Těch, kteří od nemocnic očekávají nonstop servis, přibývá. Nejen, že tím zatěžují personál, ale stojí nás to miliony korun navíc, zlobí se nemocnice.
V roce 1995 například lékaři Fakultní nemocnice Brno mimo provozní hodiny ošetřili sedmatřicet tisíc pacientů.
Loni už to bylo o dalších pět tisíc lidí víc. Téměř polovina z nich přitom do Bohunic zamířila bez doporučení lékaře.
„To znamená, že obešli lékařskou službu první pomoci. A šli prostě rovnou k nám,“ vysvětlila náměstkyně pro nelékařské zdravotnické pracovníky Fakultní nemocnice Brno Erna Mičudová.
Ostatní nemocnice v Brně upozorňují na stejný problém.
Pacienti k nim mimo ambulanční hodiny proudí i přesto, že nepřetržitou službu první pomoci v kraji zajišťuje brněnská úrazová nemocnice.
„Problém je především ve špatné informovanosti lidí,“ podotkla Mičudová.
Na zajištění čtyřiadvacetihodinové pohotovosti pro dospělé kraj úrazovce přispívá víc než čtvrt milionu korun měsíčně. „Loni naší lékařskou službou první pomoci prošlo víc než patnáct tisíc lidí. Tedy o přibližně tisícovku víc než v roce předchozím,“ uvedla mluvčí Úrazové nemocnice Brno Jana Škopová.
Síť pohotovostí pro dospělé doplňuje v Jihomoravském kraji šest nemocnic, které pacienty přijímají do desíti hodin večer. Fakultní nemocnice Brno pobírá šestimilionový příspěvek za nonstop pohotovost pro děti v Černých Polích. Na zabezpečení pohotovosti pro dospělé se oficiálně nepodílí. Jenže značnou část z ní tamní lékaři stejně odslouží.
Jen v loňském roce do největší jihomoravské nemocnice přišlo po pracovní době a bez doporučení lékaře bezmála sedmnáct tisíc lidí.
Při průměrných nákladech dvou set padesáti korun na jednoho to nemocnici stálo minimálně čtyři miliony korun.
Podle Mičudové pacienti rozdíl mezi pohotovostí a ambulancí neznají. Nebo jej nerespektují.
„Chápu, že člověk s akutními problémy s okem jde rovnou k nám. V úrazovce takový specialista chybí.
Většina lidí ale do Bohunic zamíří prostě proto, že je zvyklá sem chodit,“ poznamenala Mičudová.
S podobným problémem bojují i ostatní nemocnice v Brně. „Až tři čtvrtiny lidí, kteří přijdou, u nás ošetřovat vůbec nemáme. Značnou část z nich navíc tvoří bezdomovci a opilci, kteří ani nezaplatí devadesátikorunový poplatek,“ podotkla mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny Šárka Urbánková.
Podobnou zkušenost potvrzují i menší nemocnice.
„Zejména o víkendu, v takzvané opilecké noci, bývá rušno,“ uvedl mluvčí Nemocnice Milosrdných bratří Pavel Gejdoš.
Pro lékaře a sestry ve službě přitom každý pacient navíc znamená zátěž nad rámec povinností. Mimo provozní hodiny ambulancí je hlavním úkolem personálu nemocnice pečovat o pacienty na lůžku. A především okamžitě reagovat na příjem lidí ve vážném stavu. Odmítnout ošetření a odkazovat pacienty na pohotovost si ale nemocnice nemohou dovolit.
„To je z etického hlediska těžko přijatelné. Navrhli jsme tedy kraji, aby nám na zajištění pohotovosti přispíval. Ale bez odezvy,“ posteskla si Mičudová.
Vedoucí krajského zdravotnického odboru Josef Drbal dal nemocnicím zčásti za pravdu.
„Pravděpodobně tento problém v brzké době otevřeme na poradě s řediteli nemocnic. Nicméně přispívat každé nemocnici na pohotovost není řešením. Lékařská služba první pomoci je v Brně díky úrazové nemocnici zabezpečená dostatečně. Je třeba se podívat spíše na to, jak efektivně pacienty do nemocnic rozváží záchranka. A souhlasím i s tím, že pohotovost lidé mnohdy zneužívají. Otevřeně proto říkám, že u této služby jsou na místě poplatky. V tomto případě totiž mají skutečně regulační účinek,“ řekl Drbal.