Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky však jim už nyní chybí 4,12 miliardy.
Nemocnice jsou tedy opět těžce zadluženy. Potvrdila se slova mnoha ekonomů, že nemocnice je černá díra, když se do ní nasype libovolné množství peněz, všechny zmizí.
„Oddlužování, jak se před časem provedlo, pouze nemocnicím pomohlo ve zkrácení platebních termínů. Ty ale vzápětí zase narostly. Bez systémové změny financování nemocnic je každé jejich oddlužení velmi složité,“ soudí Karel Pustelník, náměstek pro ekonomiku ministra zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví už nemá na tyto nemocnice žádný vliv. Bylo pouze na krajích, jak použijí zmíněných 3,5 miliardy, které vláda na oddlužení dala.
„Kraje rozhodovaly, která nemocnice co dostane. Musejí se tedy podívat, proč jsou nemocnice opět v dluzích. Zda neselhala kontrola a jak jsou nemocnice vedeny,“ prohlásil Pustelník.
Hejtmani: problém vyřešen není
„O nastavení podmínek pro oddlužení nemocnic rozhodovalo ministerstvo zdravotnictví a vládní komise s tím, že za základ se braly veškeré závazky nemocnic. Kraje už pak rozdělovaly peníze na oddlužení, a to ne všem nemocnicím stejně, vedla se o tom složitá jednání v krajském zastupitelstvu,“ uvedl hejtman Zlínského kraje František Slavík (KDU-ČSL).
Přesto však podle něho není problém hospodaření nemocnic vyřešen. „Na úsilí krajů není dostatečná reakce z ministerstva zdravotnictví a vlády. Kraje čekají rok a půl na to, až se v parlamentu projedná koncepce zdravotnictví. Ta by měla zajistit takový finanční rámec, aby pacienti nebyli znevýhodňováni a měli stejný přístup ke zdravotní péči. Pokud dlouhodobě nelze zdravotnictví zafinancovat, pak je třeba zajistit financování z více zdrojů, případně spoluúčast pacientů,“ míní hejtman Slavík.
Kraje se brání, že peníze použily jinak
Kraje odmítají spekulace, že prostředky uvolněné na oddlužení nemocnic byly použity na jiné účely.
„Všechny peníze, které jsme od státu dostali na oddlužení, jsme použili na pokrytí závazků námi zřizovaných nemocnic. Nemám sice kompletní čísla za první pololetí k dispozici, přesto jsem pevně přesvědčen, že tvrzení o tom, že zdravotnická zařízení mají po oddlužení téměř stejné dluhy, neplatí pro jihočeské nemocnice,“ řekl náměstek jihočeského hejtmana Vladimír Pavelka (KDU-ČSL).
Jihočeský kraj spravuje celkem šest nemocnic. Když je od státu k 1. lednu 2003 přebral, měly dohromady kumulovanou ztrátu 312 miliónů 312 tisíc korun.
V prosinci dostal kraj od státu 115 miliónů 331 tisíc korun na oddlužení. Ztráta nemocnic k 31. prosinci 2003 však činila 363 miliónů 721 tisíc korun. „Je to pouze účetní číslo. Závazky nemocnic se zcela určitě po oddlužení nezvýšily, ale snížily,“ komentoval Pavelka.
V květnu 2004 dostal Jihočeský kraj dalších 32 miliónů 709 tisíc na oddlužení. K 31. květnu vytvořily nemocnice zisk 13 miliónů 774 tisíc korun.
Dluhy prý se snižují
Podle vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu Petry Lampartové nemocnice v Moravskoslezském kraji použily peníze výhradně na své oddlužení.
„Závazky u nich díky tomu o něco málo poklesly, ale už se nastartovaly další, nové,“ připustila Lampartová. Podle ní by dluhy neměly být tak vysoké jako před oddlužením.
Plzeňský kraj přebíral od státu pět okresních nemocnic s dluhem přesahujícím 250 miliónů korun.
Na oddlužení dostal 170 miliónů. Díky státnímu příspěvku a dalším vkladům se podařilo původní dluh nemocnic snížit na současných 70 miliónů.
„Deset miliónů jsme uvolnili z loňského přebytku hospodaření, zbytek budeme postupně splácet. S věřiteli jsme dohodnuti,“ uvedl náměstek hejtmana Vladislav Vilímec (ODS), podle kterého rozhodně není důvod k obavám z návratu k zadluženosti.
„Zatím je hospodaření všech nemocnic lepší než v loňském roce,“ dodal Vilímec.
O tom je přesvědčena i většina ředitelů nemocnic, i když se mnoho z nich stále pohybuje v černých číslech.
„Vloni jsme dostali na oddlužení prostředky od státu, které kraj přerozdělil, a navíc jsme změnili způsob hospodaření a vedení, takže za první pololetí letošního roku jsme v plusu 9,2 miliónu korun,“ sdělil ředitel Nemocnice s poliklinikou v České Lípě Miroslav Vacek, jenž byl do funkce jmenován na sklonku roku 2003.
Taktéž Krajská nemocnice Liberec podle slov ředitele Jaroslava Krutského vlivem navýšení mezd v roce 2002 skončila se záporným hospodářským výsledkem 50 miliónů korun. S tím ji převzal od státu Liberecký kraj.
„V rámci oddlužení nemocnic Libereckého kraje a přerozdělením prostředků na úhradu ztrát a provedením účinných opatření má nyní naše nemocnice vyrovnaný rozpočet,“ reagoval na dotaz Práva Krutský.
Václav Pergl, Právo