Proti byli pouze komunisté a část zastupitelů někdejší čtyřkoalice.
Podmínkou pro vznik společností s ručením omezeným je schválení zdravotního plánu Karlovarského kraje ministerstvem zdravotnictví.
„Dalším předpokladem jejich fungování je zachování objemu plateb od zdravotních pojišťoven a zachování současného počtu lůžek v nemocnicích po výběrovém řízení ministerstva zdravotnictví,“ konstatoval náměstek karlovarského hejtmana Petr Horký (ČSSD), podle kterého by měly s. r. o. vzniknout nejdříve na začátku příštího roku, nejpozději 1. dubna 2004.
„Vznikem s. r. o. by se měl zlepšit komfort služeb poskytovaných pacientům,“ dodal. „Klub KSČM je proti zrušení příspěvkových organizací nemocnic,“ uvedl na jednání komunista Václav Živný.
„Změna na s. r. o. s sebou přinese pouze další náklady a nic k lepšímu nepřináší,“ vysvětloval šéf poslaneckého klubu komunistů Josef Murčo, podle kterého se mělo s rozhodnutím počkat, dokud nebude uzavřena stávající legislativní situace a rozhodnuto o dalším způsobu financování zdravotnictví ze strany státu.
Pro odložení projednání záležitosti byl také karlovarský primátor Zdeněk Roubínek (US-DEU), který kritizoval, že kraj neprojednal věc s vedením města.
„Za posledních několik let jsme do karlovarské nemocnice směrovali z prostředků města zhruba 43 miliónů korun,“ vysvětloval Roubínek, který přišel na jednání krajského zastupitelstva po roce a půl.
Odklad by nic neřešil
Hejtman Josef Pavel (ODS) na to Roubínkovi navrhl jednání na úrovni městské a krajské rady. „Když rozhodnutí odložíme, tak za dva tři měsíce nebudeme o nic chytřejší. Odkládáním nic nevyřešíme,“ odmítl šéf zdravotního výboru Ján Pobežal (ODS).
Nemocnice přeměněné na s. r. o., jejichž základní jmění bude ve výši pouhých 200 tisíc korun, nebudou disponovat nemovitým a movitým majetkem, který zůstane ve vlastnictví kraje.
„Nové s. r. o. budou hradit dle splátkových kalendářů závazky a pohledávky současných příspěvkových organizací z diferencovaných nájmů,“ dodal Horký. Z nájmů mají být hrazeny rovněž opravy a investice do zařízení nemocnic.
Vznik s. r. o. má přijít podle Horkého maximálně na milión korun. Důvodem ke změně nemocnic na s. r. o. je podle Horkého možnost oddělení dosavadního hospodaření a vznik nezadlužených organizací.
„Eliminují se rovněž dopady, jež vyplynou ze zákonného zvýšení platů, které se chystá pro příští rok,“ poznamenal Horký, podle kterého by navýšení mezd znamenalo další zátěž hospodaření nemocnic 35 miliónů korun.
„Nedovedu si představit, kde bychom tyto prostředky na navýšení platů vzali,“ krčil rameny Horký, podle kterého ani Lékařský odborový svaz (LOK) netrvá na navyšování mezd pro zaměstnance ve zdravotnictví.
„Jde jim o udržení výše stávajících platů a ve finančních výhledech nemocnic pro příští rok se počítá se zachováním současného objemu platových prostředků,“ poukázal náměstek.
Kraj ručitelem
Nemocnice v Sokolově a v Chebu budou moci čerpat kontokorentní úvěr. I o tom rozhodli na žádost ředitelů těchto zařízení včera krajští zastupitelé.
Chebské nemocnici, která je zadlužena v řádech stamiliónů korun, bude navíc za úvěr 10 miliónů korun ručit kraj. Obě nemocnice zažádaly o povolení čerpání kontokorentního úvěru kvůli postupnému zpožďování plateb Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP).
„Uzavřením úvěrové smlouvy na kontokorentní úvěr se v předstihu snažíme řešit eliminaci možného nedostatku finančních prostředků, zejména na výplatu mezd a úhradu zdravotního a sociálního pojištění,“ uvedla v žádosti o úvěr ředitelka sokolovské nemocnice Věra Procházková, podle které úvěr ve výši 15 miliónů korun pomůže přednostně krýt možný výpadek v platbách VZP.
Podle Josefa Berana, ředitele chebské nemocnice, by toto zařízení nemělo bez úvěru prostředky na mzdy zaměstnanců. Karlovarská nemocnice o kontokorentní úvěr 15 miliónů korun požádala s předstihem v létě. Všechny nemocnice mají úvěr splatit do roka.
Rudolf Voleman, Právo, 31.10.2003