Paroubkův kabinet bude podle něho první vládou, která se odváží dotace nemocnicím snížit. Škrty mají být citelné. Ministryně totiž připustila, že ve druhém pololetí nemusí pojišťovny zvýšit nemocnicím proti loňsku úhrady.
Protože v prvním pololetí nemocnice dostaly proti loňsku o tři procenta navíc, budou na tom od července hůře. Asociace chystá petici premiérovi a symbolickou stávku.
„Rezervy nemocnic jsou vyčerpány, zásah ministerstva bude znamenat, že pacienti dostanou o tři procenta péče méně,“ tvrdí Fiala. Prodlouží se prý čekací lhůty na operace kloubů a žaludku.
„Může se to projevit na dostupnosti a kvalitě péče. Těžko předvídat, snižovat náklady ale nejde donekonečna,“ říká pak ředitelka nemocnice v Břeclavi Vladimíra Danihelková.
Škrty v nemocnicích mohou ještě letos ušetřit až dvě miliardy korun. Tím by se zpomalil růst zdravotnických dluhů. Současný desetimiliardový schodek by navíc mohla snížit mimořádná dotace, o níž Emmerová požádá vládu ještě před koncem května.
„Česká konsolidační agentura odkoupí pohledávky VZP za 3,8 miliardy a vláda od příštího roku zvýší příspěvky za státní pojištěnce až o dvě miliardy,“ vysvětluje záměr Emmerové její náměstek Petr Sláma. S šesti miliardami by zřejmě šlo udržet zdravotnické dluhy pod kontrolou až do voleb.
Ministryně navrhuje škrty v nemocnicích také proto, aby přesvědčila ministra financí Bohuslava Sobotku, že chce skutečně šetřit. Sobotka, jehož postoj k plánům ministerské kolegyně se nepodařilo získat, dosud podmiňoval mimořádné dotace zásadními kroky, jež by bránily dalšímu zadlužování.
Pojišťovny po včerejšku nešetří superlativy. „Postup ministerstva oceňujeme,“ řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jiří Bek. Líbí se mu, že neuspěla Česká lékařská komora, když chtěla zvýšit úhrady pojišťoven za práci lékařů. „Ministerská opatření budeme podporovat,“ tvrdí také ředitelka VZP Jiřina Musílková.
Pojišťovny doporučují další škrty v cenách léčiv a zdravotnického materiálu. Podle jejich výpočtů hrozí, že se letos výdaje na léky za recept zvýší o tři miliardy. Tím se udrží jejich dosavadní růst, který překračuje deset procent ročně.
„Bez škrtů v lécích, zdravotnickém materiálu a při drahých laboratorních vyšetřeních nemá ministerstvo reálnou šanci, jak růst deficitu ovlivnit,“ odmítá plán Emmerové její dosavadní spojenec, prezident lékařské komory David Rath.
Upozorňuje, že nemocnice mohou vyhlášku obcházet. Už dnes nakupují léky a zdravotnické pomůcky pod cenou a přitom pojišťovnám účtují vyšší sazbu.
Příkladem jsou podle něho některá cytostatika a stenty - mřížky, které roztahují žíly a brání infarktu. „Tímto způsobem mohou nahradit výpadek příjmů,“ varuje Rath.
Hospodářské noviny