„I když nemocnice vykázaly ztrátové hospodaření, úspěchem je, že nedošlo k ještě většímu propadu oproti předcházejícímu období. V loňském roce totiž platila historicky zatím „nejtvrdší“ úhradová vyhláška, následkem níž se příjmy krajských nemocnic od zdravotních pojišťoven snížily o 152 miliony korun oproti roku 2012. Za stejný objem odvedené péče,“ vysvětlil náměstek moravskoslezského hejtmana pro zdravotnictví Jiří Martinek.
Moravskoslezský kraj je zřizovatelem šesti nemocnic – Nemocnice s poliklinikou Havířov, Nemocnice s poliklinikou KarvináRáj, Nemocnice Třinec, Nemocnice ve Frýdku Místku, Sdružené zdravotnické zařízení Krnov a Slezská nemocnice v Opavě. Tato zdravotnická zařízení hospodaří ročně se 4,5 miliardami korun.
Restriktivní úhradová vyhláška však nebyla jediná, která se na loňském výpadku příjmů podepsala. Následovaly změny a nárůst daně z přidané hodnoty (minus 20 milionů korun), zdražení léků, zdravotnického i ostatního materiálu a také služeb. O další peníze – 22 milionů korun na provoz přišly nemocnice snížením příspěvku kraje. Ten tyto peníze přesunul na financování rozestavěných akcí v nemocnicích, hrazených rovněž z evropských peněz.
Po ekonomické stránce to byl pro nemocnice velmi náročný rok. To bylo také rozhodujícím důvodem pro hledání dalších úspor. Loni v dubnu proto krajští radní odhlasovali, že změní řízení nemocnic a vytvoří takzvané personální unie. Dvě nemocnice se samostatnými identifikačními čísly jsou manažersky řízeny jedním ředitelem. Společně jsou tak v personálních uniích nemocnice v Opavě a v Krnově, nemocnice KarvináRáj s nemocnicí Havířov a nemocnice ve Frýdku Místku a Třinci.
„Byl to správný krok,“ hodnotí po necelém roce Martinek. „Dokazuje to mimo jiné skutečnost, že i v obtížné ekonomické situaci se krajským nemocnicím podařilo nepřekročit míru nákladů roku 2012. Naopak došlo k jejich mírnému snížení.“ A další čísla to potvrzují. Za osm měsíců fungování tří unií dosáhly přímé úspory téměř 20 milionů korun. V letošním roce kraj očekává další finanční přínos – v desítkách milionů korun.
„Analyzovali jsme nákupní ceny materiálů, léků a pořízení služeb v jednotlivých nemocnicích a začali organizovat společné nákupy, abychom dosáhli nižších cen. Rovněž jsme zahájili propojování činností technických, obchodních a ekonomických oblastí. Začala příprava společného dispečinku dopravy a informačních technologií. Sloučily se obchodní činnost, právní služby a další. Rozšířila se také spolupráce vedoucích lékáren, abychom dosáhli výhodnějších nákupních cen léků. Spolupracují také zdravotnická oddělení napříč personálními uniemi, zejména odborné ambulance,“ jmenuje Martinek další výhody společného řízení nemocnic.