Ministerstvo zdravotnictví se zabývalo loňským hospodařením nemocnic s cílem odpovědět na otázku, zda je finančně zabezpečeno letošní zvýšení platů. Loni od ledna se zvýšily tarifní mzdy všech pracovníků o 8 procent, u zdravotnických pracovníků byl navíc zaveden příplatek 10 procent z nejvyššího platového stupně dané třídy, tedy přibližně o 18 procent tarifních mezd. Základní otázka tedy zněla: jak nemocnice tento úkol zvládly? Podrobné údaje má ministerstvo k dispozici z nemocnic, kde je jejich zřizovatelem. Je to 40 procent lůžkové zdravotní péče v ČR. V nich, vzhledem k roku 2000, loni vzrostla průměrná měsíční hrubá mzda lékařů o 5104 Kč (z 26 078 Kč na 31 182 Kč). Střední zdravotnický pracovník si polepšil o 2427 Kč, na 15 368 Kč. Podíl osobních nákladů na celkových nákladech vzrostl z 36,27 procenta na 37,92 procenta. Výnosy nepatrně převyšily náklady, ale v podstatě je bilance vyrovnaná. Náklady činily 32 507 miliónů Kč. Nemocnice se tak velmi dobře vyrovnaly se zvýšením platů, a to představuje dobrou základnu pro splnění stejného úkolu letos. U lůžkových zdravotnických zařízení, kde zřizovatelem není ministerstvo (převážně jsou zřizovateli okresní úřady, méně často obce), nemáme k dispozici tak přesné údaje, protože některá zdravotnická zařízení nedala souhlas ke zveřejnění údajů. Celkové náklady tohoto sektoru činily 39 miliard Kč. Průměrný plat lékaře podle našich odhadů činil 24 700 Kč, průměrný plat středního zdravotnického pracovníka 13 524 Kč. Odhadovaná ztráta těchto nemocnic činila 1 miliardu Kč, přitom ztráta 750 miliónů jde na vrub 15 nemocnic, kde je zřizovatelem okresní úřad. Analýza, srovnání s 20 nemocnicemi, které vykázaly kladný hospodářský výsledek, ukázala, že za ztráty jsou odpovědné nedostatky ve vedení nemocnic, popřípadě nedostatky ze strany zřizovatele. Nemusí se ale jednat o chyby v posledním roce. Větší význam má pomalé odstraňování nedostatků z minulosti. Ona ztráta miliardy korun odpovídá asi 1,4 % nákladů všech lůžkových zařízení a 2,6 % nákladů sektoru, kde není zřizovatelem MZ. Při systému průběžného financování odpovídá opožděnému placení o jeden týden. Je zřejmé, že nelze opozdit některé důležité platby, například mzdy, a proto k vyrovnání rozpočtu je třeba delší doby. Proto ministerstvo navrhlo další zvýšení tarifních mezd až od letošního března, aby navýšené platby zdravotních pojišťoven v lednu, únoru a březnu mohly být použity ke krytí ztrát. Počátek letošního roku je stejně jako loňský začátek roku doprovázen obavami ředitelů nemocnic o osud hospodářské rovnováhy nemocnic v souvislosti s navýšením platových tarifů. Hospodářský vývoj v zemi a s tím spojený výběr pojistného na zdravotní pojištění ale dává předpoklad zajištění dostatku finančních prostředků na pokrytí nárůstu mzdových tarifů. MZ však přesto doporučuje, aby další navýšení tarifů v roce 2003 nebylo realizováno od ledna příštího roku, ale nejdříve od května 2003, až budou známy hospodářské výsledky zdravotnických zařízení.
Bohumil Fišer, Právo, 8.4.2002
(Autor je ministrem zdravotnictví)