvanáct fakultních nemocnic loni zvýšilo svůj třímiliardový dluh o 200 miliónů. Největšími dlužníky jsou tradičně tři pražské nemocnice - Všeobecná, Thomayerova a Bulovka - a fakultní nemocnice v Olomouci a v Brně u svaté Anny.
„Výsledky jsou slušné,“ uznává při pohledu na bilanci krajských nemocnic předseda zdravotního výboru sněmovny Jaroslav Krákora (ČSSD). Byl to on, kdo se pokoušel - v rámci novely zákona o hluku - zabránit, aby kraje převáděly nemocnice na akciové společnosti. Pokus vetoval prezident.
Dnes poslanec připouští, že nezáleží na právní formě a že úspěšně může hospodařit i akciová společnost, když mají radní na kraji dostatečný zájem.
Oceňuje i to, že nemocnice dosáhly úspor, aniž by rušily méně výdělečná oddělení.
„Je u nich ale vždycky takové riziko,“ dodává Krákora. ČSSD doporučuje krajským ústavům namísto akciových společností novou právní formu. Zákon o neziskových nemocnicích má v dubnu schválit sněmovna a platit by mohl od července 2006.
Kritický ke stavu nemocnic zůstává stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek, podle kterého je těžké chválit ústavy, které jako celek své zadlužení nesnížily. „Úspěchy v krajích jsou dílem jednotlivých radních nebo ředitelů. Systém se nezměnil, stále se platí zbytečně mnoho péče,“ říká.
Údaje Ministerstva zdravotnictví mu dávají za pravdu v případu Pardubického kraje, který patří ke dvěma, kde se dluhy loni o poznání zvýšily. Pardubicku se nevyplatilo, že krajské zastupitelstvo zrušilo z devíti nemocnic čtyři.
„Bez jejich služeb se obejdeme, ale zároveň nám přestaly platit pojišťovny. Na našich úsporách vydělal někdo jiný,“ stěžuje si náměstek hejtmana Josef Janeček (ODS).
„Také proto se Asociace krajů dohodla, že měnit své zdravotnické sítě nebudeme, dokud nedojde k zásadním změnám systému a úspory se nám vyplatí,“ tvrdí zlínský ředitel Lux.
Miroslav Petr, Hospodářské noviny