S těmito návrhy počítá scénář efektivní transformace akutní lůžkové nemocniční péče, který na svém nově zřízeném webu zveřejnilo společné představenstvo pěti nemocnic Pardubického kraje. Jeho cílem je především zlepšit hospodářskou situaci zdravotnických zařízení, které jsou už mnoho let ve ztrátě. Scénář projednají krajští zastupitelé ve čtvrtek.
Změny by se měly dotknout zvláště akutní lůžkové péče v takzvaných nadstavbových oborech urologie, ORL, ortopedie a neurologie, zčásti i dětské lékařství a porodnictví. Podle scénáře bude také potřeba v budoucnu posoudit nezbytnost stávajícího rozsahu a struktury akutního příjmu. Ambulantní péče by se omezovat neměla.
„Scénář je třeba vnímat jako záměr, který bude rozpracován do konkrétních projektů,“ uvedl mluvčí hejtmanství Jakub Rychtecký.
Bez větších zásahů zůstává v návrhu Pardubická krajská nemocnice. V Chrudimské nemocnici se zvažuje další existence neurologie, rozvinout by se naopak mohla miniinvazivní chirurgie. Rozsah neurologie je také k diskusi v Orlickoústecké nemocnici, kompenzací by měl být rozvoj radiodiagnostiky a invazivních metod.
V Litomyšlské nemocnici zanikne porodnice, bez ní je otázkou budoucnost gynekologie, rozvíjet by se měla ortopedie, rehabilitace a neurologie. Svitavská nemocnice by měla zredukovat ORL a urologii, které by se řešily v rámci společného lůžkového fondu chirurgických oborů, zařízení se stane centrum komplexní péče psychiatrie.
Změny by měly přinést úspory v řádu desítek milionů korun. Spojené nemocnice by měly výhodnější postavení při vyjednávání se zdravotními pojišťovnami, lepších podmínek by mohly dosáhnout společným nákupem léků a zdravotnického materiálu. Úspory by přinesla také centralizace informačního systému. Transformace do jedné společnosti by se měla uskutečnit k 1. lednu 2014, na dokončení projektu plánují manažeři celý příští rok.
Pět nemocnic Pardubického kraje skončilo vloni se ziskem 6,7 milionu korun. Před ztrátou je ale zachránila pouze dotace hejtmanství. V minulém roce poskytlo zdravotnickým zařízením formou takzvaných vyrovnávacích plateb přes 215 milionů korun.