Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského slavila

7. 11. 2016 8:08
přidejte názor
Autor: Redakce
Svátek svatého Karla Boromejského oslavili pacienti, zaměstnanci, přátelé i dárci Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze (pod Petřínem).


TISKOVÁ ZPRÁVA

Oslavy svátku světce, jehož jméno mají boromejky v názvu, pořádá každoročně Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v přilehlém kostele sv. Karla v areálu nemocnice. Tady se konala slavnostní mše svatá a také zpívané nešpory k svátku sv. Karla. Mši celebroval biskupský vikář pro diakonii pater Stanislav Góra a koncelebrovali vzácní hosté pater Josef Šedivý, velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou, pater Jiří Veith a pater William Faix z řádu augustiniánů. Po bohoslužbě poděkovala všem celebrujícím i účastníkům generální představená Kongregace SM. Bohuslava Kubačáková. Zvlášť poděkovala všem zaměstnancům nemocnice za práci pro nemocné a ocenila jejich profesionalitu, lidský přístup a spolupráci. Poté byli všichni účastníci pozváni na společné setkání do refektáře domu sv. Notburgy, který je sídlem komunity sester a také generální představené a vedení Kongregace.

Nemocnice trochu jinak

Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského je výjimečná svou historickou vazbou na Kongregaci Milosrdných sester, která určuje duchovní rozměr a osobní přístup v péči o nemocné. Službu nemocným a chudým mají boromejky ve svém „erbu“ již tři a půl století, od počátku vzniku Kongregace.
„Péče o nemocné, slabé a chudé je součástí našeho života a poslání. Chudoba není vždy jen otázkou materiální. Matka Tereza z Kalkaty nás učí, že chudobou je také samota člověka, nedostatek lásky a ztráta smyslu života,“ říká nejvyšší autorita českých boromejek generální představená Kongregace SM. Bohuslava Kubačáková.
Nemocnice je jednou ze tří církevních nemocnic v České republice a jedinou církevní nemocnicí s akutní péčí. Je nestátním zdravotnickým zařízením, je zřízena Kongregací Milosrdných sester svatého Karla Boromejského, která ji založila v roce 1842. V roce 1948 byla nemocnice zestátněna a Kongregace ji získala zpět až 1. října 1993.

V současné době nemocnice poskytuje ambulantní i lůžkovou péči v základních i specializovaných oborech medicíny, a to všem pacientů bez rozdílu vyznání, rasy či politické příslušnosti. Vynikající pověsti mezi odborníky i pacienty se těší především zdejší pracoviště gastroenterologie a rehabilitace, kromě toho má nemocnice internu a chirurgii včetně obou druhů JIP a ARO.
V tuto chvíli zcela jedinečnými službami ve zdravotní péči v Čechách jsou Oddělení paliativní medicíny s péčí o terminálně nemocné pacienty a Dětské a dorostové detoxikační centrum.

Nemocnice má kapacitu cca 190 lůžek včetně lůžek intenzivní péče, počet ambulantních ošetření činí ročně cca 50 tisíc, počet hospitalizací necelých 10 tisíc.
Celkové příjmy nemocnice ve výši cca 270 milionů Kč jsou tvořeny více než z 90% příjmy ze zdravotního pojištění, o dalších cca 10% se dělí příjmy z vedlejších činností, grantů a dotací, příspěvků od dárců, apod.. Kongregace přispívá každoročně na velké opravy a investice budov nemocnice částkou ve výši cca 5 milionů Kč.

Ve jménu sv. Karla Boromejského

Sestry boromejky odvozují své jméno od sv. Karla Boromejského, významného italského kardinála a arcibiskupa milánského (1538–1584), který je dodnes příkladem vysoké morální sily a víry. Karel pocházel z vysoké šlechtické rodiny a svůj život zasvětil církvi již v raném věku. V době, kdy byl arcibiskupem milánským, propukla v Miláně obrovská morová epidemie a Karel se coby milánský arcibiskup postavil do čela boje proti ní. Zavedl přísná hygienická opatření, zahájil stavby provizorních špitálů, vyžadoval izolaci nakažených, obstarával léky a potraviny, zavedl předpisy pro kněží k službě a zaopatření umírajících. Také rozprodal svůj rodinný majetek, aby financoval náklady na živobytí zbídačelých obyvatel. Zemřel v roce 1584 a v roce 1610 byl papežem Pavlem V. svatořečen. Patří k nejvýznamnějším italským světcům a je mu zasvěceno mnoho kostelů po celém světě. Bývá zobrazen s charakteristickou fyziognomií (orlí nos a výrazná tvář) v kardinálském purpuru nebo arcibiskupském oděvu při návštěvě nemocných či s křížem v ruce.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?