Olomouc - Fakultní nemocnice v Olomouci je v krizi. Její hospodaření se citelně propadlo do minusu a v současnosti je ve ztrátě zhruba sto milionů korun. Zástupci největšího zdravotnického zařízení v Olomouckém kraji potvrdili, že se z loňského druhého místa žebříčku nejlepších nemocnic v České republice ocitla až na posledním, a to až za propadovými pražskými nemocnicemi. Management proto vypracoval “ krizový scénář“. Chce radikálně snížit náklady. Od září rovněž omezí lékařům nemocnice vykonávat privátní praxe. Pacientů by se ale opatření neměla dotknout. “ Výkony u většiny lékařů, hodnocené body, jsou nejnižší v republice. V platech jsme však na prvním místě, “ uvedl ředitel nemocnice Václav Rýznar. Příčin nynějšího propadu je podle něj hned několik: “ Kromě nárůstu mezd také renovace a otevření nových provozů. Některé kliniky pracují způsobem, který bych já osobně nazval byzantským marnotratismem. “ Vedení hodlá vyřešit krizi do konce roku. Pokud se to nepodaří, je ředitel odhodlán nést odpovědnost a nabídnout svou rezignaci. Nůž na krku mají i přednostové a zástupci vedení klinik, z nichž už někteří přišli o část platu. Desítkám z nich navíc hrozí, že budou muset opustit své soukromé ordinace. Lékaři se nechtějí k situaci příliš vyjadřovat. Část zdravotníků je skeptická, ostatní hlavně ujišťují, že se pacienti nemusejí ničeho obávat. “ Nebudu to komentovat. Do novin už vůbec ne. I když naše klinika nepatří mezi ty, které jsou na tom nejhůře, “ uvedl specialista, jenž nechtěl zveřejnit jméno. “ Zvládneme to. Pacientům se dostane jako jindy maximální péče, “ ubezpečil například přednosta I. interní kliniky Jan Lukl.
Odboráři zatím nezaujali ke krizi jasný postoj. “ Především potřebujeme znát analýzu příčin propadu. Chceme mít v ruce přesnější ekonomické rozbory, “ řekl předseda nemocničního Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Zdeněk Mrozek. “ Jsme státní podnik a tyto informace by měly být dostupné nejen nám, ale i veřejnosti, “ soudí člen sdružení, jež hájí zájmy 250 z 500 lékařů fakultní nemocnice.
Podle některých zdravotníků nepanuje v jejich řadách zrovna optimistická nálada. “ Jsme znechuceni a nadšeni do práce nechodíme. Jsme však profesionálové, pacienti to nesmějí pocítit, “ poznamenal jeden z lékařů. Samotní pacienti říkají, že o problémech nevědí a nijak na ně nedoléhají. “ Péče je normální a nestrádáme, “ potvrdila devětapadesátiletá pacientka, která leží na kožní klinice. “ Dost mě zaskočilo, když jsem přišla na pokoj, a na záchodě nebyl ani toaletní papír. Prý si ho musíme kupovat, “ pozastavovala se však v nemocnici mladá žena, která podstoupila zákrok na gynekologii.
Ředitel Rýznar zdůraznil, že nařízená úsporná opatření na pacienty nedolehnou. V některých případech se ale podle něj dá očekávat odložení neakutního zákroku, rovněž některé drahé medikamenty budou nahrazeny levnějšími, ale stejně účinnými a kvalitními.
Na klinikách, které jsou v největším propadu, už ředitel Václav Rýznar sáhl vedoucím pracovníkům na část platu a pohrozil jejich odvoláním. Tvrdí však, že pacientů se úspory nedotknou.
- Pane řediteli, proč se hospodaření tak propadlo?
Kliniky pracují nehospodárně. Nedívají se na ceny materiálu a léků. Ale neříkám, že všechny! Za další: jenom nárůst mezd, daný zákonem, zvýšil výdaje nemocnice o sto milionů korun. Dalších sto milionů máme umrtvených v zásobách a tak dále… Propady byly v nemocnici vždycky, ale vždycky se včas podařilo rozpočet vyrovnat.
- Ale v takovém minusu jste ještě nebyli…
To ne. Ale šedesát milionů už tu bylo. Při ročním obratu dvě a půl miliardy korun není sto milionů taková částka. Ale kdyby propad pokračoval dál, skončili bychom na konci roku na dvou stech, a to je nepřípustné. Dluh by se pak před námi valil jako kámen.
- Co děláte pro to, aby se hospodaření zlepšilo?
Udělali jsme řadu opatření a pravidelně si zveme vedení jednotlivých klinik na pohovory. Chci, aby srovnali veškeré dluhy do konce roku. Eventuálně vytvořili menší zisk - pro případ, že by se některé z klinik z objektivních důvodů nepodařilo její rozpočet vyrovnat. Žijeme jako jeden celek.
- A konkrétní opatření? Co pacienti, nakolik se jich úspory dotknou?
Akutní léčebnou péči zásadně neomezíme. Omezujeme pouze příjmy z mimospádové oblasti u neakutních pacientů. Pokud například někdo z Karlových Varů čeká na protézu šestnáct měsíců, tak jistě ještě tři měsíce počká. Opatření platí do 31. prosince - do té doby musíme krizovou situaci vyřešit. Naše spádová oblast zahrnuje celý Olomoucký kraj a části okresů Vsetín a Svitavy.
