Těžké chvíle vedoucím pracovníkům i politikům připravili poslanci svojí novelou Zákoníku práce, která se týká omezení přesčasových hodin.
Vedeni snahou o to, aby nebyli pracovníci přetěžováni, uzákonili maximální počet přesčasových hodin za rok na 150, za zvláštních okolností na 416. Má platit od 1. ledna 2007. Samozřejmě se nejvíce dotýká zdravotnictví. „Nevím, jak to budu řešit,“ řeklo Právu v neformálních rozhovorech nezávisle na sobě více ředitelů nemocnic i přednostů velkých oddělení.
„Míra přesčasové práce u lékařů se nyní pohybuje mezi 800 až 1200 hodinami za rok. Ve větších nemocnicích s vyšším počtem lékařů se přesčasy snáze rozloží, ale například v Ivančicích nebo v Hodoníně mají lékaři skutečně až 1200 přesčasových hodin,“ sdělil ve středu novinářům krajský radní František Adamec (KDU-ČSL).
Řešením by byl třísměnný provoz
Sám jako lékař pracoval dvacet let v nemocnici, přesčasů měl jen na 170 hodin. „Je to nesmírně náročné, může se to projevit i na zdraví člověka,“ dodává.
Vedení kraje požádalo ředitele nemocnic o zpracování dopadu novely. Ukázalo se, říká Adamec, že jediným legálním řešením je zavedení třísměnného provozu. Samozřejmě by to znamenalo komplikace pro pacienty i pro personál. A hlavním důsledkem by byla nutnost navýšit počet lékařů. Jen v nemocnicích zřizovaných Jihomoravským krajem by to znamenalo celkem 222 lékařů.
Na trhu práce nejsou, takže to vlastně není řešení. Nelékařského personálu by bylo zapotřebí o 95 zaměstnanců více. Pokud by ředitelé nemocnic chtěli zachovat stávající úroveň platů, zvýšily by se mzdové náklady (opět jen v krajských nemocnicích) o 160 miliónů korun za rok. „Číslo je poměrně přesně spočítáno,“ ujistil krajský radní.
Lékaři vědí, že přesčasová práce se podílí od 43 do 48 procent na celkovém platu. Podle Adamce by se buď mohla zachovat úroveň platů a někde v krajském rozpočtu najít 160 miliónů k zaplacení přesčasové práce, nebo se snažit vyjít s vyrovnaným hospodářským výsledkem, jenže to by znamenalo snížení platů až o 47 procent. V absolutní výši by to bylo - opět podle velikosti špitálu - od 5000 do 15 000 korun měsíčně. Vyvolalo by to sociální neklid, předpokládá Adamec.
Kdyby se od Nového roku postupovalo podle novelizovaného Zákoníku práce, skončila by přesčasová práce lékařů v únoru. Pokud by se mohlo aplikovat zvýšené číslo - 416 hodin za rok, skončilo by se s limity zhruba od května do června, opět podle velikosti nemocnice. Doktoři by pak nemohli dále pracovat přes čas a zhoršila by se zdravotní péče.
Už se připravují
V některých nemocnicích se už připravují. Jak jinak, než obejitím zákona. Vedle hlavního pracovního poměru nabízejí lékařům ještě smlouvu o pracovní činnosti na výkon jiného druhu práce.
„Pokud by pohotovost byla jako jiný druh práce uznána,“ podotýká Adamec s tím, že tento způsob řešení je závislý na souhlasu pracovníka. Jen teoretickým řešením podle krajského radního by mohla být redukce oddělení, v krajním případě, o kterém však zatím nikdo neuvažuje, i redukce nemocnic. Ovšem nabízí se možnost koncentrovat péči v některých zařízeních. A byl by dostatek „volných lékařů“ pro tuto činnost, citujeme Adamce.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) v úterý v Poděbradech vyzval ředitele nemocnic, aby se ještě tlakem na poslance a odbory pokusili oddálit účinnost novely zákoníku. Zdůraznil, že peníze na pokrytí nových výdajů jeho resort nemá.
Právo