Je to pět let, co nástěnky ve švédských nemocnicích začaly zdobit první barevné tabulky a grafy. Lékaři si tehdy ťukali na čelo, dnes už ale statistiky sami běžně sepisují.
To, že si ujasnili, jak fungují, jim totiž pomohlo v řadě věcí: na chodbách už například nečekají fronty nervózních nemocných. Jednotlivá oddělení lépe sladila časy, kdy se jedni pacienti propouštějí a druzí přijímají.
To se vyplatilo i samotným nemocnicím: například na kardiologii dnes udělají o 50 procent více práce než dřív.
Přesně to teď láká i české ředitele nemocnic. Zdravotní pojišťovny jim totiž od příštího roku postupně začnou platit podle toho, jak léčí. Ten, kdo bude efektivnější, vydělá více. A to bude po letech, kdy si celkem běžně za stejnou operaci někde účtují 10 tisíc korun a jinde 15 tisíc, velký rozdíl.
Změnu poměrů potřebují všichni
Na dnešní seminář, kde budou Švédové radit ohledně pružnějšího řízení, se proto přihlásili jak manažeři z fakultních nemocnic, tak ti z krajských.
Rezervy v hospodaření mají všichni. „Dnes už není hledání vlastních zdrojů tak jednoduché jako před třemi lety,“ říká Dana Jurásková, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která už s prvními změnami začala. K osekání nejviditelnějších zbytečností už donutila managementy nemocnic světová finanční krize.
Podle expertů je ale co zlepšovat stále. Jen už k tomu nestačí jednoduché škrtání. „Je třeba rozkreslit každý jednotlivý proces. Ať už je to vydávání léků, nebo příjem nových zaměstnanců. Jen tak se zhodnotí, které úkony jsou potřeba a které jsou zbytečné,“ popisuje Miroslav Bauer z firmy Kaizen Institute, která se štíhlým řízením zabývá.
Nejsme personální audit, tvrdí Švédi
Důležité ale podle něj je nadchnout pro změnu celý tým.
Celý článek najdete na serveru iHNED.cz nebo ZDE.