„Podmínky pro provoz automobilů jsou ve všech státních nemocnicích stejné. Jsou plně pod kontrolou Dopravního inspektorátu, té které městské části a hasičů.
Pověřený člověk, který se zabývá dopravou, to s nimi konzultuje,“ vysvětlila mluvčí Fakultní nemocnice Motol Eva Jurinová. Podle jejích slov pak zúčastněné strany vytipují například nízkorychlostní zóny a zákazy vjezdu či stání, které mají sanitkám zajistit hladký průjezd.
Poplatky nic neřeší
Jedním z mála prvků, kterým může nemocnice dopravní situaci korigovat, je zavedení poplatku za vjezd a parkovné. Řada zařízení už k tomuto kroku sáhla.
„Dovnitř smějí osobní auta pacientů, kteří zastaví na vrátnici, dostanou vjezdovou kartu a pokračují dál. První hodina parkování je zadarmo, pak se platí dvacet korun za hodinu,“ sdělil technický náměstek Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí.
V Motole je situace podobná. První půlhodina, kterou pacient stráví v objektu nemocnice je zdarma, za každou další zaplatí 20 korun. Tato částka ale většinu motoristů od pohodlné dopravy k lékaři neodradí.
Podle Jurinové navíc lidem, kteří do Motola jezdí pravidelně, může vedení nemocnice udělit výjimku a parkují tady zdarma. Pohyb chodců po areálu některých nemocnic se tak stává téměř riskantní záležitostí.
Například areál Thomayerovy nemocnice je denně plný aut. Cesty mezi jednotlivými pavilony jsou úzké a vozy jsou často zaparkovány po obou stranách komunikace. Zejména starším lidé tak mají s cestou k lékaři problémy.
„Je to tady příšerné. Auta sice jezdí pomalu, ale během cesty se musím několikrát zastavit na trávě u silnice, protože už prostě není kam uhnout,“ postěžovala si starší žena, která sem podle vlastních slov dochází pravidelně.
Situace je navíc komplikovaná nejen pro pěší, ale i pro sanitky, které si musí vzájemně dávat přednost a zdlouhavě se vyhýbat.
Předpisy nikdo nehlídá
Rychlost v nemocnicích je omezena na dvacet kilometrů v hodině. Omezení platí také ve Vinohradské nemocnici, kde v pondělí opilý lékař srazil a těžce zranil dvouletou Lucii Šimrovou. Dodržování omezení a dalších dopravních přestupků je ale kontrolováno jen sporadicky.
„Dvacet km platí i v nemocnici na Bulovce. Režim vzešel z provozně technického úseku, po dohodě s policií,“ řekla Právu Marie Hendrychová z oddělení provozních činností nemocnice. Dopravní kázeň sledují pracovníci bezpečnostní agentury a neukáznění řidiči si za špatné parkování mohou vysloužit od městské policie botičku.
Mluvčí Vinohradské nemocnice Leoš Kábát ale připouští, že návštěvy strážníků nejsou častým jevem.
„Několikrát jsme žádali městskou policii, aby se dopravní situaci nemocnice věnovala a prováděla kontroly řidičů. Policisté se ale objeví jenom čas od času,“ vysvětlil Kabát.
Právě tady jsou přitom komunikace dostatečně široké, dopravních značek omezujících rychlost je naopak poskrovnu. Řada řidičů tak snadno může získat dojem, že žádná omezení pravidel běžného silničního provozu neplatí.
Striktní pravidla, která bezpečnost pěších pacientů zaručují, platí naopak v objektu Vojenské nemocnice ve Střešovicích. Podle Petra Majera z tiskového odboru ministerstva obrany, které nemocnici spravuje, je tady automobilový provoz omezen na nezbytné minimum.
„Do areálu vojenské nemocnice smí vjíždět pouze vedoucí pracovníci vojenské nemocnice a lékařská služba. Pokud jde o pacienty, vjezd v doprovodu mají pouze ti, kteří nejsou pohybliví a to jen na omezenou dobu jejich vyšetření,“ uvedl Majer.
Právo