- A další opatření?
Kliniky budou pravidelně předkládat, co přesně dělají - rozklíčovanou činnost: seznamy pacientů, náklad na toho kterého pacienta, čím byl léčen, bude se sledovat spotřeba materiálu, léků, jaké léky a proč zrovna takové.
- To se nijak pacientů nedotkne?
Ne. Bude se vybírat stejně účinný lék, ale nebude stát například dva tisíce, ale tři sta korun.
- Taková drobnost - někteří pacienti si posteskli, že si musí s sebou do nemocnice brát toaletní papír… Na toaletním papíru to nestojí.
- Další příklad: místo kvalitní leukoplasti se, třeba k přichycení infúze, používají levné pásky. Když je sestřička odtrhává z kůže, tak byste z ní málem vyskočil…
To není pravda. Doveďte mi jediného člověka, kterému se něco takového stalo.
- Ještě k zásobám materiálu. Jak je možné, že je v nich utopený takový balík peněz? Proč se tolik nakupuje?
V našem centrálním skladu je pohotovostní rezerva asi za dvanáct milionů korun. Zbytek je všechno na klinikách. Předzásobují se. Křečkují. Přitom vědí, že když si zavolají, okamžitě dostanou materiál, který potřebují. Mohou denně fasovat.
- Čí je to chyba?
Vedení kliniky, že dovolí křečkovat. Provádíme kontroly a otevíráme skříně, a ty jsou od vrchu až dolů narvané zbožím.
- Takže většinu nákupů ovlivňují lékaři. A není tedy hlavní problém v tom, že je motivují dodavatelé, od kterých dostávají za sjednanou dodávku materiálu a léků procenta? Že prostě sami mají ekonomický zájem na tom, aby se nakupovalo…
Vyloučit se to samozřejmě nedá. Pokud ale nejsem u toho jednání, těžko mohu někoho obviňovat. Máme skutečně zjištěno, že devadesát procent nákupů ovlivní kliniky a jenom deset procent nákupní oddělení. Budeme proto požadovat, aby doložili, proč berou od toho kterého dodavatele. Firma nemusí být nutně nejlevnější, ale za vyšší cenu musí dát třeba lepší platební podmínky.
- Problémy jsou na všech klinikách? Která je v největším propadu a proč?
Žádnou kliniku jmenovat nebudu. Propadových klinik je čtyřiadvacet, dvacet má vyrovnané hospodaření. Takže polovina nemocnice je v propadu. Některé kliniky ve velmi hlubokém. Druhá půlka se snaží.
- A co platy? Jak tady vidíte možnost úspor. Někteří zdravotníci poukazují na neadekvátní, až stoprocentní osobní ohodnocení některých vedoucích pracovníků…
Platy tvoří padesát procent celého rozpočtu. Pokud nezačnou přemýšlet o tom, že všechno něco stojí, tak samozřejmě sáhneme na platy. Nejdříve šéfovi, jeho zástupci a vrchní sestře. Když to nepomůže, tak lékařům a pak o padesát procent i sestrám.
- Už jste někomu sáhli na plat?
U nejpropadovějších klinik jsou šéfové bez osobního ohodnocení. U dvou klinik je to už i na lékařích.
- Je už zpětná vazba?
Samozřejmě. Úspory jedou. Za poslední tři týdny jsou minimálně dvanáct milionů. Funguje to.
- Nařídil jste zvýšení produktivity práce, měsíčně snad až o 100 000 bodů. Pokud se to nepodaří, uvažuje se v některých případech i o propouštění…
Jsou kliniky, které pracují a jsou schopny vyprodukovat obrovské množství bodů. Samozřejmě, pokud jedou na maximum, nemohu po nich chtít, aby udělali o 50 nebo 100 tisíc bodů na lékaře více. Jsou ale takové, které nedosahují ani třetiny celostátního průměru.
- Které?
Nemůžu je jmenovat.
- Od 1. září by lékaři měli přestat vykonávat souběžně práci pro fakultní nemocnici a soukromou praxi. Jinak údajně hrozí výpověď…
Souhlas, který k tomu měli, skutečně ruším. Je to na základě rozhodnutí dozorčí rady.
- To vám hodně lidí odejde…
Nevím o jediném. Spíše ruší privátní praxe.
- Co školští pracovníci - vedoucí klinik?
Školští pracovníci, to je problém. Jsou jenom na částečný úvazek. Jsou to šéfové, kteří ovlivňují hospodaření výrazným způsobem. Jenže v nemocnici mají jen vedlejší pracovní poměr, nemusejí mě ani informovat, že to dělají. Nemám, jakým způsobem bych jim to zakázal. Mohu jim ale srazit osobní ohodnocení.
- Za situace, která v nemocnici panuje, se pustíte do kampaně a budete přesvědčovat voliče, aby vás zvolili senátorem? Budete mít čas řešit krizi v nemocnici, navíc jste ještě členem krajského zastupitelstva…
Všechno se dá zvládnout. Není problém.
- Pokud se nepodaří hospodaření srovnat. Vyvodíte z toho i pro sebe nějaký důsledek?
Je to otázka mojí cti. Musel bych zřejmě odejít.
Petra Uvírová, Daniela Tauberová, Olomoucký den, 30.8.2002