„Stanovisko nejvyššího soudu je sporné již v tom, že sice výše uvedený zákon stanoví povinnost úhrady nákladů vyšetření v případě přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky vyšetřované osobě, ale nestanoví úhradu přímo nemocnici. Zde si nejvyšší soud přisvojil právo dopracovávat zákony a nahradil tak zákonodárce,“ kritizuje AČMN přístup NS.
Platit mají i nevinní
AČMN také poukazuje na to, že dle stanoviska NS by vyšetření měly platit všechny osoby s pozitivním výsledkem testu, a to bez ohledu na to, zda se dopustily nezákonného jednání. V případě, že by vyšetřovaná osoba podezřelá z porušení zákona v souvislosti s požitím některé z uvedených látek odmítla uhradit zdravotnickému zařízení cenu vyšetření, byla by nemocnice nucena úhradu nákladů sama vymáhat.
„Vymáhat úhradu těchto nákladů bychom museli jen na základě přítomnosti alkoholu, aniž by nám bylo známo, zda tím došlo ke spáchání nějakého trestného činu nebo jen přestupku,“ uvedl v tiskovém prohlášení výkonný ředitel AČMN Stanislav Fiala.
Podle AČMN by se nemocnice v takových případech mohly před soudem dostat do důkazní nouze.
„Mohli bychom prokázat pouze přítomnost návykové látky a to, že o vyšetření požádala policie,“ říká Stanislav Fiala.
Nakonec by vše platila nemocnice
Podle ředitelů nemocnic sdružených v AČMN je nanejvýš pravděpodobné, že by soudy v těchto případech své rozhodnutí o úhradě nákladů odložily až do pravomocného rozhodnutí o spáchání trestného činu nebo přestupku.
„Veškeré náklady spojené s vyšetřením by hradily nemocnice a jejich úhradu od podezřelého by mohly obdržet v nejlepším případě až za několik let,“ vyjadřuje své obavy Fiala a dodává: „Nelze vyloučit případy, kdy například u řidiče by vyšetření zjistilo přítomnost alkoholu do 0,29 promile. To může být u některých osob i přirozený obsah alkoholu v krvi. Ale stanovisko nejvyššího soudu hovoří o jakékoli přítomnosti alkoholu v krvi.“
A právě eventualita, kdy by se neprokázalo, že řidič spáchal nějaký přestupek nebo trestný čin, trápí poskytovatele zdravotních služeb nejvíce. V těchto případech by totiž pohledávky za provedená vyšetření nemusely být vymahatelné vůbec a vše by musely zaplatit nemocnice.
AČMN žádá změnu zákona
„Výklad provedený nejvyšším soudem překládá nemalou část nákladů státu na vyšetřování trestné a přestupkové činnosti na zdravotnická zařízení. To nemůže vést k jinému než k neochotě zdravotnických zařízení příslušná vyšetření provádět,“ predikuje AČMN budoucí přístup jednotlivých nemocnic.
„Zdravotnická zařízení jsou sice povinna provést odběr a potřebná vyšetření, jsou-li k tomu odborně a provozně způsobilá. Provozní způsobilost však může být ovlivněna i nedostatkem finančních prostředků na ta vyšetření, která nemocnicím zatím nikdo nebude hradit a možná ani neuhradí,“ nastiňuje AČMN možnou budoucí argumentaci zdravotnických zařízení.
Podle mínění Stanislava Fialy není současný problém řešitelný různými právními výklady, nýbrž je potřeba změna příslušných zákonů. AČMN proto ve svém prohlášení vyzývá Ministerstvo zdravotnictví a Výbor pro zdravotnictví poslanecké sněmovny, aby v této věci konaly.